Zajoch
3. 3. 2019 Outsidermedia
Ukrajina se mění na biologickou bombu * Arktická vojenská logistika je na straně Ruska * Polsko uštědří políček litevským Polákům a nakládá na Ukrajinu svůj protektorát
Science: Ukrajina nakazila spalničkami celou Evropu
26. února 2019
Vědecký časopis Science uveřejnil článek obviňující Ukrajinu z epidemie spalniček, která zachvacuje celou Evropu.
V roce 2018 se v Evropě zvýšil počet nemocných spalničkami trojnásobně, konkrétně jde o 83 tisíc osob. Původ je v Ukrajině. Světová zdravotnická organizace v Ženevě udává, že v roce 2017 onemocnělo spalničkami 25 tisíc lidí. Na Ukrajině v roce 2018 onemocnělo 15 tisíc lidí, z toho 7 zemřelo. Současná úřadující ukrajinská ministryně zdravotnictví, kterou Science nazývá lékařkou, obviňuje z epidemie korupci a občanskou válku na Donbasu a krom toho negativní vztah obyvatel k očkování.
Autorka článku Wadmanová musela přiznat, že nová ukrajinská vláda zapomněla vakcínu proti spalničkám objednat, což si připomněla až koncem roku 2015. Kvůli nedostatku vakcíny bylo v roce 2016 naočkováno jen 42 % malých dětí. Následovala druhá vlna doporučeného očkování, a to zahrnovalo jen 31 % šestiletých dětí. Podle Světové zdravotnické organizace musí být naočkováno 95 % dětí, aby se nemoc nešířila.
Autorka uvádí i další potíže v zemi vítězného majdanu. V roce 2018 prozkoumalo ministerstvo zdravotnictví vypuknutí spalniček v Zakarpatí. Ukázalo se, že v nemocnici často vypínali elektřinu, přičemž nebyl vlastní generátor. Vakcína nebyla uložena při teplotě pod 8 stupňů Celsia, čímž se stala neúčinnou a její použití při očkování ztratilo smysl. Ovšem v úřadu Suprunové objevili „ruskou stopu“: „Mezi infikovanými bylo přes 20 tisíc dospělých, kteří mohli být naočkování před desetiletími ruskou vakcínou zastavenou v roce 2001.“ Zdravotničtí ouřadové se nyní snaží určit, zda se časem nesnížila účinnost této vakcíny a plánují opakovanou vakcinaci těch, kteří byli očkováni již velmi dávno.
V článku se praví: „Ministerstvo zdravotnictví se snaží dohnat zanedbané. Nyní nakupuje levné vakcíny přes UNICEF a vysílá mobilní brigády specialistů na očkování ve školách Lvovské oblasti, kde je situace se spalničkami velmi špatná. Navíc má ministerstvo v úmyslu organizovat pro špatně placené ukrajinské lékaře doplatky za vakcinaci všech dětí v jejich rajonech. V roce 2017 zahrnovala vakcinace dětí šestiletých a mladších 93 %, resp. 91 %. Jenomže kvůli velkému množství nenaočkovaných, nebo nedoočkovaných Ukrajinců epidemie pokračuje.“
Suprunová připravila nestandardní program, ve kterém se bude babičkám a dědečkům, kteří na Ukrajině často hlídají malé děti, vysvětlovat. Budou přesvědčováni o nezbytnosti očkování svých vnuků. Ale jak to budou dělat, se neříká. Asi prostřednictvím Facebooku.
Science konstatuje: „Vzplanutí epidemie spalniček na Ukrajině nastalo koncem roku, kdy počet případů významně vzrostl na celém světě. V polovině ledna dostala Světová zdravotnická organizace informaci o více než 229 tisících případů v roce 2018. Očekává se, že v červnu, až budou známy definitivní údaje, se počty ve světě zvýší. Srovnáním s rokem 2017 je počet nakažených vyšší o 32 %.“
Science bohužel nepíše o tom, že „zapomnětlivost“ pomajdanovské vlády je jen výmluva. Kyjevští ouřadové ve skutečnosti zakázali ruské imunobiologické preparáty. V zemi dnes nejsou vakcíny a séra na jiná, závažnější onemocnění než jsou spalničky. Jen 5 % Ukrajinců je očkováno proti záškrtu, jediný účinný lék dávno není k dispozici. Evropa by se měla vážně zamyslet, vždyť právě ona bude přebírat štafetu epidemie záškrtu.
Podivné je to, že právě Ukrajina se stala zdrojem nákazy spalničkami u Evropanů: Vždyť v zemi je síť amerických biologických laboratoří pod patronací Pentagonu, které prý byly budovány proti biologickému nebezpečí. Ale jako obvykle to dopadlo naopak. Čím více laboratoří a čím vehementnější je kontrola jejich činnosti, tím častější jsou na Ukrajině epidemie a vzplanutí dávno zapomenutých nemocí. Když vláda dopouští nedostatek vakcín a sér v zemi, mění se Ukrajina na biologickou bombu pro Evropu i pro Rusko.
Převzato z Fondsk.ru
* * *
Americkým vojákům v Arktidě vadí „tyranie vzdáleností“
Vladimir Prochvatilov
25. února 2019
Admirál James Foggo, velitel amerického válečného námořnictva v Evropě a v Africe prohlásil, že USA nedovolí Rusku a Číně panovat v Arktidě a kontrolovat Severní námořní cestu. Řekl: „Rusko považuje Arktidu za svoje území. Ve skutečnosti je to mezinárodní prostor a my máme zájem, aby zůstal volný a otevřený pro všechny.“ Admirál mířil svou řečí i na Čínu, která není členem Arktické rady, ale spolupracuje s Ruskem na účasti na arktických obchodních cestách. Projekt Polární hedvábná stezka zahrnuje rozvoj infrastruktury Severní námořní cesty, konkrétně modernizaci námořních přístavů v Murmansku, Sabettě, Archangelsku, Tiksi a Uelenu.
Při své nedávné návštěvě Islandu ubezpečoval Pompeo: Rusko a Čína směřují k nadvládě v Arktidě, což je pro takové svobodymilovné země jako je Island a Amerika nebezpečné. Ještě před Pompeem ohlásil admirál Spencer, šéf vojenského námořnictva USA, že v létě vyšle Washington do Arktidy vojenské lodě k prověření jejich práce ve vysokých zeměpisných šířkách. Řekl také, že americké vojenské námořnictvo se v Arktidě nachází pravidelně od roku 1960. Doposud tam byly americké ponorky nebo hlídková letadla, ale nikoliv hladinové bojové lodě, které se v severních šířkách mohou střetnout s potížemi. Admirál uvedl, že křižníky třídy Ticonderoga, které byly součástí loďstva v osmdesátých a devadesátých letech, byly projektované na parní systém odstranění ledu z lodi. Nové válečné lodě už toto nemají.
Poprvé přibližně za dvacet let přeplula polární kruh americká útočná skupina vedená letadlovou lodí Harry Truman, aby předvedla „pružnost a výdrž“ vojenského námořnictva USA. Ale nepovedlo se. Letadlová loď potíže neměla, ale ostatní lodě na tom nebyly dobře. Po skončení cvičení řekl asistent zástupce velitele námořních sil USA Barker, že v blízké době je malá pravděpodobnost připojení amerických hladinových lodí k americkým ponorkám – omezujícím faktorem pro Američany je logistika.
Podle Pavlovského, šéfa volebního štábu republikánské senátorky za stát Aljaška, mají válečné i obchodní lodě USA pro plavbu v severních vodách potíže s „tyranií vzdálenosti“. Jejich domovské přístavy jsou vzdáleny stovky mil od Arktidy. Dnes mají USA v severních šířkách jen dva válečné objekty: Thule na severu Grónska a leteckou základnu v norském Stavangeru.
Oproti válečným lodím USA majícím potíže s ledovým krunýřem a s bouřlivým počasím ve vodách Arktidy, se zde americké letectvo usazuje. Dvě velké letecké základny na Aljašce vysílají stíhačky F35A Lighting k doplnění dřívějších F22 a F16. Budou tam vybudovány i nové vojenské objekty a doplněny o 10 tisíc vojáků. Budou spolupracovat s kanadskými radarovými stanicemi pro sledování raket a letadel.
Velitel služby pobřežní ochrany upozornil, že jsou potřeba ledoborce. Rusko jich má 40, Čína 2 a USA rovněž 2, ale jen Polar Star je těžký ledoborec schopný pracovat v Arktidě i Antarktidě. Šéf pobřežní stráže admirál Tsukunft loni v prosinci odmítl žádost na provedení operace k zajištění volné plavby v Arktidě, protože se bál, že se 40 let stará Polární hvězda rozpadne a USA budou muset žádat Rusko o její přepravu do přístavu na opravu. Drsné arktické podmínky nutí velitele, aby pro opotřebovanou Polární hvězdu zajistil k plavbě roční rezervy zásob pro případ vážného defektu.
Nyní je stavba amerických ledoborců odložena kvůli přetahování se Trumpa s Kongresem ohledně zdi na mexické hranici. Dříve USA plánovaly přidělit na nový ledoborec 750 milionů dolarů, ale Kongres to zamítl.
V minulém roce Sergěj Šojgu na kolegiu ministra obrany varoval ohledně nebezpečí konfliktů v Arktidě, neboť se tento region změnil na „objekt teritoriálních, zdrojových a vojensko-strategických zájmů řady států“. Rusko přijímá důležitá opatření, aby zajistilo na severu svoji bezpečnost. Severní loďstvo je rozčleněno na jednotlivé strategické útvary a je posilováno novými loděmi a ponorkami. Na ostrově Kotělnyj a na Zemi Františka Josefa jsou posíleny posádky, objevily se nové arktické brigády ve Východní Sibiři a vylepšuje se systém protivzdušné a protiraketové obrany.
Před několika lety bylo na arktických ostrovech a na pevninské zapolární části Ruska rozmístěno a vybaveno 6 vojenských základen: na Kotělném (Novosibiřské ostrovy), Alexandřině zemi (Země Františka Josefa), na Nové zemi ve vesnici Rogačevo a na Šmidtově mysu na Wrangelově ostrově (Čukotský autonomní okruh).
Ministr Šojgu na kolegiu ministra obrany oznámil: „Od roku 2013 bylo v podmínkách Vysokého severu postaveno 545 objektů o celkové ploše 710 tisíc čtverečních metrů. Takovou ohromnou výstavbu v arktických šířkách neprovedla ani jedna země světa.“
V Arktidě jsou vybudovány vojenské systémy PVO Arktický trojlístek a Arktický jetel, které nemají ve světě obdoby. Na každém z nich celoročně slouží až 150 vojáků. K bojovému užití v arktických rajonech Ruska slouží také 10 vojenských letišť. Proto úvahy admirála Fogga o tom co USA dovolí nebo nedovolí Rusům v Arktidě zůstanou jen úvahami. Dokonce i když budou mít USA těžké ledoborce a jejich válečné lodě budou zařízeny na boj s ledovou pokrývkou lodí a vzniknou-li v Arktidě vojenské základny USA, nikam se neztratí „tyranie vzdáleností“, která tak vadí americkým admirálům. Arktická vojenská logistika je na straně Ruska.
Převzato z Fondsk.ru
* * *
