Nation: „Russiagate” zdiskreditoval v Rusku americkou verzi demokracie!

Po desetiletí se Rusové, kteří se označují za „liberály” nebo „demokraty”, aktivně vyzývají, aby se vzal příklad z amerického politického systému. Těšili se obrovské podpoře washingtonských “křižáků”, kteří zahájili rozsáhlou, extrémně drsnou a k neúspěchu určenou kampaň k přeměně postkomunistického Ruska na kopii amerického„demokratického kapitalismu”, uvedl historik Stephen Cohen ve svém článku v „The Nation”.

Podle něj někteří ruští liberálové dokonce podporovali expanzi NATO na východ, která začala koncem 90. let. Argumentovali tím, že v důsledku toho budou demokratické hodnoty blíže Rusku.

Jejich četní oponenti, kteří se vymezují jako „vlastenci”, trvali na tom, že Rusko by pro budoucí vývoj mělo spoléhat na své vlastní tradice a kriticky hodnotili imitaci americké demokracie. Označili demokraty za „pátou kolonu”, která sympatizuje se Západem více, než jejich vlastní zemí.

Z pochopitelných důvodů jde o velmi složitý politický spor. Obě strany mají přívržence na nejvyšších úrovních, od Kremlu a dalších vládních útvarů až po armádu a tajné služby, stejně jako v různých médiích, poznamenal autor.

V tomto smyslu „ruský případ”, který se z nejasných podezření na ruský „zásah” stal neochvějnou vírou, že Kreml „dosadil” Donalda Trumpa do Bílého domu, vážně podkopal postoj ruských liberálů a posílil argumenty jejich vlasteneckých oponentů. Jinými slovy, „ruský případ” značně rozptýlil existující „demokratické iluze” o Spojených státech, zdůraznil Cohen.

Američané, „zaváděni vlastními médii”, mohou získat mylný dojem, že moderní Rusko je„autokracie” s vážnou cenzurou a všechny informace jsou řízeny Kremlem. Rusové,„obzvláště vzdělané segmenty společnosti, ale nejen ty”, jsou dobře informováni o„russiagatu“. Kromě toho odvozují informace nejen z ruských novin a televize, ale také ze západních zdrojů a „obecně necenzurovaného” internetu, upozorňil publicista.

Zároveň se podle jeho názoru nedá přesně říct, kolik Rusů věří, že Donald Trump je pod„kremelským protektorátem”. Široce rozšířený skeptismus ve společnosti, získává často mrzutou formu: „Pokud Putin může dát svého muže do Bílého domu, proč nemůže jmenovat do mého města starostu, který odklidí odpadky?”

Pro druhé „russiagate” často slouží jako důvod pro radost nebo zlomyslnost. Jsou rozčileni, že Spojené státy „intervenovaly” do ruské politiky mnoho let. Připomínají si, jak administrativa Billa Clintona vynaložila obrovské úsilí na znovuzvolení Borise Jelcina v roce 1996.

Salon: Hysterie kolem Ruska odvádí pozornost od oligarchizace USA!

Ale Cohen míní, že je zajímavý další aspekt tohoto problému.A to jak „russiagate”poškodil demokratickou pověst Ameriky v Rusku, a tak diskreditoval argumenty ruských liberálů, kteří však „nikdy nebyli nijak vážnou politickou nebo volební silou”.

Ruští demokraté věří, že hlasování v jejich zemi je zmanipulováné. Patrioti na to nyní mohou odpovědět: v základu „russiagate” je předpoklad, že americké prezidentské volby byly úspěšně ovlivněny a že celý americký volební systém je vůči takovým manipulacím zranitelný.

Ruští demokraté trvají na tom, že „peníze oligarchů” mají nepříznivý vliv na politiku jejich země. Jejich oponenti nyní mohou tvrdit, že vyšetřování zvláštního prokurátora Roberta Muellera, zejména v případu proti Paulu Manaferovi a Michaelu Cohenovi, dokazuje, že americký politický život není o nic méně zkorumpovaný.

Od sovětských časů až po současnost si ruští liberálové stěžují na „zlověstnou roli”, kterou hrají tajné služby v zemi, zejména KGB a jeho nástupce FSB. Patriotové však mohou poukázat na to, že americká zpravodajská komunita, FBI a CIA jsou za počátečním obviněním proti kandidátovi a pak prezidentovi Donaldu Trumpovi.

Ruští disidenti dlouhou dobu protestovali proti oficiální cenzuře. Ale nyní ve Spojených státech je zahájena kampaň v boji proti „ruské dezinformaci” v médiích, která je ve skutečnosti formou americké cenzury.

Mnoho Rusů nevěří místním médiím. Ale jejich oponenti mohou směle tvrdit, že autoritativní americké média, která deklarovaly jakousi „válku” šéfovi Bílého domu, nejsou lepší. Příkladem toho je nedávný článek odborníka z The New York Times, v němž nazval „hlavní cenou” pro přední americké novináře „vyhnání prezidenta”.

Pravděpodobně většina Rusů, dobře informovaná o „ruském případu”, věří, že americká elita stojí za různými obviněními proti Trumpovi, který chce zmařit bližší„spolupráci s Ruskem”, kterou slíbil. Podle vlastenců to znamená, že Washington nikdy nepřijme Moskvu jako rovnocennou sílu v mezinárodních vztazích. Přičemž liberálové nemají nic, co by postavili proti tomuto argumentu.
„To vše nás přivádí k otázce, která ještě nebyla zodpovězena. Nakonec Trump a Putin opustí své posty. Ale výsledek „russiagatu” v Americe a Rusku s nimi neodejde. Jaké budou následné dlouhodobější důsledky pro obě země a jejich vztahy? Z dnešního pohledu nás nečeká nic dobrého,“ uzavřel Stephen Cohen.