Andrej Sidorčik
23. 3. 2019 aif.ru/politics/world
Německo zaplatilo desítkám, nebo dokonce statisícům přisluhovačů třetí říše. Platilo i v době, kdy mladiství vězni koncentračních táborů a lidé, kteří byli násilně odvlečeni na práce do Německa, nemohli mnohá desetiletí vymoci odškodnění. Aféra s “Hitlerovými důchody”, které stále dostávají občané Belgie, kteří spolupracovali s nacisty během okupace, má pokračování. Jak se ukazuje, Německo v roce 2019 nadále vyplácí podobné důchody více než 2000 osob na celém světě.
Belgický skandál
Připomeňme, že belgický list De Morgenu zveřejnil článek, v němž bylo řečeno, že 27 občanů země stále dostává hitlerovské důchody. Jedná se buď o Belgičany, kteří bojovali na straně třetí říše během druhé světové války, nebo o jejich vdovy.
Poslanci belgického parlamentu požadovali přijetí opatření k zastavení této praxe.
Veřejní činitelé, především členové Asociace bývalých vězňů nacistických koncentračních táborů, již dlouho předpokládali, že Belgičané, kteří sloužili Hitlerovi, včetně těch, kteří byli odsouzeni v poválečných letech, pobírají důchod od německé vlády.
Potvrdilo se to v roce 2016, kdy byly státy v souladu s novými normami EU povinny vyměňovat si informace o vyplácených důchodech. Tehdy se zjistilo, že v roce 1949 se SRN stala právní nástupkyní třetí říše v oblasti důchodových výplat.
“Nejsou mezi nimi bývalí členové SS”
Vojenský důchod byl zaveden v roce 1941 Adolfem Hitlerem pro ty Belgičany, kteří složili přísahu “věrnosti, loajality a poslušnosti”. Důchodové platby se podle zákonů třetí říše rozšířily na Belgičany, kteří dobrovolně vstoupili do jednotek SS, a také na ty, kteří po okupaci země získali občanství třetí říše.
Belgická aféra byla bouřlivá a Ministerstvo práce a sociálních věcí Německa si pospíšilo s vysvětlením. Podle sdělení ministerstva za dávky na základě federálního zákona o zabezpečení obětí války pro ty, kteří žijí v Belgii, je zodpovědné Severní Porýní-Vestfálsko. Podle údajů finančních orgánů země v únoru 2019 obdrželo v Belgii peníze 18 osob. Německá strana tvrdí, že bývalí členové jednotek SS mezi nimi nejsou.
2033 “Hitlerových důchodců”: od Polska po Thajsko
Francouzský list Le Figaro vydal materiál, který dokládá, že případ není omezen na přestárlé Belgičany. Ministerstvo práce a sociálních věcí Německa zaslalo odpověď na oficiální dotaz AFP, z níž vyplývá, že tzv. “Hitlerovy důchody” byly v únoru 2019 vyplaceny 2 033 občanům, žijícím v různých zemích světa.
Podle údajů ministerstva žije v Evropě největší počet takových důchodců v Polsku – 573 osob. Na druhém místě je Slovinsko (184 osob), na třetím místě Rakousko (101 osob). “Hitlerovy důchody” dostává 94 osob v České republice, 71 v Chorvatsku, 54 ve Francii, 48 v Maďarsku, 34 ve Velké Británii.
Mimo Evropu drží palmu prvenství USA – 250 “Hitlerových důchodců”, následuje Kanada – 121 osob. Příjemci těchto dávek jsou i v Austrálii, i v Brazílii, dokonce i v Thajsku.
Humanismus nebo podlost?
V roce 1951 Spolková republika Německo schválila zákon o odškodnění obětí války, který de facto potvrdil finanční záruky zavedené v roce 1941 Adolfem Hitlerem. Osoby uznané za válečné zločince a také příslušníci SS byly z působnosti zákona vyřazeni.
Osoba, která může prokázat škodu na zdraví způsobenou během vojenské služby nebo z důvodu válečných okolností, může podle zákona dostávat dávky.
Německá vláda se v této věci řídí koncepcí, že oběťmi války jsou ti, kteří bojovali na straně Hitlera, pochopitelně, a pokud nebyli přímo zapleteni do válečných zločinů.
Zní to humánně, ale je to opravdu tak? Po desetiletí byly informace o příjemcích “Hitlerových důchodů” přísně utajovány i pro vlády zemí, jejichž občané tyto dávky pobírali. Nyní je jasné, že Německo platilo desítkám, nebo dokonce statisícům přisluhovačů režimu třetí říše. Platilo i v době, kdy mladiství vězni koncentračních táborů a lidé, kteří byli násilně odvlečeni na práce do Německa, nemohli mnohá desetiletí vymoci odškodnění.
Kdo dostává německé peníze v Kanadě?
Německé úřady stále nechtějí zveřejňovat informace o totožnosti důchodců a zdá se, že k tomu mají vážné důvody. Mohlo by se klidně stát, že mezi těmito příjemci byli skuteční váleční zločinci, vůči nimž nebyl vynesen rozsudek. Podle údajů Le Figaro dostává v Kanadě “Hitlerův důchod” 121 osob. Je zřejmé, že před několika lety bylo takových důchodců mnohem více.
V roce 2015 zemřel ve svém domě u Montrealu ve věku 93 let Vladimír Katrjuk (na obrázku v uniformě SS). Katrjuk patřil do 118. praporu Schutzmannschaftu, utvořeného z ukrajinských nacionalistů a bývalých vojáků Rudé armády, kteří byli zajati a kteří souhlasili s tím, že budou sloužit nacistům.
22. března 1943 zlikvidovaly represivní síly 118. praporu Schutzmannschaftu obyvatele běloruské vesnice Chatyň. Všichni byli nahnáni do kůlny na okraji obce, včetně starců, žen a dětí, a stavení bylo podpáleno. Ti, kdo se snažili dostat z ohně, byli zastřeleni. V důsledku represivní akce v Chatyni bylo zavražděno 149 civilistů, včetně 75 dětí a mladistvých, a také byly všechny obytné budovy zničeny.
Svědectví o účasti Katrjuka v této a také v několika dalších represivních akcích byla poskytnuta jeho kolegy ze 118. praporu Schutsmanshaftu, včetně náčelníka štábu Grigorije Vasjury a velitele čety Vasilije Meleška.
Vasjuru a Meleška orgány státní bezpečnosti SSSR vypátraly a zadržely o několik desetiletí později, oba byli odsouzeni k trestu smrti a zastřeleni. Podle výpovědí svědků Katrjuk v Chatyni osobně naháněl vesničany do kůlny a pak zastřelil ty, kterým se podařilo uniknout z ohně. Byla zjištěna účast Katrjuka v řadě dalších represivních akcí.
Německo hradilo stařecké radosti kata Chatyně?
Po válce zločinec uprchl na Západ a v roce 1951 získal azyl v Kanadě. V posledních letech svého života byl Vladimír Katrjuk na seznamu Centra Simona Wiesenthala jako jeden z nejhledanějších nacistických zločinců. Kanada však nevydala Katrjuka a poslední kat Chatyně zemřel na svobodě, nikoli ve vězeňské cele.
Katrjuk nebyl členem SS, nebyl odsouzen jako válečný zločinec, byl zraněn a proto si z hlediska jednoduché logiky mohl klidně nárokovat platby německé vlády. Chatyňský kat se v Kanadě zabýval chovem včel. Není vyloučeno, že kratochvíle roztomilého kanadského stařečka byla podporována “Hitlerovým důchodem”. Je docela možné, že tisíce neodsouzených nacistických přisluhovačů a kolaborantů, kteří se skrývali na Západě podobně jako Katrjuk, dlouhá léta dostávali zabezpečení od Německa.
Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová
