Jak se stal z Kosova „drogový emirát“, proč je opium v Afghánistánu na historicky nejvyšších číslech a jak to souvisí s válkami NATO?

Jakub Frydrych je policajtem již od roku 1991. „Pocházím z policejní rodiny a pro mě ta volba byla jasná,“ prozradil v úvodu pořadu muž, který svou policejní kariéru začínal ve druhém pražském obvodu, tedy v místech, která proslavil i televizní rada Vacátko v Hříšných lidech města pražského v podání nezapomenutelného Jaroslava Marvana. Ne každý dnes ví, že tento rada Vacátko opravdu existoval, i když pod trochu jiným jménem. Ve skutečnosti se jmenoval Josef Vaňásek a stál mimo jiné u zrodu instituce, kterou dnes Jakub Frydrych řídí. „Vládní rada Vaňásek byl jak při vzniku prvního protidrogového útvaru v roce 1928, který se jmenoval Ústředna pro potírání nelegálního obchodu s omamnými jedy, tak u zrodu Interpolu,“ říká šéf Národní protidrogové centrály.

Kriminální polosvět má svoje pravidla. Osudy, než se lidé dostali na šikmou plochu, byly často nesmírně zajímavé, a právě v tomto světě se Josef Vaňásek alias rada Vacátko pohyboval jako ryba ve vodě. Moderátor Stanislav Novotný, též bývalý policista, respektive policejní šéf, doplňuje: „Měl úžasný cit pro jednání s lidmi, věděl, kdy se má zachovat otcovsky a výchovně, a kdy naopak přitvrdit. Jakýsi jeho potomek se ozval Marvanovi a říkal mu, že to zahrál úplně skvěle, že se strefil.“ I Jakub Frydrych, který se ve volném čase plaví po českých řekách starou lodí, začínal na ulici a tvrdí: „Kdo nedokáže objasnit prostou krádež, nemůže dělat nic složitějšího.“

Stanislav Novotný oceňuje, že má pan Frydrych na policistu nebývalý rozhled, protože hodně čte, a také slušné až gentlemanské chování. „Potkávám se s chytrými lidmi a stále zjišťuji, co všechno nevím,“ reagoval na chválu skromně host.

Pak už ale oba muži přešli na tvrdé drogy. Samozřejmě jen obrazně a tematicky. Česká republika je podle Jakuba Frydrycha co se týče návykových látek zvláštním fenoménem. Je to dáno především oblibou metamfetaminu, známého též pod názvem pervitin, jehož jsme co do produkce i spotřeby v Evropě rekordmany. Množství (už méně kvalitu) by záviděl i Walter White z fenomenálního seriálu Breaking Bad, kde jako středoškolský učitel chemie začne vařit nejčistší metamfetamin na americkém jihozápadě a stane se největším mafiánem; v seriálu mimochodem zmiňuje právě Česko. „Býváme označováni za hlavní zdroj metamfetaminu. To má vliv i na všechna doprovodná rizika – zdravotní, sociální i kriminogenní. Jsme někde na 75 až 80 procentech, o zbytek se dělí opiáty – heroin doplněný o farmaceutické opioidy a substituční látky,“ říká protidrogový šéf. Ostatní drogy jsou marginální, včetně „statusového“ kokainu, oblíbeného hlavně mezi smetánkou.

Nárůst drogových trhů po roce 1989 byl podle Jakuba Frydrycha obrovský, tím, jak se otevřely hranice a Evropa i svět se postupně globalizovaly. „Taky jsme tolik nevěděli, jak to dělat.“ Když byl jedním z nejznámějších (proti)drogových expertů v 90. letech Pavel Bém, není se co divit…

Došlo i na marihuanu. Podle šéfa Národní protidrogové centrály by nebyla její dekriminalizace dobrá, a to hned z několika důvodů. „WHO definovala závislost na marihuaně, rizika se podceňují. Je to čtvrtá nejčastější nelegální látka, která přivozuje akutní intoxikaci. Jiřímu Komorousovi (dřívější šéf Národní protidrogové centrály) se liberálové před dvaceti lety smáli, ale teď už jim tuhne úsměv. Byl bych proti legalizaci. Ze svého odborného pohledu nevidím příliš prostor k uvolňování dostupnosti konopí. Samozřejmě je to otázka k diskusi, ale podle všech faktorů to ukazuje k tomu, abychom se tou cestou nevydávali. Často se říká plně legalizovaná marihuana. To ale není nikde na světě. Každý stát, který takzvaně legalizoval, jen přidal do stávající legislativy jiný kontext, který je legální. Ale mimo něj je to trestné, nesmějí to vyvézt, dovézt, prodat někomu a podobně. To je velká lež kolem konopí.“

Poměrně tvrdý postoj má Jakub Frydrych i k takzvaným legálním drogám. Protože vidí do statistik, ví, co dovedou… „Jsem velkým odpůrcem černobílého rozdělování drog. Vadí mi též u marihuany výraz rekreační uživatelé. Navozuje to pocit látky, která slouží k jakési rekreaci. A každému, kdo mi říká, že alkohol je legální, říkám, ať si zkusí pořídit dvoupromilovou opilost a jde do práce nebo řídí auto; ať si vyzkouší, jak je to legální.“

Na druhou stranu, jelikož skoro všichni Češi nasávají ve velkém, je obecný postoj k alkoholu velice vstřícný a nekritický a devastační účinky se tradičně bagatelizují. Jak pan Frydrych říká, „v absolutním počtu společenských nákladů, co do zdravotních rizik i kriminogenních, je alkohol obrovskou metlou“. Zmiňuje též ale i další fenomén, který mu komplikuje práci – internet a s ním spojené kryptoměny jako bitcoin, které byly přímo pro tento účel pořizování nelegálního zboží stvořeny. „To je velká výzva pro evropské státy.“ Podle protidrogového šéfa to způsobuje stále větší zahlcení trhu a lepší dostupnost těchto jedů.
Nejnovější číslo Šifry nebo předplatné si můžete objednat v našem eshopu, v tištěné i digitální podobě. Poštovné a balné je zdarma.

I drogy se ale vyvíjejí a rizika se objevují z různých stran. Velkým fenoménem se například stávají syntetické drogy, paleta nabídky je velmi široká. Velkým producentem je hlavně Čína. Roste také zájem o různé psychedelické látky.

Stanislav Novotný se pak svého hosta „natvrdo“ zeptal, jak jeho práci ovlivňuje to, že se z Kosova po nelegálním a násilném odtržení od Srbska Spojenými státy americkými a jim sekundujícími vojsky NATO stal „drogový emirát“. Jinými slovy, narážel na to, že Kosovo, kde mají Američané jednu z největších vojenských základen, slouží jako překladiště drog, především heroinu, jenž sem proudí z Američany okupovaného Afghánistánu. Fakta jsou výmluvná: od počátku zdánlivě nesmyslné války v Afghánistánu před 17 lety vzrostl podíl afghánského opia na výrobě heroinu o desítky procent. „Opium v Afghánistánu je na historicky nejvyšších číslech…“ potvrzuje šéf české protidrogové centrály. Náhoda? Asi těžko.

I balkánská trasa, po které původně chodil za dohledu amerických vojsk hlavně heroin z Afghánistánu na západní trhy, se ale postupně mění. „Změna je v tom, že se ty trhy staly polydrogové. Balkánská trasa se nejen zobousměrnila, ale ze západního Balkánu k nám nyní proudí i další látky jako kokain nebo efedrin, a opačným směrem jde pervitin a suroviny pro heroin. Globalizační efekt se projevuje i tady, paleta na straně nabídky je širší.“ Tak to jsme rádi…