Benjamin Kuras
Než se definitivně dozvíme (nebo možná nikdy nedozvíme?), zda požár Nôtre-Dame byl nehoda, nedbalost, sabotáž nebo civilizační džihád, jaký Evropě slíbil poražený Islámský stát (za nějž bojovalo přes 6 tisíc muslimů s francouzským občanstvím), zkusme si ho dát do kontextu jemu těsně předcházející série několika týdnů vandalizace francouzských kostelů. Podle některých zpráv to odnášejí až dva kostely denně. V roce 2018 se poškozených francouzských kostelů napočítalo 1 063, podle internetové agentury PI-News. (Ve srovnání se 100 případy poškození objektů islámských a 541 židovských).
Mezi ty nejznámější a historicky nejvzácnější vandalizované v tomto roce patří bazilika Saint-Denis s hrobkami středověkých králů uprostřed dnes převážně muslimské čtvrti, z jejíhož poškození (dvoje dveře, několik barevných oken a varhany) je obžalován čtyřicetiletý Pákistánec, nemluvící ani slovo francouzsky a nikdo netušil, kde se tam vzal a proč zrovna tam. To je ve Francii etnická novinka a kuriozita: dosud to bývali výlučně imigranti z bývalých kolonií francouzských. Pákistánec by se za kolonialismus přece měl mstít Angličanům.
Rozmlácené kříže, poničené sochy a spálené pokrývky oltáře utrpěla katedrála Saint-Alain v Lavauru. K dalším známějším se počítají exkrementy namatlané ve tvaru kříže na stěny kostela Nôtre-Dame des Enfants v Nîmes. Na padrť zničená socha panny Marie a poškozený kříž v kostele Saint-Nicolas v Houillles. Požár v jednom z největších pařížských kostelů, barokním Ste.-Sulpice v Paříži, jehož oprava bude stát několik stamilionů eur. Vydrancování kaple kláštera Saint-Jean des Balmes v Aveyronu. Znečištění svěcené vody močí v kostele ve Villeneuve de Berg. Poškození oltáře a modlitebních knížek v kostele Nôtre-Dame v Dijonu. A další, zaznamenané ve zprávách La Croix Internationale, Le Bien Public, The Observatory on Intolerance and Discrimination Against Christians in Europe a z mainstreamových médií deníku Le Figaro.
Vandalizace kostelů, kapliček, soch, nebo křížů a pálení biblí a rituálních textilií se hlásí i v Německu (jen v Bavorsku 200 případů za rok, čtyři jen během jednoho letošního březnového týdne), Rakousku, Itálii a Španělsku. Italové a Španělé ve zprávách uvádějí národnost pachatelů (nejčastěji Marokánci, Alžířané, Nigerijci), ale ne obvykle náboženskou příslušnost. Rakousko, Německo a Francie většinou obojí zamlčují, porušili by zákon. Jenže uvádějte pořád „neznámí pachatelé“ nebo „frustrovaná mládež“, když po nich na stěně nebo na vratech zůstává nastříkán nápis „Alláhu akbar“, nebo vás tímto sloganem zdraví, když je zatýkáte. Ale zřejmě to není jen záležitost islámského džihádu: ve zprávách se vyskytuje i několik vandalů z řad levicových fanatických ateistů.
V tomto kontextu není zcela nepochopitelné trápit se podezřením, zda pařížská Nôtre-Dame není pokračováním současného anti-křesťanského (a možná konkrétněji anti-katolického) tažení, ať už fanatiků islámských nebo ateistických. Zbývá totiž odpovědět několik palčivých otázek s nejasnými odpověďmi. Podle prvních zpráv požár vypukl nešťastnou náhodou, když na staveništi nikdo nebyl.
Takže: Je možné, aby se vznítil sám od sebe? A jestliže ano, z čeho vznětlivého, co by tam muselo být zanecháno předtím? Kdo to tam mohl zanechat? „Nešťastná náhoda“ by v takovémto případě znamenala trestuhodnou nedbalost. Je možné, že by na takto vzácnou, citlivou a riskantní práci byli zaměstnáni nedbalí pracovníci? Jestliže ano, ponese za to trestní odpovědnost některý z nich, nebo ten, kdo je zaměstnal? Jestliže na staveništi nikdo nebyl, jak může někdo vědět, zda se tam mezitím nedostal někdo, kdo by požár mohl založit? Jak to, že v nepřítomnosti kohokoli (zřejmě z pracovníků) nebyl tak vzácný objekt hlídán dostatečným počtem ozbrojených policistů? Že by všichni pařížští policisté měli zrovna toto pondělí náhradní volno po víkendovém mlácení a plynování žlutých vest?
A hlavně: dozví se světová veřejnost věrohodné výsledky nějakého šetření? Pařížská Nôtre-Dame přece nepatří jen Francii a katolické církvi, nýbrž celému civilizovanému světu.
Kurasovy knihy najdete ZDE
