Ladislav Větvička (pro mnohé Laďa Haluzka)
Mam je rad, ty synky francuske. Ta ladnost a jemna arogance, s keru trhaju žabkam zadni nožky a vysvětluju jim přitom nonšalantně, že chodit po dvuch je přirozene.
Ta něžnost a jemny nadhled nadřazene rasy, když vytahuju ubohe šneky z jejich baraku a vysvětluju jim, že v takem velkem domku nemožu žit sami, že ti mali snědi slimačci by tam klidně ubytovali rodinu s dvanacti tchyňama! A pak, než to šnekovi s žabku dojde, hodi je do vařiciho oleja a zežeru s tatransku omačku.
To se mi na tych francuskych synkach prostě libi.
Na statni urovni je pro Francuza duležity vztah k Němcovi. Buď spolu bojuju, nebo su největši kamoši. Nevim, co je horši. Když spolu bojuju, je z teho cela Evropa v pruseru. Naštěsti naposledy Francuz s Němcem bojoval v roce 1871, kdy to prohral s Bizmarkem, a pak v letech 1914-18, kdy to tež projel na cele čaře. Zakulisnima podvodama ve Versaj se ovšem Francuzovi podařilo přesvědčit všecky, že to naopak vyhral on (žabky ze šnekama by vam mohli vypravjat, jak su v přesvědčovani Francuzi dobři). Naopak Němec byl překvapeny, jak mohl prohrat, když valku ani nezačal, ani žaden francusky vojak nevstupil na jeho uzemi…
Nejhorši stav ovšem je, když se Francus s Němcem snaži kamaradit a tvaři se, že jim ide o společnu Evropu.
Poprve se do teho obul Napoleon a přesvědčil Němca, že společna Evropa je dobra věc. Nasledoval utok na Rusko, vysledkem teho byla rozvracena Evropa a epidemie syfilidy.
Podruhe se do teho obul Hytler a přesvědčil Francuza, že společna Evropa je dobra věc. Nasledoval utok na Rusko, vysledkem teho byla rozvracena Evropa a epidemie komunyzmu
Dobu syfilidy už nepamatuju, konec doby komunyzmu ještě jo a věřte mi, stalo to za hovno. Zlata syfilida! Fčil to vypada, že se jeden mlady, švarny francusky jinoch přesvědčili navzajem s jednu německu starši pani, že by to mohli prubnut napotřeti, bo společna Evropa je přece dobra věc. Tuž, měli by to vědět, když už to dva razy zkušali. Vzhledem k temu, že se hystoryje opakuje, možeme očekavat utok na Rusko, vysledkem čehož bude zas jakasik epidemia.
Poďme se ještě podivat na vztah Francuzu k nam, Čechum.
Maju ku nam hezky vztah, asi taky, jako k žabkam a šnekum, i když po pravdě řečene, vždycky když su ve Francii, mam pocit, že ty šneky maju radši. Nemožeme se jim ale divit. Šnek je jeden z mala tvoru, keři rozumi francusky. No, možna nerozumi, ale přinejmenšim po dobu francuskeho proslovu šnek drži na rozdil od Čecha hubu a neplete se do proslovu vyšši rasy.
Nas maju Francuzi radi už od dob, kdy nas v rokach 1918-38 považovali za svuj protektorat. Dyktovali nam, co mame robit, jak mame branit sjednoceni Rakuska s Německem, jak Německu v přihodne chvili pichnut kopi do boku a tak.
Francusku lasku pocitil i česky řidič, kery loni v letě usnul ve svojem naklaďaku a mezitim mu do něj nalezli nezvani gangsteři. Zkušeně za sebu zamkli zamky a ani chytři francušti celnici nepoznali chybu. Po padesati metrach ovšem řidič uslyšel zevnitřku buchani a bylo mu divne, jak je možne, že chlazene kuřata robi taky humbuk. Zacuval zpatky, zavolal francuske policajty znova a pod jejich dohledem z auta vylezlo 15 podchlazenych gangsteru.
Policajti okamžitě pochopili, že chlop, kery mezi třicet tun chlazenych kur umisti ještě tunu chlazenych gangsteru, by mohl byt velkym přinosem pro francusku gastronomiu a chlopa zatkli, aby ho později nemuseli hledat kajsik v Čečensku, což je země keru podle většiny Francuzu Česi obyvaju.
Od te doby šťastny Čečenec přebyva ve francuskem kriminalu, Francuzi mu serviruju šneky bez domku a stehna bez předku a když se čas od času ozve, že by chtěl dodom, tak mu navyši trest, aby ho to vyskakovani přešlo. Vlastně mu utrhli nožky jak tym žabam. Bo k čemu su mu nohy, když nemože odejit?
Byt vic takych narodu na světě, jako su Francuzi, třeba by se mohli vybit mezi sebu, ale bohužel, Francuzi su jedini na světě. Škoda.
