Ladislav Větvička: Projel jsem dnešní Rusko a Ukrajinu. Zde je pravda

Máme tady počátek roku 2019, jaký byl uplynulý rok pro vás osobně?

Když se dívám zpět, nebyl to špatný rok. Oslavil jsem deset let na blogu iDNES a měl jsem radost z hodnocení čtenářů – popáté za sebou mě zvolili zlatým blogerem roku. I když – to nemusí být dáno kvalitou toho, co píšu, ale třeba tím, že prostě můj pohled na svět vyhovuje a v mainstreamu ho nenajdou nebo že mnoho oblíbených blogerů iDNES přestalo psát, nebo musejí psát jinde. Povedlo se mi vydat dvě úspěšné knihy – „Šifry Ladika Větvičky“ a hlavně zásadní knihu „Helmut“, kterou jsem napsal s kolegou Víťou Hrčkou a šlo nám to velice dobře, za dva měsíce bylo hotovo. Jsou to naše vzpomínky na období od října 1989 do rozpadu Československa. A cestovatelsky jsem si splnil dva dlouhodobé cestovatelské sny – měsíční cestu Povolžím, kdy jsem pěšky, stopem a vlakem na vlastní pěst projel nádherné oblasti od gruzínského Batumi až do tatarstánské Kazaně. Druhým zážitkem byla třítýdenní cesta po Kubě, kterou bych doporučil všem neobolševikům z multikulturní sféry, aby si osvěžili paměť a viděli na vlastní oči, kam vedou socialismus, byrokracie, příkazy, zákazy a cenzura.

A co znamenal uplynulý rok pro Českou republiku? Co se podle vás povedlo a co naopak ne?

Mám divný pocit z toho, že na rok 2018 budeme asi zanedlouho vzpomínat jako na dobu svobody, míru a prosperity. Přitom jedeme z kopce dolů, radujeme se, jak krajina ubíhá, a netušíme, že strojvůdce už to sám nezvládá a vlaku nefungují brzdy. Připadá nám normální zaplatit cizinci ve vzdálené zemi, aby pro nás vycucnul z podzemí jakési černé svinstvo, převezl ho na lodi přes půl zeměkoule, vyrobit z toho svinstva chemikálie, naftu, pesticidy a hnojiva, prodat to magnátovi, který do země zaseje semena žlutého svinstva koupené u jiného magnáta, posype zemi pesticidem, úrodu spálí biologickým jedem roundup, který zničí spodní vody, aby mohl vylisovat olej, který za dotace chudých evropských pracujících přidá do nafty, pomocí níž rozváží úrodu ze zbytku nezničených polí do jiné země, kde s ní nakrmí slepice, které magnát zpracuje na řízky, zabalí do igelitu a odveze do „hytlermarketu“, kde si můžeme tuto hmotu koupit, upéct a po vylití padesáti procent uvolněné chemické vody sežrat a zapít nezávadnou vodou zabalenou v plastovém obalu koupenou ve stejném „hytlermarketu“. Přitom by stačilo zajít vedle do vesnice a koupit si tu slepici od báby na trhu… Aha, já jsem vlastně zapomněl, že trhy u nás nejsou a báby už nechovají slepice. Ale zní to takhle dáno do jedné posloupnosti aspoň dostatečně zvrhle? A to jsem popsal jen situaci v jídle. Trhy už u nás dávno nefungují, a co fungovalo, dorazilo EET a babka se na to vykašlala, když dostala pokuty z čoiky nebo jiných organizací, které mají na pořadu dne buzerovat a pokutovat za každou cenu. Mám pokračovat do obecnější roviny?

Okolo nás v zemích našeho klubu je už standardem bití, znásilňování a vraždění bílých. A to média značnou porci těchto zpráv zatají a pustí ven jen špičku ledovce. Ne snad že by se bílí mezi sebou nebili, neznásilňovali a nevraždili, ale v multikulturním světě to dostalo ještě vyšší obrátky. Chcete statistiky? Měl jsem je na fejsbůčku, ale nemůžu se teď k nim dostat, bylo totiž porušeno jedno z mých ústavních práv a byl jsem zcenzurován. Vy jste ještě nebyli? No tak se na to připravte.

Naše evropské politiky naše ústavní práva nezajímají, oni totiž už přijali tolik zákonů, že ani nevědí, který z nich platí a který ne. Přesto dále trvají na přijímání nekompatibilních migrantů a naše tetky z europarlamentu jezdí kolem dokola a snaží se konat dobro tam, kde o ně nikdo nestojí. Bez našeho vědomí se přijímají pakty o migrantech typu „A“, a když to odmítneme, zjistíme, že už jsme mezitím přijali pakt o migrantech typu „B“, jen nám to někdo zapomněl sdělit. Komu se to nelíbí, je trestán. Aktivisti placení z našich peněz nám zakazují komunikovat, zakazují vtipy, ironii, sarkasmus, textilní firmy se omlouvají, že vyrobily černou opičku a že to tak nemyslely, děcko s hadrem na hlavě si vyskakuje na ředitelku, že má povinnost mít hadr na hlavě, protože to tak jakýsi chlap před 1 300 lety napsal do knížky. Vystrašení kolaboranti, kteří jsou vyděšeni z toho, že by mohli být deset let popotahováni před soudem jako ta ředitelka, vymazávají z knih historii, ruší vánoční besídky, jesličky, vánoční trhy obezdívají betonovo-železnou oponou, podporují rasismus tím, že zvýhodňují jiné rasy, podporují lži, a tím pádem vyslovení pravdy se stává hrdinstvím, jak o tom psal Orwell.

Ze škol nám pak vycházejí idioti, neschopní chápat historii vlastního národa, tolerující úchylné hodnoty a nechápající souvislosti. Podplacená mediální sféra pak vyzdvihuje zvrhlosti a potlačuje ty, kteří se zatím odmítají poddat.

A člověk, který z kufru svého auta vytahuje tu zaigelitovanou slepici a celý zpocený, prohnutý pod desetikilovým nákladem vody balené v igelitu, se na vás otočí a s údivem se ptá: „Vo co jde, vole? Vždyť se máme nejlíp ve své historii…“ Tak tady to máte. Nebyl jsem moc negativní?

Ani ne. Ale posuňme se dál… V loňském roce se konaly prezidentské volby, volby senátní i do komunálu a máme i novou vládu. Jste spokojen s výsledky? A co říci na to, že se téměř třicet let po sametové revoluci vláda „opírá“ o komunisty?

Ne, nejsem spokojen. Podle mě je ideální formou vlády osvícený diktátor. Nebo chcete-li, monarcha. Ale kdo zajistí, že diktátor/monarcha bude osvícený, že? A jak ho pak svrhnout, když osvícený nebude? To jsou paradoxy, co, pane Vaněk?

Takže tady máme demokracii, což je vláda těch, kterým to hodili chytří, blbí i ti ještě blbější. Tak čemu se divíme? Musíme respektovat volbu. Je to sice blbé, ale je to demokracie. Anebo si hrajeme na masarykovsko-havlovskou demokracii, ale nejsme schopni respektovat volbu lidu? Je to paradox, ale právě ti, kteří se ohánějí Havlem, pak vyskakují po náměstích a vztekají se, že volby dopadly jinak než podle nich, dupou po věncích a urážejí ostatní. No to jsou tedy demokrati. Bohužel to není nic nového. Jak nedávno připomněl prezident Zeman: „Masaryk říkal před sto lety – demokracii tedy máme, teď ještě potřebujeme ty demokraty.“ Jak vidno, ani po sto letech jsme nenaučili ty mladé respektovat volbu, respektovat vítěze voleb, a pokud se nám to nelíbí, tak pracovat na tom, aby to u příštích voleb bylo jinak.

A že se vláda opírá o komunisty? No a co? I kdyby se opírala o fašisty, pokud by dostali své hlasy, bylo by to v pořádku, pokud by respektovali demokratický systém. To je právě ta demokracie. Jakmile se jí někdo pokusí upravit, omezit jiné politické subjekty, které nejsou vhod, nebo přidá jí přívlastky a udělá z ní socialistickou demokracii, lidovou demokracii, lidově-demokratickou demokracii, liberální demokracii – pak pozor! Jsme krůček od propasti, anebo už jsme přímo v propasti.

Vezměme si jako příklad totalitního postupu slova jakéhosi zapomenutého politika z TOP 09, který prosazuje tu tzv. liberální demokracii. Tento politik kritizuje Českou televizi za to, že si třeba dovolila vysílat tiskovou konferenci prezidenta Putina v přímém přenosu, bez komentářů a totalitních keců poskoků jemu blízkých. To je ovšem přesně to ideologické totalitní svinstvo, které tady prosazovali Biľakovi bolševici za normalizace, kdy byly v provozu rušičky „štvavých rozhlasových stanic“ a kdy byli občané nuceni podepisovat petice proti Chartě, aniž ji četli. To jen členové SSM a příslušníci PS VB a kádrováci změnili kabáty. Dnes si říkají demokratická opozice, piráti a elfové. Pořád to ale jsou ti samí totalitní kádrováci. Nic se nezměnilo.

„Dusno“ bylo v minulém roce jak kolem Andreje Babiše, tak kolem prezidenta Zemana. Tomu jeho odpůrci vyčítali například to, co pronesl ohledně novičoku, vyjádření pro ruskou televizi s tím, že sankce proti Rusku jsou zbytečné, nebo na sklonku roku i jeho rázná slova vůči BIS. V čem měl prezident pravdu a v čem s ním naopak třeba nesouhlasíte? A byl minulý rok Miloš Zeman dobrým prezidentem?

Já vidím na prezidentovi spoustu chyb. No a co? Prezident není bůh, prezident je člověk, který byl zvolen. Na hodnocení prezidenta Zemana máme spoustu času a objektivně ho budeme moci posoudit tak za padesát let. Teprve s odstupem času vidíme, kolik dobrého vykonal pro národ prezident Masaryk, Beneš nebo Hácha. Až s odstupem času nám dochází, jak důležité bylo, že prezident Novotný odolával tlaku Sovětů na umístění vojsk, prezident Husák zabránil masivním politickým procesům nebo prezident Havel vybalancoval mírový přechod k jinému režimu. Já vím, fundamentalisti budou tvrdit, že Novotný byl šedivá žába na prameni pražského jara, Husák byl hlavním normalizátorem a Havel měl nechat všechny bolševiky zakázat a špičky pokud možno popravit. Hezky se nám to hodnotí po letech. Ručím vám za to, že za dvacet let nebude nikdo vědět ani slovo o kauze „now we choke*/novičok“, ani o hodnocení zprávy BIS. Ale za dvacet let budou lidé moc dobře vědět, jestli byl Miloš Zeman dobrým, nebo špatným prezidentem.

Já se tomu chlapovi divím. Už dávno měl říct – ano, byl jsem komunista, protože jinak bych nemohl pracovat v Podniku zahraničního obchodu nebo kde to dělal. Ano, bavil jsem se s těmi milými a hodnými chlapci z StB, protože to byla jediná možnost, jak jsem mohl vykonávat svou profesi v zahraničí, a k tomu prostě komunikace s StB patřila. Proč to skrývá? Stydí se za to? No tak to je chyba, protože právě proto je vydíratelný.

Podstatně více mi vadí, že z nás dělá zloděje, že ….  (celý rozhovor najdete ZDE)

* teď se udusíme