 |
| John Bolton, poradce pro národní bezpečnost |
-kou-
4. 4. 2019 Washingtonpost a PrvníZprávy
V posledních měsících musely Spojené státy zmírnit nadšení pro nevyhnutelnost a rychlost příchodu nové vlády, která by ve Venezuele převzala moc, vedenou opozičním vůdcem Juanem Guaidóem, napsal The Washington Post.
Jak noviny uvedly, Rusko, vedené finančními a geopolitickými zájmy, aktivně podporuje venezuelského prezidenta Nicolase Madura v jeho snaze zachovat si moc.
Před několika měsíci vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa ujišťovala, že kolaps režimu prezidenta Venezuely Nicholase Madura, je nevyhnutelný a blízký, ale nyní už tak sebevědomě nemluví o situaci v zemi, napsal The Washington Post.
Bez ohledu na závažnost ekonomické situace, která vyvolala skutečnou migrační krizi, prezident Maduro se nepřiblížil ke ztrátě moci, poznamenal deník. Faktem je, že ačkoli opoziční vůdce Juan Guaido byl více než 50 zeměmi uznán za prozatímního prezidenta Venezuely, Maduro má podporu Číny, Turecka a především Ruska.
„A zatím ho Kreml nezklamal,” konstatoval Washington Post. Moskva se proto snaží kompenzovat ztráty země kvůli americkým sankcím a pomoci při zpracování těžké ropy.
Kromě toho Rusko zvyšuje dodávky pšenice a léků. A tento týden ruský diplomat v Caracasu potvrdil, že venezuelská delegace přijde do Moskvy, aby projednala investice do venezuelské těžby, zemědělství a dopravy.
To, co se stalo na konci března, však vzbudilo zvláštní pozornost Washingtonu, a rozhořčila Trumpovu administrativu a americká média. Do Venezuely dorazila dvě letadla s asi stovkou ruských vojáků na palubě.
Rusko přitom odmítlo kritiku Spojených států a zejména prezidentského poradce pro národní bezpečnost Johna Boltona, který obvinil zemi z „provokace“. Ujistili, že vojáci byli vyzváni, aby pomohli Venezuele v servisu ruských protiletadlových raketových systémů S-300 na pozadí trvalých výpadků proudu (jedná se také o výcvik a servis vrtulníků typu Mi a stíhaček Su-30 – pozn. red.)
„Nevěříme, že by třetí země měly být znepokojeny našimi bilaterálními vztahy s některými státy. V žádném případě nezasahujeme do vnitřních záležitostí Venezuely, očekáváme, že třetí země budou následovat náš příklad,“ uvedl tiskový mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. „Pokud jde o Spojené státy americké, jsou přítomny v mnoha částech světa a nikdo jim neříká, kde mají být, a kde by neměly být.”
Současně, podle Washington Postu, peníze hrají významnou roli v ruském „vměšování” ve Venezuele. Země tedy dluží ministerstvu financí Ruska 3,1 miliardy dolarů a další 2 miliardy dolarů ruské ropné a plynárenské společnosti Rosneft. Moskva věří, že ruské investice mohou být pod novou vládou ohroženy.
Publikace se však domnívá, že finanční problém nemá pro zemi zásadní význam. V první řadě se zajímá o svou mezinárodní autoritu. Zároveň odůvodňují v Rusku své kroky obavami, že se Spojené státy snaží „likvidovat vlády nepohodlných zemí“.
Washington Post nicméně předpokládá, že ochrana své vize mezinárodního systému pro Rusko je velmi obtížným úkolem.
„Existuje pochopení, že Venezuela je spíše vážnou zkouškou schopnosti Ruska hájit své zájmy v globálním měřítku,“ cituje deník slova ředitele Moskevského Carnegieho centra Dmitrije Trenina.
Jak Washington Post poznamenal, přes všechnu tvrdost rétoriky americké vlády se také obává dalšího zhoršení situace ve Venezuele. A dokonce i washingtonský jestřáb Bolton brzdí nadšení, když diskutuje o budoucnosti země. Nyní, když tvrdí, že Madurova moc není tak silná, jak se zdá, to Bolton doplňuje: „Toto je boj proti autoritářské vládě, a samozřejmě to bude nějakou dobu trvat.“
