Martin Koller
26. 7. 2019
Nedávno jsem zachytil na internetu videa, kde byly rozhovory s náčelníkem Generálního štábu, generálem Opatou. Po pravdě řečeno mne udivila vlna kritických komentářů. Generál se vyjadřoval k otázkám vyzbrojování a bojeschopnosti armády věcně správně, nicméně bylo vidět, že není školený řečník, nebo politický komediant. Mluvil proto na rovinu a srozumitelně. Z tohoto hlediska bych jen připomenul otázku výběrového řízení na bojová vozidla pěchoty (BVP) k niž se vyjadřoval.
Faktem je, že BVP-2 zavedená ve výzbroji 7. mechanizované brigády (velitelství v Přáslavicích) a vyráběná v sovětské licenci na přelomu osmdesátých a devadesátých let, jsou fyzicky opotřebovaná a morálně zastaralá. Uvedená brigáda tvoří nejsilnější bojové uskupení naší armády a hlavní obrannou bojovou sílu. O fyzickém opotřebení BVP-2 není třeba diskutovat, protože některá jsou ve službě déle, než třicet let. Morální zastarávání je dáno faktem, že za třicet let se dostaly do používání nové technologie a z nich vycházející zbraňové systémy, jejich skupiny a díly. Od zavedení do výzbroje se žádná modernizace nekonala. Přitom modernizace zbraňového systému, kterým je rovněž BVP se má provádět zhruba každých deset let.
Zavedená BVP-2 mají především slabou balistickou ochranu ve srovnání se současnými typy a jsou konstruována pro vojáky s výškou postavy kolem 165 cm. Vnitřní prostor je podélně dělený na dvě části palivovou nádrží, což znemožňuje spolupráci obou týmů družstva, které sedí zády k sobě. Složitější je proto rovněž nasedání, sesedání a evakuace, přičemž navíc chybí sklopná rampa a družstvo je rozdělené. Nevyhovuje řada dalších komponentů. Vozidla lze modernizovat, ale ani v takovém případě by nedosáhla zcela bojové hodnoty současných typů. Nicméně modernizovaná BVP-2 by mohla posloužit jako výzbroj aktivních záloh a jednotek zajišťujících vnitřní bezpečnost a ostrahu hranic státu.
V rámci přezbrojování armády, které bylo dlouho odkládané je proto vhodné nakoupit nová BVP. Jestliže neexistuje nabídka modernějšího typu od domácího výrobce, nezbývá, než sáhnout po zahraniční produkci s podílem domácí výroby. V nedávné době jsme mohli vidět veškeré produkty zahraničních výrobců. Jedná se především o ASCOD (General Dynamics-GDELS), CV90 (BAE Systems), Lynx (Rheinmetall) a Puma (PSM). Armádní specialisté požadují především osm míst pro přepravované vojáky a osádkovou věž. To splňují ASCOD, CV90 a Lynx.
Puma uveze pouze šestičlenné družstvo a má pouze bezosádkovou věž a podle dosažitelných informací je výrazně dražší, než konkurenční typy. Tlak na její udržení v soutěži a případné prosazení přes požadavky vojáků cestou společnosti GLOMEX má jasně politický charakter a je součástí snahy o germanizaci naší armády v rámci projektu takzvané evropské armády (PESCO). Proto je třeba vnímat i výběrové řízení na BVP v mezinárodních souvislostech a z hlediska ohrožení naší republiky germanizací, další kolonizací a možností zatažení do agrese proti Rusku. První kroky k tomu udělal ministr obrany Stropnický za Babišovo ANO dohodou s německou ministryní obrany Leyenovou (aktuálně nejvyšší eurokomisařka) o podřízení naší 7. brigády rychlého nasazení (Žatec) německému Bundeswehru a druhý opět Stropnický, který podepsal přistoupení naší republiky k PESCO. Evropská armáda je od padesátých let minulého století projektem k vytvoření německé vojenské dominance v Evropě a získání jaderných zbraní s cílem revanše za druhou světovou válku.
Existují dvě sporné oblasti, a to počet přepravovaných vojáků družstva a osádková, nebo bezosádková věž. V obou případech je odpověď vcelku jednoznačná. Šestičlenné družstvo nemá při srovnatelném výcviku a vybavení stejná bojovou hodnotu jako osmičlenné. Americká armáda jako hlavní člen NATO deklarovala jak z hlediska pozemních sil (Army), tak námořní pěchoty (Marines) pro současnost a dohlednou budoucnost osmičlenné družstvo plus velitel. Šestičlenná mechanizovaná družstva má pouze německá armáda – Bundeswehr. Osádková věž může ve všech případech nahradit bezosádkovou, naopak to neplatí. Rovněž není pravda, že bezosádková věž je bezpečnější. Stačí se podívat na reálné ohrožení BVP na bojišti, což všemožní samozvaní odborníci v ČT, ani na Seznamu nevědí. Většina z armád NATO má ve výzbroji vozidla s osádkovou věží. Výjimkou je Německo. Požadavky výběrového řízení proto byly ze strany specialistů resortu obrany stanoveny správně s ohledem na to, že hlavní je zájem vojáků-uživatelů, nikoli výrobců nabízené techniky.
Přesto dochází k mediálním útokům, především na Seznamu, kde se zveřejňují v podstatě jednostranné články, které mají zpochybnit kvalifikaci armádního výběrového týmu a vnutit čtenářům představu, že nejvhodnější vozidlo je Puma, která je výrazně nejdražší, a zároveň nesplňuje požadavek osmi přepravovaných vojáků, stejně jako osádkové věže. Nicméně i společnost GLOMEX, která zastupuje zájmy PSM a Německa z hlediska vlivu na naši armádu podepsala, že do výběrového řízení dodá vozidlo splňující požadavky. Pokud nesplní ani základní požadavky, jedná se o podvod a GLOMEX by měl být konečně vyřazen z výběrového řízení. Fakt, že se tak neděje, vzbuzuje podezření, že se jedná o politický nátlak na odborníky ministerstva obrany, ne-li korupci a ohrožení bezpečnosti republiky. Kupodivu BIS ani VOZ ani vojenská policie nic neřeší. Rovněž Národní bezpečnostní úřad by se měl konečně probudit. Možná GLOMEX dodá vozidlo Puma s dvojmístným přívěsným vozíkem, nebo přidá po každé straně motocyklovou „sajdkáru,“ podle nejlepších tradic wehrmachtu a najde se dost politiků a pisálků, kteří budou s vážnou tváří tvrdit, že je to nejlepší řešení pro naši koloniální armádu.
