Státní sekretář (ministr zahraničí) USA Michael Richard Pompeo |
15.6.2019 blog autora
Na zasedání Rady bezpečnosti OSN americký velvyslanec Cohen Pompeova slova prakticky jen zopakoval: „USA předpokládají, že za útoky v Omanském průlivu je zodpovědný Írán. Má odpovídající zbraně, má technickou odbornost a má i potřebnou moc k tomu, aby tuto práci odvedl“.
Samozřejmě, obvinění, kterým chybí jediný důkaz, stojí na vodě. A důkazy nejsou, protože nic na světě není íránským zájmům vzdálenější než čin, z kterého je Američany obviňován. A naopak: nic není zájmům americkým bližší, než čin, ze kterého obviňují někoho jiného.
A navíc: Izrael i Washington mají v dané oblasti dostatek „zdrojů“ a mají pochopitelně i dost odbornosti na to, aby provedly útok ještě mnohem sofistikovanější.
Íránský velvyslanec při OSN Al Habib nepodložená americká obvinění takto kategoricky odmítl: „Žádné americké desinformační kampaně nemohou zakrýt základní fakta: „USA a jejich spojenci musí skončit se svými válečnickými praktikami a především pak se svými už proslulými akcemi vedenými pod falešnou vlajkou“.
Incident se udál v čase, kdy v Teheránu byl na diplomatické misi japonský premiér Abe, takže se nabízí možnost, že útok byl veden s úmyslem rozvíjející se obchodní vztahy mezi Íránem a Japonskem narušit. Anebo byla na mušce snaha EU jednat ve vztahu k Íránu samostatně a ne tak otrocky závisle na USA?
Takže která ze stop k tomu, co se včera událo v Ománském průlivu, je skutečně horká?
Podle mě lze odpověď na tuto otázku nalézt v dlouhodobých už plánech USA a Izraele vyměnit současnou íránskou suverénní a nezávislou vládu vládou loutkovou a jasně prozápadní.
To je vodítko, ukazující spolehlivým směrem.