 |
| M. Albrightová zvaná Balkánská Řeznice při pokažené autogramiádě v Praze |
1. 2. 2019 ProtiProud
Lubomír Vylíčil se v současné napjaté atmosféře napříč evropskou politikou podíval na zoubek jedné významné vlivové neziskové organizaci.
Už zanedlouho, 11. března, přivítá naše hlavní město vzácnou návštěvu. Do Prahy se chystá bývalá ministryně zahraničí USA, Madeleine Albrightová. Prý aby zde představila svou nejnovější knihu Fašismus: Varování. Jednaosmdesátiletá pražská rodačka a zarytá liberální demokratka v ní naříká nad křehkostí demokratických vlád a úpadkem liberální demokracie po celém světě.
Ono tedy, upřímně, ta kniha vyšla už loni a je dneska v ČR k dispozici hned v několika nakladatelstvích. Ovšem autorka si zřejmě dokázala utrhnout chvilku času až letos na jaře. Jako z udělání, krátce před „evropskými“ volbami. Ale souvislosti v tom nehledejte…
Nicméně je nejvyšší čas, aby se kousek od Václaváku, v Palackého ulici číslo 740/1, začalo gruntovat.
S notami v podpaží
Ostatně, tak nějak šturmovat se teď začíná všude. Sociální sítě utahují šrouby cenzury, evropští intelektuálové píší plamenná provolání, evropské vlády se spojují k boji s dezinformacemi a propaganda jede naplno. Takzvaní „evropští liberálové“, tvůrcové všeho toho marasmu, co nás poslední čtvrtstoletí obklopuje a dusí, začínají chápat, že bojují o přežití.
Ale zpět do Prahy, do Palackého ulice. Tady se musí všechno blýskat. Sem Madlenka během své návštěvy nahlédne zcela jistě. Programově. Protože tu sídlí pražská pobočka organizace, zvané Aspen Institute. Co to je?
Jde o mezinárodní neziskovou organizaci. Založil ji v roce 1950 chicagský podnikatel Walter Paepcke jako Aspen Institute of Humanistic Studies (Aspenský institut humanitních studií). Má se zaměřovat na „podporu hodnotově orientovaného vedení lidí a otevřeného dialogu o současných globálních problémech.“ Pod těmito vznešenými slovy se skrývá podpora tzv. „otevřené společnosti“. A dalších hodnot globálních elit. Však víte o co jde. Včetně skrytého ovládání společnosti. Dost vypovídající je, že spolek v USA velice úzce spolupracuje s televizí CNN.
No, a právě v této organizaci je česká rodačka, clintonovsko-obamovská politička amerického Deep State a (bývalá) hrdá majitelka kosovských telekomunikací členkou správní rady. Teď přijíždí z centrály do pražské pobočky s notami v podpaží.
Galerie
Tuhle pražskou pobočku Aspenu, hrdě nazvanou Aspen Institute Central Europe, založil „oblíbený“ český miliardář Zdeněk Bakala. Spolu s dalšími institucemi k šíření havlismu. Cílem pražského Aspenu je, podle jeho vlastních slov „přispívat k analýze a řešení naléhavých otázek současného hospodářského, sociálního a myšlenkového vývoje“. Za otevření instituce formátu Aspen Institute lobboval dlouhodobě také někdejší ministr zahraničí Karel Schwarzenberg se slovy, že společnost potřebuje diskusi s „širším nadhledem než od Bílých Karpat po Šumavu. Předsedou správní rady je Michael Žantovský.
O tom, čím se tam skutečně zabývají, si můžete udělat obrázek sami. Stačí nahlédnout na členstvo. Najdete ho na stránkách Aspenu, v odrážce s jadrným, českým názvem „people“. Podívejte se! A neodtrhnete zrak.
Máte je tu všechny. Novináře, nezávislé i ty z hlavních názorotvorných medií, včetně předsedy jejich Českého syndikátu. Bankéře, finanční analytiky, až po ekonomy České bankovní asociace a viceguvernéra České národní banky. Taky experty, jak na vzdělávání vašich dětí, z EDUINu, tak na bezpečnost, včetně Vedoucí oddělení řízení strategických projektů Ministerstva vnitra. Dále pražskou Nejvyšší státní zástupkyni, hlavního odboráře, šéfa (ČMKOS), ředitele institutu STEM pro průzkum veřejného mínění, i to Pehe se tu motá…. a politiky. Mnoho politiků. Skoro ze všech stran. Vládních i opozičních, včetně jejich europoslanců. Jsou tu i první vzorky z jedné nové, pokrokové, čerstvě parlamentní strany.
Jak zajíci na výřadu! Ten pohled vám otevře oči a mnohé objasní. Nejrůznější, zdánlivě nepochopitelná rozhodnutí, podivná prohlášení, ujeté mediální výstupy, co vás tak vytočily… Tady je toho kořen. A taky v dalších, podobných, polotajných a mimo veřejnou, demokratickou kontrolu fungujících organizacích se „zahraničním“ vedením. V zednářských lóžích, (to fakt existuje), v nejrůznějších think tancích a neziskových organizacích. Právě tady se brousí sekera gilotiny na vaši šíji.
Bojí se
Přímo je vidíte, jak vám říkají, s čím dál větším výsměchem: jen vol, občane, rovně, svobodně a tajně! Ať vybereš ty, či ony, stejně tam máme své lidi. „Hoď to“ vládním, či opozičním, stejně nic nezměníš. Směr k „liberální demokracii“ je nastavený a neodvolatelný. A nestěžuj si, troubo. Máš volby? Máš. Tak máš demokracii!
Je to, na pohled docela hrozivá, mocná struktura, prorostlá všemi oblastmi, všemi institucemi státu. Člověk by si vedle takto propracovaného a neomezenými zdroji vyfutrovaného „Deep State“ mohl připadat malý a bezmocný. Ale už při prvním, bližším pohledu začnou být zjevné slabiny systému. Slabiny zabudované přímo do jeho konstrukce. Které, dříve či později, povolí.
Za prvé – „oni“ se bojí nás! Voličů. Protože volby. Ty zatrolené volby nelze, jaksi z principu, v demokracii zrušit. No uznejte, jak by to vypadalo? Takže i když se jim v průběhu let podařilo nás odstavit od rozhodování o všem podstatném, tak holt aspoň občas, formálně, musí nějakou tu volbu strpět. S čím dál větším skřípěním zubů. Protože z vyznění posledních prezidentských a parlamentních voleb, začínají ke své hrůze chápat, že i lid pochopil a že si tu svou chvilkovou moc začal užívat. A volí mocným manipulátorům natruc. Naschvál. Proto se mezi elitami šíří, zatím dobře tutlaná, panika. Bojí se, že už to dlouho neudrží.
Za druhé – „oni“ přežívají jen díky podpoře z ciziny. Tak, jako komunisti byli silní, jen dokud měli v zádech SSSR, tak i ty naše dnešní „elity“ zoufale, životně potřebují struktury EU. A Deep State USA. Bez nich jsou v háji. Nemají šanci. A tím se dostáváme zpět k Madlence Albrightové a její návštěvě. Ona přijíždí, aby tu koordinovala nástup „proevropských“ sil. Před eurovolbami. Aby přitvrdili cenzuru, zintenzivnili propagandu, ba možná, aby i nějaké špinavé triky opozičníkům provedli. Přijíždí jako dirigent, rozdat noty a udat tón. Protože když „to nedopadne“, když ve volbách do europarlamentu zvítězí vlastenecké strany normálních, nedeviantních, neparazitních, domácích pracujících občanů, začne se to sypat.
Mohlo by…
A z toho vyplývá i možná docela účinná reakce na mobilizaci „Bruselanů“ – dostat k eurovolbám lidi, kteří obvykle nechodí. Ty, kteří přestali věřit, že něco změní. Lidi, co rezignovali, mávli rukou a chtějí mít pokoj. Notorické nevoliče. Těm je teď možné říct: „Štvou tě? Už dlouho? Všichni ti mudrlanti, co ti radí, jak máš žít svůj život? Všichni ti cenzoři, co tě banují za tvůj názor? Všichni ti nepotrestaní zloději, co se ti smějí do ksichtu? Všichni ti všemocní ouřadové, co ti nařizují, čím máš svítit, čím topit, čím jezdit, co si myslet a co nesmíš říkat?
Tak teď přišel tvůj čas! Čas odplaty. Běž k volbám! Hoď jim cihlu do skleníku a vol „protievropské“ kandidáty! Plivni jim do sójového laté a práskni kuřinec do polívky. Běž k těm volbám a hoď to takzvaným „fašounům“, xenofobům, rasistům, nacionalistům a krajně pravicovým. A jak je poznáš? Ty „fašouny“? Úplně jednoduše. Jsou to ti, které Česká televize nenávidí. Nenávistí, kterou vycítíš rychle a spolehlivě…
Není to bůhvíjak ušlechtilá pohnutka. Ale může se ukázat překvapivě účinnou. Mobilizace velkého množství (naštvaných) dlouhodobých nevoličů by mohla otočit kolo od „více Evropy“ a přechýlit váhy na stranu proti současným eurostrukturám.
A pak, zpočátku zvolna a nenápadně, by to konečně mohlo začít praskat.
Snad…
