 |
| PhDr. Petr Hampl, Ph.D. |
Rozhovor se socilogem Petrem Hamplem
10. 1. 2019 ParlamentníListy
„Spojené státy jsou v tuto chvíli státem, který okázale porušuje mezinárodní právo, porušuje všechny civilizované zásady a uznává pouze jedinou hranici – dolet svých raket,“ říká nemilosrdně sociolog Petr Hampl, podle nějž můžeme jen doufat, že se americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi podaří dostat vše pod kontrolu. Jako vážnou vidí i situaci v Evropské unii, která již není schopna jakékoliv reformy a lze předpovědět vypuknutí výrazného otevřeného a dost možná násilného konfliktu. Proto prý unijní představitelé připravují evropské bezpečnostní sbory zaměřené na represi proti neposlušným obyvatelům. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz zároveň řekl, že rok 2019 nebude rokem velkých změn, ale může být rokem přípravy na velké změny.
Bohužel platí, že všechny patologické trendy, které vidíme ve Spojených státech, se projevují také u nás, jen se zpožděním. Pořád ještě máme tendenci si říkat, že Američané jsou blázni, a že my Češi máme dostatek zdravého rozumu. A pokaždé se stane, že ta šílená věc se za čas objeví i u nás. Pamatujete, že ještě před pár lety jsme nevěřili, že by v Praze mohlo být něco tak absurdního jako průvody sexuálních výstředníků? Dnes je to pravidelná záležitost, které se účastní primátor.
Takže pokud vidíte americké radikální studenty, kteří se odmítají učit matematiku jakožto rasistickou, nosí na hlavě model vagíny, propagují genocidu bílé rasy a v Berkeley dokonce zapálili univerzitní budovu, aby nemohla proběhnout politicky nekorektní přednáška, a pokud vám to připadá šílené, tak si uvědomte, že totéž se formuje na českých sociálněvědních fakultách.
Koneckonců, i třeba inkluze je něco, co ve Spojených státech a v západní Evropě probíhá už řadu let, a co mělo na tamní školy ničivé dopady. Lidé, co to u nás zaváděli, dobře věděli, že výsledky budou katastrofální. Nezáleželo jim na tom.
Za tím jsou stejné změny ve struktuře společnosti. Rostou sociální rozdíly. Mezi těmi nahoře je čím dál méně těch, kdo se tam dostali poctivě. Horní vrstva je čím dále izolovanější. Ve vyšší vrstvě stále více převažují zbabělí intrikáni. Ti dole mají čím dál těžší život. Poměrně velké skupiny pocházející z celkem chudých poměrů se snaží ze svého údělu vytrhnout tím, že se ponižují před těmi nahoře – osvojují si stejné ideologie, postupy a názory. Dokonce mezi sebou soutěží, kdo bude radikálnější. To ve Spojených státech před nějakými šedesáti lety prakticky neexistovalo a dnes je to určující pro společenskou dynamiku. A totéž se formuje u nás.
Předpokládáte, že k nám dorazí i politické násilí srovnatelné s tím, jak jsou v Americe napadáni Trumpovi voliči nebo jaké je v Německu používáno vůči AfD, která je teď naposledy už i terčem bombových útoků?
Je to v podstatě jisté. Čeští aktivisté se učí u amerických a německých, jsou často financováni ze stejných nadnárodních nadací a podporují je stejné korporace. I tu míru násilnosti dříve či později dorovnají.
Můžeme také počítat s tím, že až se objeví násilné útoky na kritiky režimu, státní zástupci to budou tolerovat a tisk i politické špičky budou násilí tiše podporovat. Ostatně už to začalo. Předseda Pirátů Ivan Bartoš se veřejně hlásí k podpoře organizace Antifa zaměřené na fyzickou likvidaci politických odpůrců, která ve Spojených státech dokonce je pokládána za teroristickou skupinu. Ve vládních stranách, mezi takzvanou demokratickou opozicí, ani ve velkých médiích se nenašel nikdo, komu by to stálo za zmínku. Myslíte, že těm lidem bude vadit, až dojde na přímé násilí? Smíří se s tím stejně snadno, jako se smířili s muslimskými útoky.
V analytickém komentáři Institutu Václava Klause jste také uvedl, že „hroutící se Spojené státy americké představují hrozbu pro celý svět. Nejen proto, že jejich obrovská vojenská moc se vymkla kontrole a že napříště může být terčem humanitárního bombardování víceméně kdokoliv.“ Donald Trump vyvolala rozruch rozhodnutím stáhnout se ze Sýrie. Jak tento krok vnímáte?
Vyvolal rozruch možná mezi omezenou skupinou intelektuálů a obchodníků se zbraněmi. Naprostá většina obyvatel Spojených států to vítá. Koneckonců, Donald Trump vyhrál volby právě na základě slibu, že se Američané přestanou plést do záležitostí cizích národů a států. Teď to konečně začíná plnit. Ještě zajímavější než stažení ze Sýrie je, že Donald Trump zároveň uložil Pentagonu, aby připravil plán stažení z Afgánistánu. I zde má podporu americké veřejnosti.
Bystřejší komentátoři si všímají toho, že Donald Trump opouští ničivé doktríny takzvaného pomáhání v místě a řešení příčin problémů. Obě ty doktríny možná znějí na první pohled líbivě, ale nutně vedou k tomu, že se vyspělé země zaplétají do kmenových konfliktů, kterým nemohou rozumět, a že přebírají odpovědnost za cizí záležitosti.
Je vyloženě hloupé, že české ministerstvo zahraničí a většina českých politiků a intelektuálů nadále fanaticky hájí to, co už i Američané opouštějí. Je to vlastně podobná situace, jako když v Sovětském svazu kritizovali Stalina, a na Letné mu ještě stavěli pomník.
Domníváte se tedy, že Spojené státy jsou spíše násilným šiřitelem demokracie bez ohledu na konečné důsledky, jak tvrdí kritici?
Spojené státy jsou v tuto chvíli státem, který okázale porušuje mezinárodní právo, porušuje všechny civilizované zásady a uznává pouze jedinou hranici – dolet svých raket. Obávám se, že dokonce nemůžeme mluvit ani o šíření demokracie. Třeba na Ukrajině Američané pomohli svrhnout prezidenta vzešlého z voleb, jejichž regulérnost předtím sami uznali, a dosadili k moci neonacistický režim. Když v roce 1993 nehlasovali ruští poslanci podle amerických představ, podpořili Američané dokonce tankový útok na parlament se stovkami mrtvých.
Někdo má za to, že tím Američané prosazují jakési svoje zájmy. Jenže čí zájmy? Rozhodně ne zájmy běžných amerických obyvatel. Spíš to vypadá, že výsledné rozhodnutí je pokaždé výsledkem boje různých zájmových skupin, zbrojařských lobby a zahraničních vlivů, především saúdských. Nezapomínejme, že vedení amerických bezpečnostních úřadů je výrazně infiltrováno džihádisty, takže i oni mají významný vliv.
Můžeme jen doufat, že se prezidentovi Trumpovi podaří dostat vše pod kontrolu. Udělal k tomu výrazný krok rozchodem s ministrem obrany Jimem Mattisem, což byl typický elitářský neokon.
V České republice je ale americká zahraniční politika většinou schvalována.
To je dáno směsí zbabělosti, ubohosti, hlouposti a patolízalství, která převládá mezi politiky, v médiích a v nejrůznějších neziskovkách od Evropských hodnot po Občanský Institut. Podařilo se vytvořit atmosféru, že kdo chce patřit k lepší společnosti, musí papouškovat proamerické slogany, a kdo si dovolí přistupovat k problémům analyticky, ten je nejspíš špatný člověk nebo dokonce rovnou ruský špion. Mimochodem, myslím, že jde o dobrý indikátor lidské kvality. Dokáže ta která osobnost zapochybovat nebo dokonce kritizovat bushovsko-clintonovsko-obamovskou linii americké politiky?
Také jste zmínil, že po staletí z úpadku západní země vždy těžil někdo jiný. V případě Španělska rostlo britské impérium, v případě Francie rostlo Prusko a tak dále. Kdo bude nejvíce těžit z případného úpadku Spojených států?
Chtěl jsem spíše vyjádřit, že to bývalo tak, že když se jedna země dostávala do úpadku, někdo jiný šel zase nahoru. V naší době se změnilo to, že krize probíhají v celém západním světě zároveň. Když mají problémy Spojené státy, mají problémy také Francie, Německo a všichni ostatní, celý západní svět. To platí o ekonomice i o jiných oblastech života. Západní civilizace je proto nesmírně zranitelná. Jakákoliv skupina nájezdníků může snadno zničit a dobýt ne jednu zemi, ale celý Západ.
Nicméně pokud by se Spojené státy dostaly do takových problémů, že by byla výrazně omezena jejich schopnost zasahovat do záležitostí jiných zemí, bylo by to pozitivní pro všechny státy západní civilizace. Ve všech zemích by to znamenalo posílení vlasteneckých sil, na úkor globalistických. Nakonec by to bylo ku prospěchu i Američanům.
Jaký byl z vašeho pohledu rok 2018 pro Evropskou unii?
Obávám se, že Evropská unie již je v tom stavu, že není schopna jakékoliv reformy. Na cestě vyostřování konfliktu s veřejností v jednotlivých zemích již došla tak daleko, že není schopna začít jednat smířlivě. Na základě poznatků z teorie konfliktů lze předpovědět, že …… ….. ……
