Jiří Jírovec
23. 4. 2019
Zdroje jsou, jen mít odvahu použít je ministryně Maláčová a europoslanec Niedermayer si roztomile zatlachali u Moravce o důchodech a různých přilepšeních občanům. Europoslanec je gentleman a tak jen občas Maláčovou přidusil otázkou, kde najde peníze. Nápady ministryně Maláčové se totiž podobají Cimrmanově pohádce “Jak chudák do ještě větší nouze přišel.”
Hledáme poučení v historii a přijímáme podobná opatření, jaká za Protektorátu platila pro cibulí páchnoucí židy. Roníme krokodýlí slzy nad Lety, ale nakonec tam postavíme repliku tábora a tu současnou svoloč tam šoupneme. Nakonec je vyvezeme do třetí země, která si ráda přivydělá provozem krematorií. Nemáme politiky, kteří by byli schopni definovat naše sociální problémy. Nemáme sociology a filosofy, kteří by šli s kůží na trh a vytrvale vysvětlovali, že chudoba je problém nás všech, moje i vaše. Chudoba cti netratí, tedy těch, kteří na ni bohatnou.
Základním sociálním problémem české společnosti je odkaz sametové revoluce v oblasti bydlení. To, co se stalo, se dotýká celé populace, všech věkových skupin. Bytový problém byl v letech 48-89 v podstatě vyřešen uplatněním tří nástrojů: 1) Přerozdělování bohatství spočívalo především ve vyvlastnění činžovních domů a v první fázi i v rozdělení některých velkých bytů na dvě bytové jednotky se sdíleným příslušenstvím;2) Regulace nájmůsnížila cenu bydlení na hranici odpovídající tehdejší cenové hladině; a 3) Masivní bytová výstavba bytů(ročně 70000 bytů I. kategorie v období 70-89) přinesla nové formy vlastnictví. Vedle státních nebo podnikových bytů byla podstatná část bytů majetkem členů bytových družstev a nebo v osobním vlastnictví.
V menším měřítku pokračovala i výstavba rodinných domů. Komunisté uspěli, protože vesměs pocházeli z velmi chudých sociálních poměrů a chtěli odstranit chudobu a nezaměstnanost. Pokusili se vytvořit sociální stát pro celou společnost. Bytový systém se v letech 48-89 postupně rozvíjel. Zahrnoval různé typy vlastnictví i finanční spoluúčasti. Nájmy byly určeny podle podlahové plochy, počtu uživatelů a kategorie bytu. Státní byty byly formálně spravovány Bytovým odborem Národního výboru a udržovány Obvodními podniky bytového hospodářství (OPBH). Družstevní byty byly spravovány jednotlivými družstvy.
Vedle státních bytů existovaly i podnikové byty, jejichž přidělení bylo vázáno na pracovní smlouvu. Byty v rodinných domech byly v osobním vlastnictví stejně jako určitý počet bytů ze státní výstavby. Významným stabilizačním prvkem byly dekrety na byt. Platily na dobu neurčitou, tedy po dobu života jeho držitele. Při splnění určitých podmínek byl dekret přenositelný na děti, příbuzné nebo spolubydlící.
Poměrně jednoduchý a přehledný systém byl po roce 1989 úspěšně rozmetán lidmi, jejichžobzory končily několika poučkami o trhu. Jistý hlupák si ještě přisadil označením paneláků za králikárny a bylo zaděláno na současný problém. Představa, že trh vše vyřeší se nenaplnila a stát postupně ztratil schopnost dělat jakoukoli sociální politiku. To, co vidíme, je flikování, které je navíc dává prostor pro různé zlodějny. Současné politiky zajímají jen určité segmenty společnosti, tedy ty, které při správné masáži budou volit, jak ta která strana potřebuje. Hnací silou je vidina podílu na současných 30% preferencí ANO 2011.
Přerozdělení bohatství a regulace nájmů nejsou komunistické výmysly. To první přece známe pod pojmem”rozevírání nůžek”. Maláčová ty nástroje má k dispozici, byť v ideologií pozměněné podobě. To, že je nepoužívá je dáno tím, že ČSSD má slovo sociální v názvu již dávno jen ze setrvačnosti.
Městské části se začaly zbavovat obecních bytů, takže nemají lidem v nouzi co nabídnout. Pražský Magistrát pronajímá obecní byty některým státním zástupcům a soudcům za 70-80 kč/měsíc/m2, tedy zhruba za pětinu běžného nájmu. Ve Sněmovně na to poukázal místopředseda Pirátů Michálek. A je ticho po pěšině, kdepak mimořádná schůze, která by se zabývala možnou korupcí údajně nezávislé výkonné moci. Doneslo se do Lán a Průhonic, že se v Česku nechají “vybydlovat domy” a na jejich zbourání pak lze získat dotace? Vědí tam, že zákon umožňuje vyhlašování vyloučených oblasti. Mají moc, ale nejsou ochotni praštit pěstí do stolu.
Zdroje jsou, jen se nesmíme obávat mluvit o nich. Chystáme se promarnit 40-50 miliard ročně na zbraně (čti: vylepšení obchodní bilance USA), abychom byli připraveni na naši malou vlasteneckou válku proti Rusku. “Elity” ve Sněmovně by měly spolupracovat s chutí usilovnou na národa roli dědičné. Místo toho si nadávají do buranů, zlodějů a fízlů. Kdepak přijít s nějakou myšlenkou.
K moci se derou Piráti se svým “kříšťálověčistým” udáváním do Bruselu. Vládnout by chtěl i člověk, který svoji profesorskou důležitost rozmělňuje prostřednictvím hesla “kdo nejde s námi, jde proti nám”. Vyloučit, zašlapat do země a postihnout finančně. Duka by pro naši gubernii mohl vyprosit milost a ochranu, jenže bůh je příslovečně příliš vysoko.
