Viktor Kameněv
20.1.2019 VojennojeObozrenje, překlad ProtiProud
VIKTOR KAMENĚV analyzuje souvislosti s jednoznačně asertivním činem Vladimíra Putina, kterému zjevně došla trpělivost s čekáním na racionální postoj Washingtonu, a zahájil novou fázi studené války.
V Moskvě na Silvestra došlo k významné a přelomové události: zadrželi tam amerického a zároveň kanadského občana Paula Whelana – bývalého vojáka amerického námořnictva, jehož ruská federální bezpečnostní služba (FSB) obvinila ze „špionážní činnosti“. Je to odpověď na americké zatčení Marie Butinové podle zákona ze třicátých let a na další zatýkání ruských občanů v Americe na základě falešných obvinění. Ale také odveta za „všechno dobré“, co Amerika minulý rok nadělala Rusku. Lze to ovšem také chápat jako výsměch sankcím: Moskva dává Kongresu USA další důvod k sankcím podle libosti.
Analytici CNN zpočátku usoudili, že se Moskva chystá vyměnit Butinovou za Whelana, prý nevinného bývalého námořníka, pokud pomineme jeho odvolání ze služby za údajné krádeže. Rusové mohou být jen rádi, že CNN má takové analytiky. Taková výměna je samozřejmě možná, ovšem teprve po ukončeném vyšetřování a soudním řízení. A možné je i její pokračování podle vzorce „všechny za všechny“. V amerických věznicích strádá mnoho ruských politických vězňů, takže snad bude Whelan pouze první vlaštovkou.
Rusko přijalo výzvu na souboj
V každém případě jsme svědky obratu ruské politiky vůči USA a celému Západu. Politika hledání kompromisů se západními partnery byla uznána za zbytečnou a neperspektivní, o čemž svědčí nejen zatčení Whelana, ale především novoroční projev prezidenta Vladimíra Putina. O Západu se v něm vůbec nezmínil, ani slůvkem, což slovutně svobodný britský tisk považoval za „drzou“ urážku. Podle jeho názoru tímto „Rusko odmítá Západ“. Tak kolik ještě po kauze „Skripalových“ přiletí otrávených a unesených MI5 z MI6?
Vladimír Putin ve svém projevu ve skutečnosti zopakoval myšlenku Alexandra III., že Rusko „má pouze dva spojence: armádu a námořnictvo“. Toho si všimli mnozí, ale Putin zopakoval i jeho druhou myšlenku: „Rusko nemá žádné přátele!“ Prezident Putin to řekl pouze jinými slovy a vyzval Rusy, aby se stmelili, „protože Rusko nikdy nemělo a nikdy nebude mít žádné pomocníky.“ Taková je současná reakce Moskvy na všechny jsoucí i budoucí sankce dohromady. A na vměšování do vnitřních záležitostí Ruska.
Takhle to už dál nepůjde
Zdá se, že poslání Paula Whelana v Moskvě bylo docela rutinní: setkat se a pohovořit s představiteli ruské „liberální opozice“, něco jen tak říci, něco sdělit mezi řádky, bez předávání pokynů a vystavení účtu o vykonané práci. Proto američtí právníci tak vztekle popírají, že by Paul v Moskvě prováděl nějakou tajnou misi. Dříve to Američanům procházelo: pokud někoho vzali k odpovědnosti, pak výlučně ruské „obhájce lidských práv“ za různé západní granty.
Marie Butinová byla zatčena v Americe za mnohem nevinnější kontakt s řadovými Američany: nikdy se netahala se zástupci americké opozice. Od této chvíle bude zřejmě Američanům a dalším západním činitelům, zejména teoretikům umění, doporučeno nemotat se v ruských „kruzích lidskoprávních aktivistů“.
Právě se v ruských prozápadních online médiích objevil „únik“ informace o tom, že Paulu Whelanovi byl údajně v pokoji hotelu Metropol kýmsi předán flash disk se státním tajemstvím. Na disku měl být seznam zaměstnanců jedné z tajných ruských služeb. Za pět minut byl zatčen příslušníky FSB. Novináři nepřímo naznačují, že flash disk byl Whelanovi podstrčen oním „kýmsi“.
Ale podstatu věci to nemění: Whelan se setkal s někým důvěrným v hotelu Metropol, a možná nejen tam. Nakonec Rusko navštěvoval již dříve a zná na základní úrovni ruský jazyk. A teď přijel do Moskvy k příteli na svatbu. Brzy budeme znát jméno onoho šťastlivce.
Štěkání chyceného psa
Americký velvyslanec v Moskvě Jon Huntsman se s Whelanem již setkal, ale dosud žádné prohlášení od něho nenásledováno. Zato americký ministr zahraničí Mike Pompeo si pospíšil požádat o návrat Whelana do Spojených států. To se těžko vyplní, a Pompeo to dobře ví, nicméně potřeboval udělat výhrůžné prohlášení pro analytiky CNN. „Ruský agent“ Donald Trump zatím mlčí.
Vskutku, Trump a jeho analytici by se měli zamyslet ještě předtím, než začnou mávat dalšími sankcemi. Například Erdoganovo zadržení amerického kazatele v Turecku vedlo ke krizi v americko-tureckých vztazích. Moskva nyní zadržením Whelana říká, že je připravena na další zhoršování vztahů s Washingtonem, nebo jinak řečeno „poslala ho do někam i s jeho sankcemi“.
Ve skutečnosti se mnoho nezávislých analytiků domnívá, že americký balíček sankcí je vyčerpaný. Je samozřejmě možné ještě něco vymyslet, ale mnohem hůře to může zasáhnout americký dolarový systém, přičemž ruské suroviny a vývozní vojenská technika na ceně neztratí. Co se týká většiny hlavních komodit, především potravin, Rusko se jimi již zcela zabezpečilo. A ruský ekvivalent SWIFTu také funguje. Zvěsti o rezignaci architekta protiruských sankcí a ministra financí USA Stevena Mnuchina naznačují houstnoucí atmosféru: zahrával si a ohrozil americký finanční systém.
Nepřítel, s nímž nelze jednat
Moskva v osobě Vladimíra Putina viditelně přechází od nekonečně trpělivé politiky „partnerství“ a snah vyjednávat se “západními partnery“ k politice jejich zadržování coby nepřátel Ruska, s nimiž se dohadovat nemá smysl. Putin bere souboj s Amerikou poctivě a začíná zrcadlovými reakcemi na její záškodnické pokusy. Důsledky si Moskva bezesporu spočítala, když se rozhodla pro takový obrat.
Stojí za povšimnutí, že zostření zahraniční politiky Moskvy se časově kryje se začátkem aktivní fáze výstavby plynovodu Nord Stream 2 spolu s Německem, a to navzdory sankčním hrozbám ze strany USA. Německo samozřejmě odmítlo držet se v mezích diktátu americké energetické politiky, což z něho současně činí situačního spojence Ruska.
Odpadlíky vezmi čert
V této souvislosti ještě poznámka o Ukrajině. To, co se nyní děje, pro Porošenkův banderovský režim nevěstí nic dobrého. Není náhodou, že ministr zahraničí Sergej Lavrov mu už nehodlá dále věnovat nacistická epiteta.
Političtí analytici z Kyjeva jedním hlasem vzkazují, že situace na Ukrajině se v roce 2019 v souvislosti s volbami a ekonomickou krizí ještě dále dramaticky zhorší. Ukrajinský ekonom Alexander Ochrimenko dokonce tvrdí, že volby mohou v Kyjevě přerůst v další Majdan. Zhoršení vztahů mezi Ruskem a USA v zásadě rozváže Moskvě ruce.
Není už totiž co zkazit.
