Ivan David
15. 4. 2019
Ekonomika zpomaluje růst. A protože EET nepřineslo slibované zvýšení výběru daní, navrhuje ministryně financí Alena Schillerová (ANO) k naplnění plánovaných rozpočtových příjmů rekordní zvýšení spotřebních daní na alkohol. Stejnou chybu už před tím dvakrát udělal bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). V obou případech byl výsledkem pokles daňového výnosu.
Topolánkova a Nečasova vláda, v níž byl ministrem financí Miroslav Kalousek, při rozpočtových krizích v letech 2006 a 2009 v rámci úsporných balíčku zvýšila spotřební daně z lihu. Místo zvýšení daňového výnosu došlo v obou případech k poklesu výběru této daně. Oba případy jsou dobře zdokumentovány ve státních závěrečných účtech. Potřetí stejnou chybu opakuje jen nepoučitelný hlupák. Nebo někdo, kdo sleduje zcela jiný cíl, než je zajištění dostatku peněz ve státním rozpočtu. Policie ČR a Celní správa velmi detailně zdokladovaly, že v obou případů Kalouskových „chyb“ při příliš velkém skokovém zvýšení spotřební daně extrémně narostl černý trh s alkoholem. Na Kalouskových „omylech“ se hodně napakoval organizovaný zločin. Otázkou je, proč chce Babišova ministryně financí nechat mafii vydělat několik stamiliónů potřetí během relativně krátké doby.
O kolik zdraží destiláty?
Podle návrhu novely zákona o spotřebních daních, která je nyní v meziresortním připomínkovém řízení, navrhuje Ministerstvo financí zvýšení spotřební daně na továrně vyráběné lihoviny o 37,50 Kč. vyrobit Podle současného znění zákona se z litru čistého lihu obsaženého v kořalce vybírá 285 Kč. Pokud Parlament návrh Schillerové schválí, vzroste daň na 322,5 Kč.
Čistý líh se jako nápoj v obchodech neprodává. Obsah lihu v kořalkách je od 25 do 90%. Nejčastěji mají lihoviny na našem trhu obsah lihu 38- 40%. Tento podíl lihu má například Tuzemák, který je v ČR nejprodávanějším „tvrdým“ nápojem. U litrové láhve Tuzemáku bude jen zvýšení spotřební daně představovat 18,20 Kč. U půllitrové lahve 9,10 Kč.
To je ovšem jen údaj za zvýšenou spotřební daň bez započítání DPH. Daň z přidané hodnoty se u alkoholických nápojů platí i ze zaplacené spotřební daně. Funguje to jako daň z daně. Je to ekonomický paradox jako z pohádky O staré bambitce, ale takto konstrukci obou daní vymysleli v Bruselu. ČR ji jen převzala do svých zákonů.
Spotřební daň platí výrobce. Do velkoobchodu výrobce dodává lahve s již zaplacenou spotřební daní a vylepenou kontrolní páskou, na níž je uvedeno kolik korun daně bylo z lahve státu zaplaceno. Výrobce platí spotřební daň nákupem těchto pásek od Celní správy.
Velkoobchod i krámek na rohu nebo supermarket si k ceně přirazí vlastní marži. Z té se už nezvyšuje spotřební daň, ale „jen“ DPH. Pro výpočet zdražení legálních zdaněných kořalek, které by vyvolal návrh vlády, je třeba vzít v úvahu DPH v sazbě 21%. Což je dalších 3,82 Kč. Pokud poslanci návrh Schillerové nezmění cestou pozměňovacích návrhů, tak v příštím roce litr Tuzemáku zdraží minimálně i o 22 Kč. Půllitr i 11 Kč.
Cesta k další metanolové aféře
Babišova vláda si od tohoto kroku slibuje zvýšení výběru daně o 0,9 až 1,1 miliardy ročně. Velmi pravděpodobný je naopak pokles výnosu spotřební daně z lihu. Vládou navržené zvýšení sazeb spotřební daně u lihovin je nejvyšší v historii ČR. Doposud nejvyšší zvýšení spotřební daně z lihu bylo v letech 2006 a 2010 v rámci tzv. Kalouskových úsporných Balíčků. Vlády premiérů Mirka Topolánka (ODS) a Petra Nečase (ODS) v obou případech prosadily zvýšení daně na alkohol o 20 Kč na litr čistého lihu. V roce 2006 vzrostla sazba z 245 na 265 Kč na litr čistého alkoholu. V roce 2010 z 265 na 285 Kč za litr čistého lihu.
V obou případech ale došlo ke snížení výnosu spotřební daně. Po zvýšení daně v roce 2006 došlo k poklesu výběru daně z lihu ze 7 miliard na 6,5 miliardy. Tedy o půl miliardy. Po dalším zvýšení daně roce 2010 klesl výnos daně z lihu o dalších 400 milionů. Ze 6,7 miliardy na 6,3 miliardy.
Po zvýšení daně za Kalouska milovníci tvrdých nápojů nepřestali pít alkohol, ale přešli na černý trh. Nebo na individuální dovoz alkoholu z Polska, kde byla spotřební daň tehdy nižší. Zvýšené nákupy spotřebitelů na černém trhu trvaly několik let, až do metanolové krize. Během té doby klesl roční výnos daně z lihu až na 6 miliard. Kvůli příliš vysokému zvýšení daně a zdražení legálního zdaněného alkoholu stát během 5 let přišel o zhruba 6 miliard Kč. Velká část z této sumy skončila v rukou pašeráků a lidí, kteří vyráběli falešné kořalky. Kriminálníků, kteří nakonec způsobili smrt a zmrzačení řady lidí při otravě metylalkoholem. Příčina i následek jsou důkladně popsány v policejních vyšetřovacích spisech.
Kdo na tom vydělá?
Přesto Babišova ministryně financí nyní navrhuje dokonce dvojnásobné zvýšení daňové sazby na alkohol než v krizových letech 2006 a 2010. Každému, kdo aspoň trochu rozumí ekonomii, je jasné, že opět hrozí enormní nárůst černého trhu. Sazby v ČR budou opět vyšší než v Polsku a na Slovensku. Takže lze čekat zvýšený výskyt individuálního dovozu alkoholu z těchto zemí. Na Slovensku je nyní daň ve stejné výši. Slovensko ji zvyšovat nebude. Polsko má podle vývoje kurzu Zlotého daň vyšší o 2 až 3 Kč za litr. Jenže Polská vláda zvyšování daně z alkoholu neplánuje.
Je to podobná situace, jaká byla v minulosti zaznamenána v Estonsku a Belgii. v Estonsku zvýšili spotřební daň na lihoviny a výsledkem byl pokles výběru spotřební daně o 40%. V sousedním Lotyšsku, kde spotřební daň nezvýšili, ve stejně době vzrostl výběr spotřební daně o 50%. Druhou zemí, kde došlo k podobnému efektu je Belgie, kde zvýšení spotřební daně vedlo k poklesu výběru spotřební daně na lihoviny o 22%. Sousední Francie současně zaznamenala díky přeshraničnímu nákupu belgických občanů zvýšení výběru spotřební daně u lihovin.
Proč i zahrádkáři?
Českému legálnímu trhu s pravým a zdaněným alkoholem trvalo řadu let, než se z rány způsobené metanolovou causou vzpamatoval. Inkaso daně z lihu začalo růst až po pozatýkání hlavních aktérů metylového podvodu. A dlužno dodat, že zejména v důsledku strachu spotřebitelů z nápojů z černého trhu. V posledních 4 letech rostl výběr daně z lihu o 250 milionů ročně. V loňském roce se vybralo 8 miliard. K opakovaní hazardu se skokovým růstem spotřební daně není důvod.
Tentokrát nás k tomu výjimečně nenutí ani EU. ČR už nyní o hodně převyšuje minimální sazby požadované EU. Minimální sazba podle evropské směrnice je 550 Eur za1000 litrů čistého lihu. Při současnému kurzu 25,6 Kč/Eur to dělá 140,80 Kč za litr. Tento požadavek minimálního zdanění továrně vyráběné kořalky už nyní překračuje i zdanění alkoholu z pěstitelských pálenic. Podle evropské směrnice mají zahrádkáři možnost si s 50% slevou na dani nechat vyrobit v certifikované a kontrolované palírně z vlastního ovoce 30 litrů čistého alkoholu na osobu. V ČR je už nyní sazba daně z pěstitelského pálení 143 Kč za litr čistého lihu. Podle návrhu Schillerové by měla vzrůst na 162 Kč za litr čistého lihu. Tedy o 19 Kč na litr vypáleného lihu z vlastního dodaného ovoce.
Alena Schillerová zřejmě čeká, že lidé neopráší staré domácí kolony a nezačnou si kořalku pálit doma pokoutně. Obávám se, že se v tomto ohledu hodně plete.
(Autor je lékař. V letech 1998 – 1999 byl ministrem zdravotnictví a v letech 1998 – 2002 byl poslancem Poslanecké sněmovny. Nyní je lídrem kandidátky SPD ve volbách do Evropského parlamentu.)
