Ivan David
1. 3. 2019 Parlamentní listy (rozhovor)
Předsednictvo SPD vás jednomyslně schválilo lídrem kandidátky do voleb do Evropského parlamentu. Váhal jste chvíli, zda jít do evropských voleb? Jak jste výsledek jednání předsednictva SPD přijal? A jak bude vypadat vaše kampaň? Výsledek nominace jsem přijal jako projev důvěry, která zavazuje. Samozřejmě, že jsem váhal, neboť to v případě úspěchu znamená vzdát se dosavadního způsobu života a najít některé nové body stability. Konkrétně vzdát se pracovního úvazku, pozastavit znaleckou činnost a na druhé straně najít přechodné bydlení a nové pracovní návyky.
Volební kampaň bude komplexní, co nejvíce pozitivní a s co největším využitím internetu. Podrobnosti jsou předmětem pokračujících úvah a jednání, ale některá veřejná vystoupení jsou už naplánována, informační materiály jsou v různé fázi přípravy. Největší problém je zbavit SPD idiotských nálepek a špíny, která je na ni házena.
SPD jednoznačně říká: „Současná EU je nereformovatelná a stávající forma evropské integrace musí skončit.“ SPD má zájem na zrušení Lisabonské smlouvy a chce podpořit novou spolupráci národních států na základě svobody a suverenity. Tolik z informací SPD. Pane doktore, shodujete se s tímto postupem? Jak by vypadala nová spolupráce národních států?
Především je třeba zdůraznit, že SPD rozhodně není „protievropská“, je naopak proevropská, protievropská je „Evropská unie“, která Evropu ničí. Poškozuje především menší státy a národy tím, že jim vnucuje nepříznivé regulace a brání jejich vlastní iniciativě. Evropská unie zničila řadu odvětví hospodářství a zákazem podpory vlastního hospodářství, zejména oborů s vyšší přidanou hodnotou, udržuje méně rozvinuté země v postavení chudých přívěsků s montovnami a těžbou surovin. Tím je současně rozkládá a tím vede k rozkladu sebe samu.
I logicky zcela jasný text může být desinterpretován. Tedy, pokud by instituce a základní právní normy zůstaly beze změny, není reforma možná, Evropská unie nemá jinou zpětnou vazbu než je odmítání návrhů Evropské komise a navrhování pozměňovacích návrhů, ale protože volený parlament nemůže sám navrhovat zákony, nemůže donutit ke změnám nevolenou Evropskou komisi, která jediná má zákonodárnou iniciativu. Jinými slovy, volený Evropský parlament může jen brzdit zvěrstva přicházející z Evropské komise. A protože většině současných poslanců, zejména evropským lidovcům se současný systém líbí, může účinnou brzdu přinést jen volební úspěch stran nazývaných „euroskeptické“. Je tedy povinností SPD se o to snažit.
Předpokládáte, že se EU rozpadne. Jak si takový scénář představit? Zatím to nevypadá, že by Velká Británie inspirovala další státy. V Česku také není nálada pro Czexit, i když lidé EU nevěří. Mimochodem, už slyším pláč, jak by dopadla naše malá proexportní ekonomika a slova Andreje Babiše o katastrofě…
Samozřejmě, že se Evropská unie rozpadne: V historii se rozpadly i jiné říše, jež se zdály neohrozitelné. Vnější ohrožení je zatím bezvýznamné, za to vnitřní pnutí nutně poroste. Evropská komise řeší, aby v celé EU byly stejně ohnuté banány, ale vůbec jí nevzrušují několikanásobné rozdíly v příjmech obyvatel jednotlivých zemí a rozklad veřejných služeb, protože z chudších zemí jsou vykrádány mozky, svaly a kapitál a tím se posiluje brzda jejich rozvoje. Odchod feťáků do Nizozemí mě netrápí. Vícerychlostní Evropská unie je blbost. Jako by se přední vagóny pohybovaly rychleji než zadní a současně se očekávalo, že vlak zůstane pohromadě. Vícerychlostní Evropská unie, která je realitou, není slučitelná s její trvající celistvostí.
Máme Evropu rádi a vážíme si všech národů, nejen evropských. Proto musí státy dostat příležitost k vlastnímu rozvoji a kooperaci na základě výhodnosti. Je hezké, že podniky mohou snáze exportovat, ale jiné jsou zničeny snadným importem, aniž by šlo o opravdu volný trh. Pamatuji si na geniální myšlenky z těch „moudrých“ hlav na začátku devadesátých let, že je jedno, kdo vlastní zdejší průmysl, a když náš vlastní zanikne, můžeme přece všechno dovézt.
Náhled na náladu na Czexit bych zásadně upravil, protože hodně záleží na tom, jak je otázka položena. Evropská unie není předmětem většinového nadšení zdejších obyvatel. A to jsou jen velmi slabě informováni o tom, co se skutečně děje. To, že tak málo otroků utíkalo, nebylo dáno jejich nadšením pro otroctví, ale hrozbou drastických trestů. Nadšeni jsou ti, kterým systém umožňuje dobré zisky – od některých exportních firem po mnohé parazitní „neziskovky“.
Lidé v České republice mají své zájmy, i Andrej Babiš jako velkopodnikatel má své zájmy. Kdo asi profituje víc z přidávání derivátů řepkového oleje do paliv? Občané ČR, nebo Agrofert? Kdo asi má větší vliv na rozhodování o tom přidávání? Samozřejmě, že okamžitý izolovaný odchod z Evropské unie za podmínek stanovených Evropskou komisí by Českou republiku těžce poškodil. Proto je nutné postupovat koordinovaně se zeměmi, které mají srovnatelné zájmy.
SPD zveřejnila, čemu byste rádi řekli NE na evropské půdě. Ne podpoře migrace, ne přijetí eura, ne omezování práv občana. Naopak byste podpořili společný trh, společné projekty ve vědě, spolupráci v boji proti terorismu a mezinárodnímu zločinu. Takže jistým způsobem je zatím spolupráce v rámci EU výhodná? Není na vybranou? Co je z toho podle vás nejzásadnější bod?
Ne, spolupráce na principu vzájemné výhodnosti je samozřejmě výhodná. Evropský diktát je výhodný jen pro ty, kteří diktují. To my určitě nejsme. Vzájemně výhodná spolupráce byla před Evropskou unií a bude i po ní, pokud Evropská komise svými rozhodnutími nepřivodí naprostý rozvrat. Území zůstane, i část genetického materiálu se zachová, ale místo polí se tu budou pást kozy a majitelé větších stád si budou moci dovolit zboží z amerického nebo čínského dovozu. Pokud by se někomu zdálo, že přeháním, ať se laskavě podívá na některé země, které kdysi byly kvetoucí, než je zničila zhoubná ideologie a slabý odpor obyvatelstva. Některá území zažila vzestup a pád několikrát.
Nejzásadnější je, že všechny záměry zasluhující podpory předpokládají kooperaci mezi národy a státy. Ta se obejde bez superstátu zahrnující hegemony i kolonie. Jistě nejsme Norskem s jeho plynem, ale jistě také nechceme být jako totálně vykradená Ukrajina. Optimalizace zisku nemá slitování.
Jednou z tezí SPD je také „zrušení zbytečných byrokratických orgánů EU.“ Které by už neměly existovat a proč?
Odpověď je zahrnuta už v té tezi. Neměly by existovat ty zbytečné. Jestli se vám moje odpověď zdá poněkud chytrácká, tak tedy podrobněji. Pokud existuje periodická kontrola účelnosti jednotlivých orgánů a jejich dělby práce, ukáže se, co je zbytečné. Může se ukázat, že orgán je užitečný, jen 80 % zaměstnanců, poradců a služeb externích firem je zbytečných. Nejdřív se ovšem musejí revidovat cíle, aby se „účelně“ nedosahovalo zbytečných, nebo dokonce škodlivých cílů.
Ta teze je tedy výzvou k revizi, zda si desítky tisíc úředníků a zaměstnanců aparátů a na ně přisátých firem především vzájemně nepřidělávají práci.
Ze zkušenosti vím, jak rozdílně početné jsou například administrativní aparáty srovnatelných nemocnic, nebo jak rozdílné je pracovní zatížení různých odborů téhož ministerstva. Nečinným přihlížením se nic nezmění. Odklízení pohodlných křesel je velmi nepopulární, ale efektivní.
Jak se to, že považujete současnou EU za projekt ke zhoubě evropských národů, projeví při vašem hlasování? Pro řadu lidí se může zdát zvláštní, že když nevěříte vůbec v myšlenku EU, jak je obecně prezentována, že chcete být europoslancem. Chcete jen přispět k rozbití současné EU?
Projeví se to tak, že budeme brzdit vše, co národům Evropy přináší zhoubu. Auto na nebezpečném úseku můžete řídit a brzdit jen zevnitř. Čumilové a kibicové havárii nezabrání. Evropské národy jsou v nebezpečném úseku svojí historie, a to také proto, že předali řízení lidem, kteří míří na scestí.
Chceme přispět k tomu, aby „současná EU“ byla EU minulou. Abychom se vrátili na trajektorii koordinovaně spolupracujících států. Rozbití nestačí, destrukce samotná je málo, je nutná konstrukce vztahů států jako rovnoprávných partnerů.
V případě, že budete europoslancem, čeho byste chtěl dosáhnout, abyste si mohl po případném vypršení mandátu říct, že to stálo za to?
Jak jsem již připomněl, evropští poslanci ani jako jednotlivci, ani Evropský parlament jako celek nemají zákonodárnou iniciativu, ale mohou bránit škodám, pokud se dost poslanců s podobnými zájmy shodne. Budu spokojen, když se mi podaří bránit dalším zvěrstvům. Vezměme za příklad zavádění cenzury pod záminkou bránění dezinformacím. Shodli se na tom přátelé „jediného správného názoru“. Do takových věcí bych s chutí „hodil vidle“. Jakmile se zabrání svobodné výměně názorů, je tragédie nablízku.
Jako poslanci Poslanecké sněmovny se mi také podařilo lecčemu zabránit, nebo na tom mít podíl. Měli jsme menšinovou vládu, to se těžko něco prosazuje. Dost často nás na odvrácení malérů bylo málo. Sem se hodí aforismus polského spisovatele Jerzy Lece: „Některé chyby jsou už chybami, některé ještě zásluhami.“
Ale vraťme se k samotným volbám. Co byste si představoval jako dobrý výsledek v nadcházejících volbách do Evropského parlamentu? Jaký je váš předpoklad?
Dobrým výsledkem by bylo 21 mandátů pro SPD. Pět mandátů bych pokládal za ještě uspokojivý výsledek. Nemá cenu uvádět odhad, má cenu vyvinout úsilí. Tím se liší politologové od politiků.
Evropský parlament zveřejnil odhady, jak by mohly evropské volby dopadnout. Agentura Kantar Public slibuje 8 křesel pro ANO, 3 ČSSD, 2 KSČM, 4 ODS, 3 pro Piráty, 1 pro SPD. Co vy na to?
Neznám použitou metodu, nevím, jestli šlo o křišťálovou kouli nebo kávovou sedlinu. Podíváme-li se na preference uvedených stran – byť pro volby do Poslanecké sněmovny – předpokládané výsledky jim neodpovídají. Možná je přehnaný předpoklad naivity voličů a očekává se, že půjdou volit ti, kteří milují Evropskou unii.
Jak vnímáte konkurenci? Ostatní strany už zveřejnily kandidátky. Je někdo, s kým byste se rád potkával v Evropském parlamentu? A naopak, o kom si myslíte, že by neměl vůbec kandidovat?
Rád bych se potkával s větším počtem zvolených za SPD. Čím více, tím větší možnost dělby práce a tím větší efektivita práce. Proč by někdo neměl kandidovat? Ať kandiduje, nevadí mi to, pokud nebude zvolen.
Bruselský think tank ECFR, Evropská rada pro zahraniční záležitosti, spočítal, že kdyby v květnových volbách euroskeptici získali více než třetinu křesel, mohli by bránit přijímání nových zákonů a zásadním způsobem ovlivnit směřování EU. Tím by došlo k rozdrobení politické scény. Myslíte si, že je lepší než prosadit špatné zákony, blokovat je a raději chvíli neprosadit nic? Jenže další argument je, že potřebujeme silnou, jednotnou Evropu, jak tvrdí premiér Andrej Babiš. Už s ohledem na mezinárodní situaci, migraci…
To nemusela počítat žádná nádrž na myšlení, to je zjevné i při podprůměrné inteligenci. Stejně tak je evidentní, že než špatné zákony jsou mnohem lepší žádné. Silnou Evropu potřebujeme všichni, jen si ji každý představuje jinak. Argumentovat pro „silnou Evropu“ zrovna migrací, to se mi jeví jako prostoduché. Pozoroval jsem spíše silnou migraci do slabé Evropy. Ani nechci vidět, jak budou Evropu posilovat titíž politici, kteří sem zvali migranty a kteří podepisují závazky k přijímání dalších přívalů migrantů. Aby byla Evropa silná, pokud se to dá zachránit, je třeba vyhnat odpovědné politiky od kormidla. Těžko vyřeší problém ten, kdo je jeho původcem.
Podle uvedené logiky mohla být třetí říše, kdyby se to povedlo, silným partnerem. Sláva! Možná se Andrej Babiš cítí být ředitelem Evropské unie spíše než reprezentantem České republiky. Ostatně tak se cítí Babišem do Evropské komise dodaná komisařka Mgr. Věra Jourová. To je ta, která bojuje za vymýcení úplně chybných názorů z internetu. Budou se smět psát jen ty správné, schválené.
Smluvní spojenectví může být silnější než nesourodý slepenec s nutně velkým vnitřním pnutím. Vzpomeňme, jak dopadlo Rakousko-Uhersko jako silný partner Německa a Turecka v první světové válce.
Před EU stojí výzvy, na které bude muset nějak reagovat. Jmenujme alespoň dvě. Například: Po USA odstoupilo od dohody o likvidaci raket středního a krátkého doletu i Rusko a oznámilo, že obnoví vývoj touto smlouvou dříve zakázaných zbraní. Zhorší konec smlouvy bezpečnostní situaci ve světě? Co když existuje reálná hrozba, že obě velmoci dospějí k pokračování studené války? Mohla by EU nějak přispět ke snížení napětí?
Ano, konec smlouvy zhorší bezpečnostní situaci ve světě. USA připravují válku a Rusko se připravuje na válku. Evropa je připravené válčiště. EU by mohla přispět ke snížení napětí tím, že by na svém území nestrpěla cizí základny. Mohla pouze teoreticky, neudělá to, protože je slabá. Již po minulé válce byla kořistí při rozdělení sfér vlivu. Posunuly se hranice sfér vlivu a Evropa je stále slabá. Ať už by dopadla válka jakkoli, Evropa bude obětí.
A teď k migraci. Porážka Islámského státu v Sýrii znamená i to, že bude větší tlak na přijímání uprchlíků, vede se také debata o tom, co s džihádisty z Evropy, kteří se přidali k IS. Měli by být souzeni. Ale kde? Evropské státy od nich dávají ruce pryč. Nebo je nakonec přijmou? K čemu to povede?
To jsou snad samé řečnické otázky. Džihádisté nepřestanou být džihádisty, přikazuje jim to víra. Nepochybně už v Evropě jsou. Co se dá od džihádistů očekávat? Řekl bych, že džihád, tedy prosazování islámu silou a likvidace jinověrců a bezvěrců. Nečekám, že se pohrnou, aby sloužili křesťanům.
Stále slyšíme o množství útoků, za kterými stojí cizinci, ať už jde o přestupky, trestné činy nebo sexuální napadení. Na druhou stranu, nebezpečí hrozí i žadatelům o azyl. Analýza institutu ZEW uvedla, že ve východních spolkových zemích hrozí oproti těm v západní části Německa desetkrát větší nebezpečí, že se stanou obětí trestného činu z nenávisti. Bývalý armádní šéf Jiří Šedivý v rozhovoru pro Reflex pronesl, že do Evropy bude chtít nová generace migrantů z Afriky, v důsledku čehož se evropská společnost radikalizuje pod heslem, že „násilí plodí násilí“. Hrozí, že se v Evropě zvedne vlna nenávisti vůči přistěhovalcům?
To je hezký pojem „trestný čin z nenávisti“, asi aby se to odlišilo od trestných činů z lásky k Alláhovi. Na radikalizaci proti radikalizovaným není třeba hesel. Velká část nových přistěhovalců nenávist samozřejmě provokuje, protože nepracují a žijí parazitním způsobem. Je slabou útěchou, že za to vlastně nemohou, protože jsou neuplatnitelní a víra jim nedovoluje, aby sloužili křesťanům. Oni si to nevybrali, jsou v tom vychováni a je jich příliš mnoho, než aby mohli být převychováni. Za vlnu nenávisti proti přestěhovalcům nesou odpovědnost ti, kteří sem pracovně a sociálně neuplatnitelné přistěhovalce pustili, nebo dokonce pozvali. Takové jednání je společensky nebezpečné a mělo by být trestným činem. Nejsem právník, možná by se vystačilo s trestným činem obecného ohrožení v souběhu se zneužitím pravomoci.
Otázky, které se týkají české politické scény, bych vám ráda položila v dalším rozhovoru. Přesto alespoň na začátek… V rozhovoru pro PL jste koncem roku uvedl: „Měli bychom, co nejvíce to půjde, prosazovat ‚politiku všech azimutů‘ a nenechat se vtáhnout do her velmocí. To znamená co nejvíc se zbavit jejich sluhů. Přál bych České republice, aby se to podařilo, protože jinak dlouho nepřežije.“ Co nám hrozí? Proč si myslíte, že by Česká republika nemusela dlouho přežít?
Česká republika podléhá vnitřnímu rozkladu. Česká republika nevzkvétá. Opak tvrdí jen ti, kteří jsou za tento stav odpovědní. Jako obvykle.
