Martin Koller
3. 1. 2018
V rámci internetových rozhlasových pořadů, kterých se pravidelně zúčastňuji, padá často otázka, co mne v poslední době zaujalo, či naštvalo. Mohu konstatovat, že v první řadě podpis takzvaného uprchlického paktu OSN a v závěsu za ním vystoupení ministra obrany Metnara, pravé ruky oligarchického miliardáře a majitele firmy ANO, který si chce v budoucnu koupit celou republiku s podporou nemalého počtu nemyslících voličů.
Pro zajímavost bych připomenul, že svého času patřil k vedení spolku BOS bývalého plukovníka Zbytka, který tam není šéfem, stejně jako Babišovi nepatří Agrofert. Vzájemnou přitažlivost některých vedoucích kádrů BOS a miliardářského oligarchy nelze přehlédnout, přičemž nejvíce byl přitahován právě Metnar. Další nepodlézají tak veřejně. A mohu ujistit čtenáře, stejně jako pány soudruhy důstojníky v BOS, že to píšu nikoli ze zášti, ale se znechucením, ne-li lítostí.
Metnar uvedl, že je třeba posilovat přítomnost naší armády v Afghánistánu. Dále prohlásil, že armáda má malé ambice a zmínil se o nebojových misích. Zdůraznil důležitost českého podílu na misi v Mali. Odborně zhodnotil výzbroj tvrzením, že máme stejně kvalitní, jako americká armáda. Poté přišel s přímo bombovou novinkou, když uvedl, že naše armáda kupuje protiraketový systém. Z hlediska výběrového řízení na pásová bojová vozidla pěchoty uvedl, že dodavatel je ze Španělska. Navíc se pochlubil, že armáda má podporu veřejnosti. Nakonec okomentoval výběrové řízení na radary středního dosahu MMR. Nestačil jsem se divit a předpokládám, že nejsem sám. A to má ministerstvo dobře placené pracoviště komunikace a propagace.
Ministr obrany předvedl veřejně takovou míru neznalosti a nekompetentnosti, že by mohl soutěžit se svojí předchůdkyní a jejím předchůdcem. Naštěstí aspoň nemá olezlou fenu, kterási utírá zadek do věnce u pomníku a komediant rovněž není, aspoň ne profesionální. Zato vede tažení proti veteránům a legionářům, kteří si dovolují říkat svůj názor, nevyhovující slouhům cizáckých zájmů.
Připomenout můžeme rovněž Metnarův podpis údajně nezávazné deklarace o migraci v Marákeši a rovněž pozitivní hlasování ve vládě podporující migrační, takzvaně uprchlický pakt OSN. Z tohoto hlediska jen následoval svého šéfa, který beze studu vykládal v médiích, že byl proti, ale jak to dokázal, když z patnácti hlasujících bylo patnáct pro, je velkou záhadou. Jeden by si mohl myslet, že oligarchický premiér beze studu lhal a kupodivu to téměř nikomu z demokratických stran moc nevadilo, stejně jako většině našich politiků nevadí afroislámská invaze. Ozvali se pouze reprezentanti SPD, ale byli umlčeni povykem ANO a ČSSD o nezávaznosti dokumentů podporujících afroislámskou invazi. Nicméně premiér stále vede v popularitě, přestože jím vedená vláda v poslední době podporuje růst válečného napětí na hranici s Ruskem, evidentně podpořila afroislámskou invazi do Evropy a vytvořila z tohoto hlediska i závazky pro naši republiku. Stačí si migrační pakt přečíst. Jsem zvědav, jak by ministr Petříček, arogantní protekční synek předlistopadového i polistopadového protekčního kádra, rozlišil uprchlíky od migrantů podle obsahu údajně nezávazných dokumentů.
K Metnarovu fundovanému vystoupení lze uvést následující. Naše armáda v Afghánistánu nevybojovala za šestnáct let z hlediska boje proti organizovanému zločinu, tvořenému tamními narkomafiány a islámskými teroristy prakticky nic. Není to vina našich vojáků, ale celého přístupu armád vedených USA v Afghánistánu. Tamní válka budí dojem, že demokratickým spojencům nejde o vítězství, ale o nekonečné protahování války za účelem využití zbraní a výroby nových, a samozřejmě podpory narkomafie a jejích miliardových kšeftů. Pár islámských teroristů naši vojáci zabili. Další pravděpodobně zranili. V zemi, kde se každých dvacet let zdvojnásobuje počet obyvatel, takže ničeho není takový nadbytek, jako lidí. Válka naopak napomohla migraci Afghánců, kteří se prohlašují za politické uprchlíky, a to do Evropy. Přitom podle policejních statistik v EU jsou Afghánci a kosovští Albánci představiteli nejhoršího a nejagresivnějšího zločinu v Evropě.
Zde je třeba připomenout, že Kosovo tvoří výcvikovou a odpočinkovou základnu, případně místo investic afroislámských teroristů a narkomafiánů na Balkáně, a to s dlouholetou vydatnou finanční podporou z Bruselu. Za čtvrtstoletí po genocidě a vyhnání Srbů s pomocí armád NATO je Kosovo stále ekonomicky neživotaschopnou černou dírou, v níž misí všemožná finanční a materiální pomoc. Většinu z ní rozkradou všemožné teroristické organizace, jejichž vedení sedí i ve vládě a loutkovém parlamentu. O tom evropská média mlčí. Tamní situace je jen dokladem smysluplnosti našich vojenských misí. Ta kosovská se jmenovala KFOR a jejím výsledkem byly vyhozené peníze, islamizace Balkánu, posílení islámského terorismu a proudu drog do Evropy. Vše pod prapory humanity, pravdy a lásky.
Ministr Metnar by se měl spolu s ministryní financí, která rovněž reprezentuje zájmy oligarchy vlastnícího firmu ANO pochlubit, kolik miliard nás slavné mise stály od roku 1990 a kolik v posledních letech. O mrtvých a zmrzačených vojácích nemá smysl se šířit, přestože jeli na mise dobrovolně, pojišťovny jim zaplatily nemalou hromádku milionů. Ty se poté snaží kdekdo pod všemožnými záminkami rozkrást. Typický je příklad veterána Šamse, známého jako Regi, kterému v jeho invaliditě prakticky nejvíce pomohli jeho spolubojovníci, zatímco ostatní se snažili na něm obohatit. Nejvíce se v misích napakovali různí civilní protekčňáci, kteří působili v rámci všemožné humanitární pomoci, plnili v rámci různých politických neziskovek, oficiálně humanitárních, za královské platy místy až nepochopitelné úkoly, místy ve prospěch cizích rozvědek, dělali problémy a naši vojáci se o ně museli starat. A v současnosti rozdávají v médiích rozumy jak polní maršálové.
Naše armáda má v rámci misí EU a NATO největší ztráty z hlediska srovnání počtu nasazených vojáků. Ministerstvo obrany nikdy nezveřejnilo celkový počet mrtvých vojáků ve službě a mimo ni, protože při různých nehodách ve službě i mimo službu jich zahynulo víc, než v misích. Nedávno se objevil na Seznamu článek, který popisoval, kolik bylo v předlistopadové armádě ročně mrtvých vojáků ve srovnání se skvělou současností. Jenže autor opomněl fakt, že se jednalo o celkové počty, tedy i úmrtí na dovolených a mimo službu vojáků základní služby i z povolání. Součástí státu bylo tehdy Slovensko, takže by musel při srovnávání současnosti a minulosti započítat současné ztráty slovenské armády. Předlistopadová armáda měla až 217 000 vojáků, tisíce kusů obrněné techniky, desetitisíce aut, stovky letadel a všude se téměř denně cvičilo s technikou, prováděla se na ní údržba a vyvážely se stráže mimo útvary. Na tak velkou armádu byl nedostatek peněz, služba a vybavení odpovídalo tehdejší úrovni technologického vývoje a vojáci zdaleka nebyli výběroví, protože základní službu v délce dvou let musel absolvovat kdekdo. Ministr patrně potřebuje více mrtvol a více zbytečně vyhozených peněz, aby se předvedl jako akční.
Komické z tohoto hlediska, je, že USA jako lídr misí v Iráku a Afghánistánu zahajuje stahování poloviny svých vojsk, už potřetí. To znamená, že naši vojáci by ve válce, která byla zahájena na základě teroristických útoků v New Yorku, měli bojovat místo americké armády, která se pravděpodobně posune nikoli k obraně Evropy před afroislámskou invazí, ale k hranicím Ruska, což může vést k jaderné válce v Evropě. Zde je třeba připomenout, že celá válka, či mise v Afghánistánu vlastně nemá právní základ, protože teroristický útok v New Yorku spáchala oficiálně banda islámských teroristů, nikoli stát Afghánistán. Jedná se tedy v podstatě o agresi, navíc, což je nejhorší, bez jednoznačného úspěchu.
Ministr se dále ohání nebojovou misí, ale to je evidentně naprostý nesmysl. Žádná nebojová mise v bojové zóně neexistuje. Dokazují to i ztráty naší armády. S řečmi o nebojových misích přišel nejostudnější americký prezident Obama a nesouhlasí s ním v první řadě američtí vojenští specialisté. I součástí výcviku domorodých vojáků v občanské válce je společná činnost mimo základny. Ostatně ani základny nejsou bezpečné. Armáda má sice podporu české veřejnosti, ale z hlediska obrany naší země, nikoli pro drahé a nesmyslné mise bez efektu kdesi v afroislámských zemích, které se táhnou sedmnáct let. Prozatím mise nezastavily ani jednoho teroristu mířícího do Evropy, zatímco počet různých migrantů nasáklých chorobami, agresivním islámem a touhou po bezpracném parazitování v rámci džihádu proti evropským bělochům výrazně narostl, stejně jako proud drog. To vše většina českých médií zamlčuje a pomáhá pouze jednostranné propagaci misí. Kolik z nich by zveřejnilo tento článek? Zkuste jim ho nabídnout, včetně těch, která se tváří, že netáhnou s hlavním propagandistickým proudem, jenž připomíná tsunami. A prý u nás není cenzura. Kdo není slepý, ten vidí, že na ni nepotřebujeme ani cenzory. V evropské současnosti a na českých školách by se měl vyučovat obor šéfredaktor-cenzor, nebo mediální majitel-základ jednostranné informace a cenzury. Demokratická země, demokratická vláda, demokratická opozice, ale pravda z většiny českých emigrovala a kde není pravda, není ani svoboda.
Obdobně smysluplná situace jako v Afghánistánu je z hlediska naší účasti na misi v Mali, která rovněž nenapadla žádný stát NATO a EU. Tam by podle ministra měli naši vojáci být ambicióznější. V Mali se jedná výhradně o uranové zdroje pro francouzskou jadernou energetiku, která zásobuje i nejaderně- ekologické Německo. Rovněž v tomto případě se jedná o válku na věčné časy, hazardování s lidskými životy a přehlídku nesmyslně vyhozených peněz. Nejedná se tam v podstatě o válku proti terorismu, ale rvačku mezi kmenovými náčelníky, pouze oficiálně více, či méně islámskými. Obě skupiny by bez rozpaků prodávaly uran Francii, aby si jejich náčelníci mohli žít jako králové, zatímco poddané nechají žít a množit se na úrovni doby kamenné, přičemž ty nejproblémovější pošlou do Evropy. To vidíme ve většině afrických zemí. Celá mise v Mali je naprostý nesmysl a páchne korupcí a zlodějinou mezi Francií a vládnoucími náčelníky v Mali. Dokladem reality je úzká spolupráce USA i zemí EU se saúdskoarabským režimem, který je primitivní, brutální a teroristický, ale nebrání mu to rozsáhlým obchodům s nevěřícími. Co nevadí v Saúdské Arábii, to vadí v Mali. I kdyby Mali ovládl nějaký spolek označující se jako islámský stát, rychle by si vytvořil cestu k obchodu s EU a USA. Nakonec jsme to viděli v rozsáhlém obchodu s kradenou ropou z Iráku a Sýrie s pomocí Turecka, státu NATO z takzvaného islámského státu dočasně ovládajícího část Iráku a Sýrie, a to do EU, aniž by původ ropy dodávané teroristy někomu vadil.
Metnarovy diletantské řeči z hlediska výzbroje armády připomínají Security Magazín, který chrlí na Seznamu přehlídku informačního zoufalství a diletantismu, včetně všemožných blafů. Tamní experti naštěstí většinou pouze opisují cizí práci, označili přenosný protiletadlový systém RBS 70 používaný naší armádou za protiraketový a podobných mouder se najde plno, když se snaží přidat vlastní myšlenky. Taková přehlídka kvantity bez ohledu na kvalitu typu prorezlá Škoda 1000MB, po vzoru socialistického hospodářství. Vedení Seznamu by mělo omezovat publikování aspoň největších informačních pitomostí, kterých neustále přibývá, pokud si chce udržet aspoň zdání objektivity. Ale o to jim patrně nejde. Jeden by řekl, že Metnar používá jako studijní materiál právě Security Magazín, vlastněný a řízený potají Vítem Bártou (VV), držitelem modré knížky a vojenským odborníkem na nošení divadelních napoleonských klobouků. Nelze se příliš divit, že Metnar nadšeně sděluje, že naše armáda nakupuje protiraketový systém, aniž by věděl, o čem mluví, stejně jako Bárta a jeho redaktoři v SM. Možná budou protiletadlovci ze Strakonic střílet „protiraketovými“ RBS 70 na raketky zábavní pyrotechniky zbylé od silvestra.
Ze stejného soudku je tvrzení, že naše armáda má stejně dobrou výzbroj jako americká. I tady je pan ministr lehce mimo, zvláště z hlediska misí, ale rovněž výzbroje dělostřelců, nebo protiletadlovců, o vztahu organizace armády a počtů výzbroje nemluvě. Obrněné transportéry kategorie MRAP si naše armáda v Afghánistánu již řadu let musí vypůjčovat právě od americké armády, stejně jako mnohý další materiál. Přitom již řadu let byl v nabídce TITUS od Holdingu CSG. Zde je ovšem třeba přiznat, že za neustálé nesmyslné odsouvání nákupu domácích vozidel kategorie MRAP mohou Metnarovi předchůdci. Armáda bez ohledu na fantazírování svého politického lídra nemá stejně dobrou výzbroj jako US Army, ale naopak v řadě případů ji postrádá, jinde si ji půjčuje, protože jinak by ztráty ještě výrazně vzrostly.
Pozitivně ministr Metnar zabodoval pouze v jednom případě, a to při akvizici radarů středního dosahu MMR, cestou vláda-vláda od izraelské společnosti IAI Elta. Akvizice zoufale potřebných radarů se ostudně táhla několik let, přestože odborné posudky byly v podstatě jednoznačné. Otázkou je, zda se za Stropnického a Šlechtové jednalo pouze o kombinaci neznalosti a arogance těchto diletantských ministerských figurek za ANO, konkurenční boj, nebo dokonce o korupci. Podobným způsobem působil i nákup vozidel TITUS, kde se vytvořil umělý bezpečnostní problém. Ředitel postrádající bezpečnostní prověrku se mohl dozvědět o umístění dvou krabiček s elektronikou uvnitř vozidla, které mohl vidět kdejaký z dělníků a techniků i uklízeček při výrobě. Doslova bezpečnostní šaškárna a kocourkov jako ilustrativní obraz EU. Jak to bylo doopravdy, se již pravděpodobně nedozvíme, stejně jako v případech řady nákupů vojenského materiálu ze zahraničí, přičemž ANO se stejně jako v jiných případech neliší od stran pražské havlérky a držitelů koryt. Nicméně ministr, který disponuje desítkami miliard a je zodpovědný za obranu a bezpečnost naší země by se měl na veřejnosti vyjadřovat na vyšší odborné úrovni, než internetoví pisálkové a opisovači, i když národ je čím dál tím hloupější.
