Ivo Rušák
12. 5. 2019
Začínám být už lehce alergický na neustálé zdůrazňování nehynoucí slávy nově zvolené slovenské prezidentky plynoucí z její doposud největší politické zkušenosti, tedy z činnosti okresní aktivistky kolem skládky odpadu v Pezinku. A jelikož se stále mluví o nelegální skládce a hnutí občanů za odstranění této těžké ekologické zátěže nacházející se v těsné blízkosti obytných domů, tak jsem se konečně odhodlal k hledání na netu, co že to tam kdo páchal za zhůvěřilosti, proti kterým se paní Čaputová tak statečně postavila.
A nestačil jsem zírat. Zejména poté, co jsem mezi jejími různými a různě stylisticky vylepšenými životopisy a články o jejích úspěších, jimiž si získala světovou proslulost zejména na Pezinsku, narazil na portál „odpady-portal.sk“, kde jsou různé články víceméně zachycující chronologii událostí, ale i všechny výroky správních a justičních orgánů až po Evropský soudní dvůr. Není třeba se tím vším prokousávat, ono si stačí přečíst pár z té řady článků tamo zveřejněných. Pak jsem si vzal ještě na pomoc různé internetové mapy, turistické, satelitní, plánovač tras atp. A výsledek mého (podotýkám, že laického!) pátrání? Takže:
V Pezinku existovala skládka komunálního odpadu ještě z dob socializmu, takže celkem logicky neměla dnes požadovaná povolení, posudky a nebyla důkladně zajištěná proti průsakům do spodních vod atd. atp. Když se zaplnila, tedy dosloužila, bylo potřeba založit skládku novou. Volba padla na vytěžený prostor bývalé cihelny u Pezinku, kde tedy soukromá firma tuto skládku zřídila, a protože dle všech platných předpisů a hygienických zásad, tak získala povolení od Ministerstva životního prostředí SR. Skládka byla poté zkolaudována a bylo povoleno její užívání. A zde jeden podstatný detail: Město Pezinok a jeho obyvatelé vyprodukují ročně cca 5.000 tun komunálního odpadu a tato skládka byla určena na jeho skládkování, tedy odpadu vyprodukovaného samotným Pezinkem a jeho obyvateli.
Při pohledu do map je pak zřejmé, že v Pezinku je pro nás důležitý orientační bod železnice, tedy hlavní koridorová trať Bratislava – Žilina – Košice, která tudy běží od jihozápadu k severovýchodu. Skládka je jihovýchodně od ní a je od města a obytných souborů oddělená řadou budov průmyslové zóny, touto železnicí, železniční stanicí a kolem stojícími vysokými protihlukovými stěnami. Samotné město se nachází severozápadně od této železnice a obytné soubory jsou – přes všechny ty překážky – od okraje skládky vzdálené vzduchem asi půl kilometru.
Nicméně se asi našel někdo, komu se i to zdálo moc blízko, možná to vadilo nějakému majiteli blízkých pozemků, které by ztratily na tržní hodnotě, to už se asi nikdy nedovíme. A tak se vše dalo do pohybu. Paní Z. Čaputová byla v zastupitelstvu, měla právnické vzdělání a stala se spolupracovnicí právnické neziskovky Via iuris, byla založena iniciativa Skládka do města nepatří. A začaly se rozesílat žaloby k soudům, sepisovat petice občanů a věc se posouvala stále výš a výš, a jelikož slovenské soudy všech stupňů potvrzovaly platnost povolení k provozu skládky, skončila věc až u Evropského soudního dvora.
Ten ale nerozhodoval o (ne)ekologičnosti skládky či o právních pochybeních při jejím schvalování, ale na základě vhodně vymyšleného podání o tom, že občané Pezinku neměli dostatečnou možnost se s projektem seznámit a spolurozhodovat o jeho realizaci, a aniž by se tento soud opíral o nějaký konkrétní předpis, tak rozhodnul o (cit.) „právu veřejnosti na účast při rozhodování v záležitostech, které ovlivňují životní prostředí”, a to nejen v Pezinku, ale současně i v celé EU, takže vytvořil precedens, dle kterého se teď v EU má v takovýchto případech postupovat.
A Nejvyšší soud SR pak na základě tohoto výroku o „právu veřejnosti na účast při rozhodování v záležitostech, které ovlivňují životní prostředí ”, zrušil všechna předchozí rozhodnutí, čímž se nová, schválená a již používaná skládka stala nelegální.
Zde je třeba si znovu uvědomit, že tato skládka byla ale zřízena kvůli skládkování odpadu vyprodukovaného obyvateli města Pezinok. Nachází se mimo obytnou zónu města, a to v krajině víceméně zdevastované intenzivní zemědělskou činností. Nicméně zastupitelstvo rozhodlo, že skládkování bude probíhat jinde než v katastru města a komunální odpad se tedy bude vyvážet na skládku u obce Dubová. Tam je menší skládka, vzdálená cca 400 m od nejbližších obytných domů, které před jejími vlivy nejsou nijak chráněné, přičemž se skládka nachází na loukách na okraji lesů a nedaleko hranice chráněné krajinné oblasti Malé Karpaty.
Skládka v Dubové je pak od centra Pezinku vzdálená po silnici asi 12 km. Každý „kuka” vůz tedy musí po naplnění projet navíc 24 km z Pezinku na tuto skládku a zpět. Jak zmíněno, město Pezinok vyprodukuje ročně cca 5.000 tun komunálního odpadu. Předpokládáme-li pak, že kuka vůz má kapacitu příkladně 5 tun odpadu, musí tyto vozy za rok uskutečnit 1.000 jízd z Pezinku na skládku v Dubové, přičemž projíždějí obcemi Vinosady, Kráľová, Dubová a samým centrem města Modra, přičemž ve všech těchto místech tak zhoršují kvalitu životního prostředí. Za rok takto kuka vozy s odpadem z Pezinku najezdí cca 24.000 kilometrů (objedou s tím odpadem za rok tedy více než polovinu rovníku!) a předpokládáme-li spotřebu 20 litrů nafty na 100 km (pomalé jízdy v obcích a brždění a rozjezdy ve městech), spálí takto navíc 48000 litrů nafty.
Výsledkem „ekologického snažení aktivistky Z. Čaputové a obyvatel Pezinku tedy je, že se skládka jen přesunula jinam a ekologicky se nevyřešilo naprosto nic. Naopak vyvstává otázka, co je ekologického na tomto šíleném celoročním převážení pezinského odpadu sem a tam přes další město a tři další vesnice a na zbytečném pálení tisíců litrů nafty?!? A co je morálně spravedlivého na tom, že odpad, který obyvatelé Pezinku vyprodukují, budou trvale „sypat na hlavy“ obyvatel malé, a tedy v podstatě bezbranné obce, která s tím odpadem nemá nic společného?!?
Nicméně:
Za tuto brutální ekologickou absurditu a morální zločin Z. Čaputová obdržela v USA Goldmanovu cenu přirovnávanou k Nobelově ceně za ekologii. Tuto cenu obdrží ročně jediná osoba za jeden kontinent. Jsou snad lidé v nadaci Goldmanovy ceny úplní blázni?!?
Za tuto brutální ekologickou absurditu a morální zločin byla Z. Čaputová odměněna raketovým vzestupem na slovenské politické scéně, kde ji masivní mediální kampaň vynesla z funkce zastupitelky okresního města až do funkce prezidentky SR. Jsou snad novináři ve slovenských médiích úplní blázni?!?
Za tuto brutální ekologickou absurditu a morální zločin byla Z. Čaputová aktuálně jmenována Evropskou osobností roku. Cenu jí krom stanice Euronews udělil Evropský podnikatelský summit (na cenu byla nominována i ekologická aktivistka Greta Thunbergová a bojovník proti rasizmu, fotbalista Lilian Thuram). Jsou snad představitelé evropských podnikatelů úplní blázni?!?
Pokud si na tyto tři výše uvedené otázky nemůžete odpovědět kladně, pak je velmi pravděpodobné, že tu se slovenským národem, ale i s celou V4 někdo hraje opravdu, ale opravdu nepěknou hru… 🙁
P.S.: Jsem zvědavý, co časem vznikne na místě té dnes již zrušené skládky. Že by třeba nové výrobní haly?, nebo snad dokonce developerské satelitní městečko? Předpokládám, že ten lukrativní pozemek bude teď díky Z. Čaputové náležitě výhodně zhodnocen.
