5. 5. 2019
Vážený pan velvyslanče
Květen a červen jsou měsíce, kdy se toho děje opravdu hodně. Jako téměř každý rok jsem se i letos vypravil do Plzně na Slavnosti svobody. Přijíždí tam vždy řada kamarádů, sběratelů historické vojenské techniky a především přesvědčených vlastenců od nás i ze zahraničí. Čestní, civilizovaní a pracující lidé. Parazita tam nenajdeš. Mimo jiné tam letos dorazilo deset veteránů z druhé světové války z 2., 16. a 97. americké pěší divize a belgického 17. střeleckého praporu. Nejmladšímu je 91 let.
Je škoda a hanba našeho státu, že se podobné slavnosti k uctění hrdinů, kteří osvobozovali naši zemi v roce 1944 a 1945 a mnozí za ni položili život, nekonají i v jiných městech naší republiky. Neúcta k hrdinům spojeneckých armád na většině našeho území je důkazem prohnilosti naší společnosti, a především ubohosti školství a extrémního rozsahu a sprostoty české mediální propagandy řízené z velké části cizáky a slouhy cizáků, především politických neziskovkářů. Dredař, Pirát ani politický neziskovkář se na slavnostech svobody v Plzni neobjevují, stejně jako paraziti.
Sudeťácký velvyslanec?
Dobrou náladu v Plzni mi pokazil německý velvyslanec Christoph Israng, jehož názory našly prostor na Seznamu i jinde. Jak jinak, v našich médiích, většinou posluhujících cizákům z Bruselu a Berlína pod vedením ČT. Vážený pan velvyslanec se nepokrytě radoval z údajného posunu v otázce sudetských Němců v naší zemi. Domníval jsem se, že pan velvyslanec reprezentuje německý stát. Aspoň to sám tvrdí. Kupodivu to vypadá, že je spíše reprezentantem sudetoněmeckého landsmannchaftu. Na německém ministerstvu zahraničí to mají evidentně popletené, jestliže považují sudeťáky za Německo. Nebo je to záměrné? Spíš to druhé, kdysi se tomu říkalo nacistický revanšismus. Co to tam pana velvyslance naučili, když údajně stále bojují proti nacistům a neonacistům? Připomínám, že sudetoněmecký landsmannschaft je organizace sdružující Němce, kteří byli po právu a na základě mezinárodních dohod odsunuti z naší republik, případně z Polska a dalších zemí. Další takzvaní, či samozvaní sudeťáci byli za svoje zločiny po zásluze vyhnáni. Jiní uprchli, Německo je nevydalo, ani samo nepotrestalo za válečné zločiny. Plukovník Ečer jich stíhal 3000 a zůstali nepotrestáni. Doklad nacistické arogance a myšlení německých poválečných, údajně demokratických politiků. Doporučuji z tohoto hlediska knihu „Oběti a jejich vrazi.“ Ale jsou i jiné publikace, například „Vyhnání Čechů z pohraničí.“
Pokud by někdo chtěl za sudeťácké peníze opět profesionálně naříkat nad tím, že při vyhnání a odsunu přišly o život sudeťačky jejich děti, musím připomenout, že české ženy a děti, občané bývalé ČSR byly v době protektorátu a okupace vražděni, případně posíláni do koncentráků bez jakýchkoli ohledů. Stačí se podívat do Terezína, Osvětimi a různých nacistických pracovních táborů a zdaleka se nejedná pouze o Židy. Podle přeživších pamětníků byla většina dozorců v Terezíně sudeťáci. Krom toho, některé sudeťačky byly ve svém fanatismu horší než chlapi a zločinní spratkové z hitlerjugend byli nejzuřivějšími obránci nacismu, připomínající současné primitivní euromarxistické nezikovkáře. Stačí si připomenout, že vraždili bezbranné oběti pochodů smrti i v posledních dnech války. Spojenci je v mnoha případech na místě stříleli, jak na západní, tak na východní frontě a věděli proč. Sudeťáci jako reprezentanti nacismu napomohli k zničení demokratické ČSR, vzniku druhé světové války a tím i nacistickému teroru v mnoha zemích Evropy. Jen Slovanů zahynulo víc, než 36 milionů, 28 milionů občanů tehdejšího SSSR, 6 milionů Poláků. Názorům pana sudeťáckého velvyslance Isranga se nelze divit. Osm let pracoval v úřadu kancléřky Merkelové, jejíž velkou oporou jsou právě Sudeťáci. A jak jsem již psal, sudeťáci jako jediná část Němců neprošli denacifikací po válce, což nemůže zpochybnit ani pan Israng, takže jsou nositeli nacistických tradic v Německu. A takové je samozřejmě a logicky jejich sudetské dědictví, tedy mnohých z nich, až na nepočetné výjimky.
Sudetské dědictví
Vážený pan velvyslanec vykládá, že stále více Čechů chápe sudetské dědictví ne jako ohrožení, ale jako šanci. Že by šanci k zopakování třetí říše ve formě té čtvrté, která se nazývá EU a vládne jí Německo. Přesněji řečeno pangermánští němečtí socialisté, zelení, takzvaní křesťané, dočasně i tamní Piráti, protože se nechci dotknout slušných Němců, kteří se již s nacistickou minulostí vyrovnali na rozdíl od sudeťáků. Očekával bych, že velvyslanec je člověk historicky vzdělaný z hlediska regionu, kde má působit. Pan velvyslanec však po euromarxisticku pravděpodobně dostal korýtko v Praze bez ohledu na odbornost. Jinak by věděl, že takzvané Sudety tvořily pouze část německého pohraničního osídlení českých historických zemí (Čechy, Morava, Slezsko) a neplácal by nesmysly o sudetském dědictví. Nic takového neexistuje mimo hlavy poblázněných a nenávistných pohrobků nacistických sudeťáků a koloniální propagandy z Berlína, které se mnohdy skrývají za pravdoláskařským pokrytectvím hodným Halíka.
Sudeťácké dědictví, abych připomněl panu Israngovi, je arogantní a nenávistné pangermánství a snaha o zničení a zotročení českého národa v době třistaleté rakušácké okupace, nenávist k demokratické ČSR, podpora německého nacismu, kdy v takzvaných sudetských oblastech bylo nejvyšší procento nacistů na počet obyvatel. Opravdu skvělé dědictví. Dále bezuzdný národnostní šovinismus, teror vůči Čechům v oblastech s velkým počtem německého obyvatelstva, a to v situaci, kdy v demokratické ČSR měla německá menšina výrazně rozsáhlejší práva, než Češi v Rakousku. Potvrdil to i soud Společnosti národů ve Švýcarsku. Bohužel, Němci už nemohli arogantně vládnout Čechům, jako za rakouského mocnářství, což většina z nich psychicky nezvládla. Koncem třicátých let následovalo vraždění českých a slovenských vojáků, policistů, příslušníků SOS a finanční stráže, sudeťáckými teroristickými bandami vyzbrojovanými z Německa, stejně jako českých civilních úředníků a učitelů a nakonec násilné vyhánění českých obyvatel v pohraničí.
Zbylí Češi v pohraničí se stali lidmi druhé kategorie a nesměli se ani vyučit. Komunisté, část sociálních demokratů a Židé, kteří včas neuprchli, byli v následujících letech zlikvidováni. Takové je sudetské dědictví, pane velvyslanče Israngu, možná v kostním popelu v Osvětimi i jinde v hrobech koncentračních a pracovních táborů. V německých koncentrácích zahynulo minimálně 7,2 milionu lidí z celé Evropy. V roce 1968 přijalo Valné shromáždění OSN Deklaraci o nepromlčitelnosti válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Tehdejší Spolková republika Německo k ní nepřistoupila. Proč asi? Jak by poté mohla chránit sudeťácké zločince? Sudeťáci se aktivně podíleli na činnosti ozbrojených složek třetí říše, a podíleli se na vyhlazování českého národa. Jejich typickým reprezentantem byl zkrachovalý knihkupec K. H. Frank, nacistický obergruppenführer. Takový sudetský intelektuál milující Čechy. Podle něj pro ně stačilo pět tříd základní školy a radost z práce pro takzvanou tisíciletou třetí říši. Možná nemohl unést, že při rasovém průzkumu se došli němečtí odborníci k potupnému zjištění, že Češi jsou v průměru rasově hodnotnější, než takzvaní sudetští Němci, mezi něž on sám patřil.
Sudetské dědictví je zlodějina, lež, pokrytectví, násilí a holocaust. Současné řeči pana Isranga můžeme chápat jako další kapitolu pokryteckého sudetského hajlování proti naší zemi. Pan Israng by měl vyrazit do Plzně a předvádět tam svoje sudeťáctví. Pravděpodobně by se dočkal v zadní části svých koženek špičky vojenské boty urychlené rázným švihem, nikoli jako obvykle podlézavé hlavy nějakého Hermana, Halíka, Pavla, Fialy, Němcové, Hamáčka, Špidly, Prouzy, Jandy, Petříčka, Svobody, Šojdrové, Jourové, Bartoše, Hřiba, Stropnického, či Babiše a jim podobných euromarxistů a členů pražské havlérky. Kupodivu, až na výjimky nositelů slovanských jmen. Je zajímavé a ilustrativní, že nejen německý státní aparát, ale rovněž EU je rejdištěm sudeťáků.
Německé dědictví
Nicméně existuje i pozitivnější dědictví ve vztahu mezi Čechy a Němci v českých zemích, které ovšem sudeťáci nechtějí vidět a sami se z něj již dávno aktivně vyčlenili. Ostatně oni si již dávno našli novou formu komedie. Podle ní se měli v době druhé světové války špatně, milovaný fýrer je zklamal, dostali málo koryt v protektorátu a ještě museli chudáci jít za svého milovaného úchyla s usopleným knírem bojovat.
Na rozdíl od nenávistných a později pokryteckých sudeťáků, podporovaných především katolickou církví, žije v naší zemi mnoho dokladů německého dědictví v Čechách. Jsou to lidé, kteří mají po předcích německá příjmení, případně poněmčelá česká nebo počeštělá německá. Ale zároveň jsou to lidé, a jsou jich možná miliony, kteří, případně jejich předkové, bránili českou zemi a český národ před pangermánským rakušáckým, sudeťáckým i nacistickým terorem a někteří v současnosti i před německým kolonialismem a zvrhlým byrokratickým terorem v EU. Synové a dcery přebírají čestnou povinnost po rodičích a prarodičích. Mnoho z nich bylo o tomto víkendu v Plzni a doufejme, že se sešli i jinde k připomínce vlastenců a oslavě spojeneckých hrdinů.
Z dávnější historie bych připomněl německá jména statečných a zasloužilých českých, případně československých vlastenců, například jména Jungmann, Rieger, Tyrš, Fügner, Preissig. Řada dalších by se našla například v rozsáhlé encyklopedii životopisů hrdinů našeho druhoválečného odboje, kterou vydal Vojenský historický ústav. A což takový Ledwinka, geniální konstruktér v Tatře, evidentně po rodičích zněmčelý Čech, ale nikoli nenávistný sudeťák. Spolu s ním Űbelacker, historiky opomíjený vídeňský Žid, konstruktér nadčasových aerodynamických tatrovek, kterého Ledwinka zachránil před koncentrákem. Plejáda českých vlastenců, kteří nezradili a nepodlézali úchylnému šaškovi s knírem, ani jiným pangermánům, natož sudeťákům, jak to dělají někteří naši politici vydíratelní za ostudnou minulost svých předků kolaborantů, nebo svoje lumpárny, místy doslova amorální.
Právě sudeťáci jsou varováním pro všechny před zopakováním historie, a především před německou pangermánskou EU. Dokonce i v Německu začíná přibývat lidí, kteří nesouhlasí se zrůdnou politikou EU, nejvíce je jich v AfD, a někteří přijíždějí v amerických historických uniformách na Slavnosti svobody do Plzně. A to je pozitivní německé dědictví, stejně jako čeští vlastenci s německými kořeny. Tu vojenskou botu, která by pravděpodobně neminula váš velvyslanecký sudeťácký zadek v Plzni, by mohl mít na noze nějaký Čech, Žid, Slovák, Polák, Američan, Francouz, Rus, případně i někdo jiný s německým jménem. A tu botu by poháněly ideje svobody a demokracie, z nichž mají sudeťáci, euromarxisti a celá jejich prohnilá EU smrtelnou hrůzu. Názor mnoha lidí, s nimiž jsem v Plzni mluvil, byl jasný. S Amerikou prezidenta Trumpa proti Bruselskému a Berlínskému kolonialismu, prohnilé a zkorumpované EU euromarxistů a úchyláků a za mírové vztahy s Ruskem.
Martin Koller
