Erik Best
1. 3. 2019 EB
Každý týden připravujeme v angličtině delší analýzu pro platící zákazníky. Více informací zde. Lehce upravená analýza z minulého týdne vrhá trochu jiný stín na Trumpovo dodatečné clo na evropské automobily. Německá kancléřka Angela Merkelová se v půlce února dostala na titulky novin, když si dělala legraci z prohlášení Donalda Trumpa, podle kterého německá auta ohrožují americkou národní bezpečnost. Merkelová na to na Mnichovské bezpečnostní konferenci reagovala takto: „Abych byla upřímná, pokud to s transatlantickým partnerstvím myslíme vážně, tak mě jako německou kancléřku minimálně znepokojuje, když se mám dočíst – černé na bílém jsem to ještě neviděla – že americké ministerstvo obchodu říká, že evropská auta představují hrozbu pro americkou národní bezpečnost.
Víte, my jsme na svá auta hrdí, a z dobrých důvodů. Jsou vyráběna také ve Spojených státech. BMW má největší továrnu v Jižní Karolíně, nikoli v Bavorsku, v Jižní Karolíně. Jižní Karolína zase auta vyváží do Číny. Pokud tato vozidla, která vyrobená v Jižní Karolíně nepředstavují o nic větší hrozbu, než kdyby byla vyrobena v Bavorsku, najednou představují hrozbu pro americkou národní bezpečnost, je to pro nás šokující zpráva. V tomto případě mohu jen říct, že by bylo dobré vést o těchto tématech řádná jednání. Pokud se někdo cítí poškozený, musíme o tom mluvit – tak to na světě chodí. A tak najdeme řešení.“
Její prohlášení i logiku za nimi převzalo široké spektrum politiků i novinářů. Dokonce i Miloš Zeman, který Merkelovou jinak moc nemusí, kancléřku citoval, když na TV Barrandov kritizoval americkou obchodní politiku.
Naše otázka ohledně Merkelové je následující: není si vědoma základní logiky, podle které Trump postupuje? Nebo si jí vědoma je, ale blafuje, aby posílila pozici Německa v obchodních rozhovorech? Z Trumpova pohledu samozřejmě představují německé vozy vyrobené v Jižní Karolíně menší hrozbu než německé vozy vyrobené v Bavorsku. Americké ministerstvo obchodu to v nadcházejících týdnech pravděpodobně zdokumentuje na základě principu vytlačování domácích výrobců. Příliš velké množství importovaných aut a součástek snižuje dostupnou výrobní kapacitu amerického průmyslu a omezuje schopnost ministerstva obrany vyrobit dostatek vojenských vozidel během krize, při skokovém navýšení vojenské aktivity či při mobilizaci.
Pokračování ZDE
