 |
| P. C. Roberts |
P. C. Roberts a -rp-
29. 1. 2019 blogg autora a PvníZprávy
Washington si vybral nového prezidenta pro Venezuelu. Zajímalo by mě, jestli je to Trumpův černý humor vůči Madurovi, píše americký publicista a ekonom Paul Craig Roberts.
Jen málo vlád zemí Latinské Ameriky mělo někdy vládu, která zastupuje většinu původních obyvatel nebo prezidenta, který nebyl španělského původu. Chávez v čele Venezuely byl pravděpodobně nejdéle vládnoucím prezidentem, coby původní obyvatel, jeho nástupce Nicolás Maduro je také původním obyvatelem země.
Domorodí latinskoameričtí vůdci jsou pro Washington nepřijatelní, protože mají tendenci být reformátory, reprezentují lidi své země místo amerických obchodních a finančních zájmů. V důsledku toho, když voliči v Latinské Americe volí prezidenty z řad původního obyvatelstva, tak Washington prezidenta svrhne. Taková je historie americko-latinskoamerických vztahů.
V samotném 21. století Washington svrhl zvolené prezidenty Hondurasu, Argentiny, Brazílie a Venezuely a zrušil nezávislost Ekvádoru, který poskytnul Julianu Assangeovi azyl. Washingtonský převrat se španělskou elitou proti Chávezovi ve Venezuele zpočátku uspěl. Chávez byl v zajetí, ale než mohl být zavražděn, venezuelský lid a armáda si vynutila jeho propuštění.
Chávez, buď proto, že mu chyběla síla bojovat proti zrádné španělské elitě, nebo proto, že se rozhodl ukázat velkodušnost, nevěnoval pozornost odpovědným osobám, kteří se účastnili převratu proti jeho osobě a venezuelské svrchovanosti. Washingtonští agenti, španělská elita, nebyli zatčeni a udrželi si kontrolu nad médii a ekonomikou. Venezuela má značné příjmy z ropy, ale nedosahuje vládního rozpočtu nebo nezaručuje hodnotu měny. Nevím, kdo ovládá venezuelský ropný průmysl, ale zdá se, že příjmy jsou ukradeny. Vzhledem k tomu, že se zdá nepravděpodobné, že by španělské elity umožnily domorodým lidem řídit ropný průmysl, možná příjmy z ropy představují finanční prostředky, spolu s Washingtonem, anti-madurovské opozicí. Pokud by Madurova vláda kradla příjmy z ropy, pak by tím spáchala sebevraždu.
V důsledku toho Washington a jeho venezuelští vazalové měli volnou ruku proti Madurovi. Děvky, které tvoří západní média, sloužily Washingtonské démonizaci Madura, zvoleného prezidenta, kterého Washington označil jako diktátora. Ve volbách, kde byl opětovně zvolen Maduro, Washington instruoval tradiční venezuelskou oligarchii bojkotovat volby. To umožnilo Washingtonu tvrdit, že Maduro nebyl legitimně zvolen.
Samozřejmě, kdyby byla nějaká šance Washingtonu a jeho španělských vazalů na vítězství ve volbách, rozhodně by volby nebojkotovali. Ale děvky, které tvoří americké média, nemají žádnou integritu a tím žádný problém, když přehlížejí skutečnost, že Venezuelané dávají Madurovi přednost před španělskými vazaly Washingtonu.
Washington s použitím sankcí a ekonomických trestů se roky snaží destabilizovat Venezuelu, aby svrhl vládu a nainstaloval agenta Washingtonu jako prezidenta. Tato politika krutě trestá venezuelský lid, ale přesto ten zvolil svého domorodého zástupce. Druhý den Washington zorganizoval vojenský převrat, ale jen málo vojáků se ho zúčastnilo a bylo tak snadné ho potlačit.
Poražen na těchto frontách, Washington ústy Trumpa a Pence prohlásil, že Maduro není prezidentem Venezuely a že Washington uznal svého agenta v legislativě jako prezidenta. Pence vyzval nového prezidenta, aby svrhl Maduroovu vládu a vyhrožoval Madurovi invazí, pokud bude jednal proti prezidentovi jmenovaném Washingtonem.
Zde máme situaci, kdy Washington, nikoliv venezuelský lid, vybral prezidenta Venezuele a odmítá přijmout zrušení diplomatických vztahů s venezuelskou vládou.
Washingtonští válečníci v Kanadě a Evropě také nepodporují legálně zvolenou vládu ve Venezuele a uznávají agenta amerických obchodních a finančních zájmů vybraného Washingtonem jako prezidenta.
Co to prozrazuje o Západě? Západ se považuje za domov bezúhonnosti, lidských práv, demokracie, pravdy a dobra. Ve skutečnosti se však Západ zavázal podporovat Washingtonem potlačené venezuelské sebeurčení.
To, co Washington dělá s Venezuelou, je dobrá lekce pro důvěryhodné rusko-atlantské integracionisty a pro věrnou prozápadní čínskou mládež. Jak píše čínský Global Times: “Spojené státy už dlouho toužily nahradit mezinárodní právo svými geopolitickými zájmy a hodnotami, aby legalizovaly své zasahování” a hegemonii nad celým světem.
Putin vyjádřil podporu legitimnosti Maduroovy vlády a řekl, že venezuelská vnitřní politická krize byla “vyprovokována ze země mimo Venezuelu”.
Washington třeba zítra oznámí, že USA rozhodly, že Alexej Navalnyj, nikoliv Vladimir Putin, je prezidentem Ruska? Washington oznámí, že USA už Si Ťin-pchinga nepovažují za čínského prezidenta, protože jeho režim jedné strany je činí nelegitimní a nahradil ho Tsai Lung-Wenem?
Jak dlouho budou jiné státy tolerovat nezákonnosti a agrese Washingtonu?
Jak dlouho budou Američané tolerovat hanbu, kterou Washington na jejich ramenou hromadí?
