 |
| Edurad Chmelár |
-rp-
18.6.2019 PrvníZprávy
Na nedávné vzpomínkové slavnosti k 75. výročí vylodění v Normandii vyslovil Emmanuel Macron jednu pozoruhodnou myšlenku: “Spojené státy nikdy nejsou větší než když bojují za svobodu jiných. Spojené státy nikdy nejsou větší než když projevují svou loajalitu. “
Dalo by se samozřejmě polemizovat o tom, co tím myslel, píše na na svém facebooku Eduard Chmelár, slovenský analytik, vysokoškolský učitel a občanský aktivista.
Francouzský císař Napoleon Bonaparte také hlásal, že šíří svobodu a demokracii, když převálcoval Evropu až po Rusko a americký prezident George Bush také tvrdil, že přináší svobodu a demokracii, když vtrhl do Iráku. A všichni víme, že to byly jen špinavé výboje s cílem ovládnout cizí území.
Účast amerických spojenců na osvobozování západní Evropy před 75 lety byl však odvážný a hrdinský čin, a tak si musíme položit otázku, zda dnešní Spojené státy pokračují v odkazu, o kterém hovořil francouzský prezident Macron. Odpověď je jednoznačně NE.
Spojené státy dnes nejsou hodné následování. Nešíří mír, ale války, neprosazují svobodu, ale útlak, nezvyšují porozumění mezi národy, ale konfrontaci, nepřispívají k adaptaci na změnu klimatu, ale svou politikou ohrožují život na této planetě. Ať už je to ve vztahu k Rusku, Číně, Íránu, kamkoli se podíváte – ano, i ve vztahu k Evropě.
Nejnovější ústup Evropské komise, která se na nátlak USA zavázala, že poskytne americkým producentům hovězího masa lepší podmínky na svém trhu na úkor vlastních výrobců, je hanebné podlehnutí obyčejnému vydírání. Náš největší spojenec nám prý vyhrožoval, že pokud nebudeme dovážet americký zkapalněný plyn, americkou sóju a nekvalitní americké maso, zavedou Spojené státy vůči Evropské unii cla na dovoz aut a jiného zboží. Všechny jejich podmínky jsme poslušně přijali. Takto se však nechová spojenec, ale vazal. A pokud máme takové spojence, nepotřebujeme ani nepřátele.
Šéf BASF: Není na Washingtonu, aby rozhodoval o osudu „Nord Stream-2“!
Stejně znepokojující je neustálé zvyšování počtu amerických vojáků na evropském kontinentu. Už dnes jich je více než v dobách největšího napětí během studené války. Jejich počet však bude podle plánů neustále růst. Jen v Polsku jich je 5000 a dle dohody z tohoto týdne jich přibude dalších 1500. A Brusel mlčí.
Kdy už konečně pochopíme, že Evropa nikdy nebude silná a jednotná, pokud zůstane protektorátem Spojených států? Kdy si přestaneme lhát a otevřeně přiznáme, že americká armáda nás nechrání, ale kontroluje? Potřebujeme se zbavit tohoto podřadného postavení. Potřebujeme odvážných politiků, kteří budou chápat své poslání jako obranu evropských zájmů. Evropa potřebuje získat zpět svou nezávislost. A nedokáže to, pokud se nezbaví americké vojenské přítomnosti a pokud se nechá ekonomicky a politicky neustále vydírat ze strany Spojených států, končí komentář Eduard Chmelár.
