USA se snaží dále vyhrocovat situaci okolo Venezuely a nebezpečí vojenské agrese z jejich strany trvá.

Jan Kubeša
18. 4. 2019
10. dubna proběhlo utajované jednání u kulatého stolu ve Washingtonu. Publicista Max Blumenthal získal dokument o jmenovité účasti na tomto jednání organizovaného think-tankem CSIS (Center for Strategic and International Studies), kde se projednávalo „použití vojenské síly ve Venezuele“. Dva přímí účastníci jednání – Sarah Baumunk a Santiago Herdoiza -Blumenthalovi potvrdili, že :“…hovořilo se o armádě a vojenských možnostech ve Venezuele.“ 
 
Byli mimořádně nervozní z faktu, že se někdo z médií dozvěděl o existenci této schůzky. To znamená, že poté, co selhaly všechny mechanismy, které vlády Trumpa dosud použila, frustrovaný establishment teď vážně zvažuje možnosti vojenského napadení Venezuely.

Schůzky se zúčastnili vojenští a civilní zástupci USA – admirál Kurt Tidd (do nedávna hlava jižního velení USA), zvláštní pověřenec USA pro Venezuelu Elliott Abrams známý svou rolí ve skandálu Irán-Contras a zapojením do protivládních převratů v Nicaragui, Salvadoru a guatemale, a v puči proti Madurovi v 2003, bývalý velvyslanec USA ve Venezuele William Brownfield, hlava psychologických operací proti Venezuele, který před časem prohlásil, že svrhnutí vlády ve Venezuele je nutné dosáhnout zbídačením obyvatelstva bez ohledu na to, jak dlouho to bude trvat, Pedro Burelli, bývalý vysoký executive v JP Morgan, který financoval sérii jednání v Mexiku 2010, ke byl připravováván Guaidó a jeho skupina na svrhnutí Cháveze a Madura, a další.

Za Venezuelu se účastnili zástupci J. Guaidó – jeho „poradce“ ve věcech veřejných Daniel Sierra a jím jmenovaný „velvyslanec“ v USA Carlos Vecchio, na kterého je ve Venezuele vydán zatykač v souvislosti s vraždou Liliany Hergueta….

Za Kolumbii se účastnil generál národní armády Juan Pablo Amaya a člen kolumbijského velvyslanectví v USA Daniel Ávila.

Podle Blumenthala jakákoliv invaze do Venezuely ze strany USA by se mohla uskutečnit pouze se souhlasem vlád Kolumbie a Brazílie, a zdaleka není jisté, že by tento souhlas obdržely. Vlády obou jihoamerických zemi mají extrémní obavy ze zvýšené migrační krize a destabilizace celého regionu, a rovněž mají obavy z protiútoku armády Venezuely, která je velmi kompetentní.

Kanada vyhlásila již čtvrté kolo sankcí vůči Venezuele se snahou dosáhnout toho, aby se prezident Maduro vzdal své funkce. K v minulosti 70 sankciovaných osobám teď bylo přidáno dalších 43, mezi nimi ministr zahraničních věci Jorge Arreaza, generální prokurátor Reinaldo Muňoz, ombudsman Alfredo José Ruiz, výkonný ředitel národního výboru pro lidská práva Larry Devoe Márquez , ministr ekonomie Simón Zerpa, ministr ekologického rozvoje těžařského průmyslu Víctor Cano, guvernéři států Vargas, Carabobo, Apure, Bolívar, Zulia, dále všichni členové Nejvyššího soudního tribunálu, a další.