Zajoch
25. 2. 2019 Outsidermedia
„USA toho dělají tak moc a tolik ztrácejí“ – postěžoval si americký prezident * Evropská pouť Pompea a Pence se předvedla jako neohrabaná * Hlavními konkurenty na trhu s plynem budou v Evropě Gazprom a dodavatelé LNG
Ruské projekty výroby a exportu LNG stále více znepokojují USA. Dne 13. února předložilo pět senátorů do Kongresu USA návrh zákona „O ochraně americké bezpečnosti před agresí Kremlu (Defending American Security from Kremlin Aggression Act, DASKA)“. Obsahuje opatření v bankovní a finanční sféře a sankce proti investicím do ruských projektů na zkapalňování přírodního plynu mimo hranice Ruska. Sankce mají fungovat i proti ruským ropným projektům v zahraničí a trestat se má podpora projektů na zpracování ropy v Rusku. Jedná se o novou tvrdší verzi zákona. Předchozí, z roku 2018 nebyla odhlasována, ale po listopadových průběžných volbách se Kongres změnil. Nová verze zákona je poprvé namířena proti ruským projektům na LNG. Možnost takových sankcí vyvolává obavy. V případě přijetí omezí práci západních společností pro servis na ropu v nových ruských těžebních místech, přičemž ruské společnosti silně závisejí na západních technologiích.
V současnosti několik ruských těžebních společností zkoumá perspektivy zvyšování výroby LNG a jeho vývoz do Evropy a do Asie. Konkrétně Gazpromněfť studuje budoucnost výstavby vlastního závodu LNG na Jamalu. Předběžně to vypadá, že výrobní cena LNG u Gazpromněfti činí průměrně 6,5 USD na milion konvenčních britských tepelných jednotek, což se dá srovnat s náklady u nových projektů v USA, jejichž produkce se dostane na světové trhy v letech 2022 až 2025. Gazpromněfť vytváří přitažlivý klastr na Jamalu kolem Novoportovského naleziště.
Ještě efektivnější může být kooperace se společností NOVATEK, plánující zvyšovat výrobu LNG v Arktidě. Podle slov předsedy představenstva může tato společnost vybudovat ještě dvě až tři linky na zkapalňování plynu ruskou technologií k roku 2030.
Posuzují se plány na spuštění první linky třetího LNG projektu na Jamalu nebo Gydanu ke konci roku 2024. Zde se předpokládá výroba 4,8 milionů tun LNG za rok s využitím ruské technologie Arktická kaskáda. Závod Jamal SPG již pracuje s navýšením projektované kapacity o 6 až 7 %.
V perspektivě jsou ruské projekty LNG reálnou konkurencí dodávkám amerického zkapalněného plynu do Evropy. Rostoucí zájem o plyn v Evropě snižuje rozdíl ceny pro evropské a asijské odběratele. V současnosti je pro dodavatele do ASIE cena celkově asi 0,5 USD za milion britských tepelných jednotek. Tato situace podle analytiků ze Skolkova „stimuluje tok LNG do Evropy“.
Spojené státy očekávají, že jejich nové projekty LNG budou uvedeny do provozu v roce 2019 a projekty spuštěné loni budou plně zprovozněny. Tím se obnoví na asijském trhu poptávka po LNG. V Evropě bude rozhodující snížení těžby na těžebním poli Groningen v Nizozemí, a to o 15 miliard kubíků plynu do roku 2023. V prvním čtvrtletí letošního roku se má v Evropě snížit těžba o 2,7 %.
S ohledem na vyčerpání těžebního pole v Groningenu má vláda Nizozemí zvláštní zájem na plynovodu Severní proud 2. Amsterodam se spolu s Berlínem staví proti možnosti Evropské komise kontrolovat mezivládní dohody o přepravě plynu a tím spíše proti jejich blokování. Nizozemská vláda trvá na tom, aby z aktualizované směrnice o zemním plynu byly vyňaty nejen již postavené plynovody, ale i plynovody ve výstavbě, včetně Severního proudu 2.
Ředitele pro výzkum Evropského centra pro bezpečnost energetiky a zdrojů (EUCERS) při londýnské Královské akademii Franka Umbacha citují noviny Die Welt: „Nastává otázka, jak bude EU nadále pokrývat své potřeby.“ V sázce je mnoho. V roce 2017 dovezla EU 360 miliard kubíků plynu, o 10 % více než v roce 2016. Podle odborníků z IEA může nastat rekord všech dob v roce 2025, a to 409 miliard kubíků. Umbach tvrdí, že „Gazprom a dodavatelé LNG budou soutěžit o evropský trh, obě strany budou útočit“. Počítá s tím, že dovoz plynu z Ruska do Evropy bude do roku 2030 stoupat.
Převzato z Fondsk.ru
