Radim Valenčík |
Radim Valenčík
22.5.2019 blog autora
Patrně nejlepší i nejobjektivnjěší rozbor toho, jak mohou dopadnout eurovolby najdete v článku Josefa Mači “O kolik vyhraje Babiš? Rozhodne to věc, o které voliči neříkají pravdu”, který je ke stažení zde:
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/o-kolik-vyhraje-babis-rozhodne-to-vec-o-ktere-volici-nerikaji-pravdu-72254?seq-no=4&dop-ab-variant=&source=article-detail
Podle mě je to ještě trochu jinak. Nejlépe je vyjít z rozdělení:
1/3 : 1/3 : 1/3
Co tím mám na mysli? Z hlediska současného vývoje se politické spektrum rozpadlo na tři téměř vyrovnané (z hlediska voličské přízně) skupiny:
První třetina: Strany globální servility (cudně nazývané “proevropské” čím se má na mysli “prounijní”), tj. strany spoléhající na to, že politikou podporující ty největší lumpárny ve světě, což může vést až k horké globální válce, vydělají něco na podpoře ze strany jádra současné globální moci. Tradičně tam patří dnes již odepsaná TOP společně s KDU-ČSL, STAN, spadla tam “odklausovaná” ODS, ideově i eticky zhroucení Piráti, jejichž degenerace proběhla rekordní rychlostí, ČSSD, která petříčkovsky spadla pod úroveň historické zrady v roce 1914, když odhlasovala válečné úvěry a otevřela tím cestu k jednomu z největších masakrů v dějinách, potažmo i bolševické revoluci. Strany, které obsadily tuto parketu se poperou asi o třetinu hlasů, která bude mírně účelově nafouknuta hrou na “sociálno” a “liberálno”; ta ovšem jen kamufluje svinstvo, které se pod tím skrývá.
Druhá třetina: Strana politického lavírování a ekonomických zisků, tj. stručně řečeno Babišovo ANO, které se stalo výrazným fenoménem “strany nového (či spíše neurčitého) typu”. Výhoda této strany spočívá v tom, že ve své třetině nemá nikoho, kdo by ji obral o hlasy.
Třetí třetina: Strany globální vzdoru (které samy sebe nejen označují za protiunijní či vlastenecké, ale samy sebe tak i chápou). Patří k nim zejména KSČM a SPD, které mají velkou šanci překonat hranici pro získání euromandátů, ale i spousta dalších politických stran, které mají šanci minimální či žádnou (některým jde jen o peníze z voleb). Odsud zřejmá i příčina rivality KSČM a SPD, dvou kohoutů na jednom smetišti. Z třetinového zisku jim podstatným způsobem odkrojí strany, které se do europarlamentu nedostanou, přetrvávající iluze o některých jiných stranách globální servility a nízká volební účast nespokojených, kteří se bláhově domnívají ze neúčast ve volbách je rozumnou formou protestu.
Tak jsem sám zvědav, jak to dopadne, protože na základě třetinového modelu bude možné upřesnit parametry vývoje preferencí do příštích sněmovních voleb, které už nejsou tak daleko.