Aby bylo v debatě o Huawei o čem mluvit, tato čínská společnost právě uvedla na trh dosud nejrychlejší čipset 5G, který zároveň dokáže polknout i komunikaci nižších úrovní, tedy 2G, 3G a 4G. Je určen pro univerzální mobily a další zařízení, včetně automobilů, a to v sítích 5G, které se teprve budují. V takovém provozu (non-standalone) se posílají na frekvencích pro 5G data, zatímco pro zbylé služby, zejména hlas, se použije síť 4G, tedy LTE. Rychlost stahování je neuvěřitelná, celovečerní film ve vysokém rozlišení to bezdrátově sezobne za tři vteřiny. Živé video (stream) může vysílat o rozlišení 4K, tedy i dvakrát hustší než běžná televize.
Mezitím se však Čína chytila už svými chytrými mobily 4G. Prosincový Computerworld uvádí, že poptávku po chytrých telefonech táhly podle analytiků společnosti Gartner ve třetím čtvrtletí největší čínské značky. Zatímco většina výrobců chytrých telefonů čelí poklesům prodejů, Huawei zaznamenal ve třetím čtvrtletí nárůst celosvětové poptávky o 43 %.
U nás se to moc neliší. „V Česku trh rostl ve třetím čtvrtletí podobným tempem – meziročně o přibližně 1,5 % na 1,113 milionu kusů. Apple výrazně oslabil na 170 tisíc kusů (z 283 tisíc ve stejném období před rokem), mírný pokles zaznamenal i Samsung z 347 na 330 tisíc kusů. Huawei naopak rostlo ze 158 na 205 tisíc kusů a významný úspěch zaznamenalo Xiaomi, které v ČR oficiálně prodalo 190 tisíc kusů,“ píše Computerworld.
Nejbližší léta budou drsná. Podle analytiků Gartner, zpomalující prodeje povedou ke snaze výrobců nabídnout nové technologie jako je 5G rychleji. Letos ještě má jít hlavně o testování a pokusy, ale v příštím roce už má prodej přístrojů 5G dosáhnout 65 milionů kusů.
Nějaké problémy s konkurenceschopností účastníků trhu budoucnosti tu tedy jsou, ale nenechme se vtáhnout do obchodního soupeření. Nám jde přece o bezpečnost. Nás zajímá, kde jsou ta zadní vrátka, kterými spolu s hbitými bity vběhnou i zvídaví zpravodajci a přepnou nás na čínský režim?
Nehledají se snadno. Jak referují New York Times, američtí činitelé už to vzdali a tvrdí, že hledání „zadních vrátek“ v technologii a zařízeních je chybou, stejně jako hledání problémů ve skrytých vztazích mezi představiteli Huawei a čínskou vládou. I kdyby tam nebylo nic, větším problémem je prý rostoucí autoritativnost čínského režimu. Obavu má vyvolávat „rozmazaná linie mezi nezávislým podnikáním a státem, kdy nové zákony dávají Pekingu pravomoc sledovat a případně i převzít kontrolu nad sítěmi, které společnost jako Huawei pomáhala budovat a udržovat“.
K sestupu k této spíše neuchopitelné obavě se proprasovali bolestně. Británie si už před lety vymohla, že chce-li Huawei budovat britské sítě, musí dát k dispozici kód, kterým se tato zařízení řídí. Když pak britští specialisté spolu s americkými tento kód procházeli, našli tam něco, co umožňuje kontrolu sítě. Jenže ono to nebylo škodlivé, a dokonce ani skryté. Byl to systém pro dálkové monitorování sítě a hlášení chyb, stejně jako pro rozesílání záplat a aktualizací. Za určitých okolností může oběhnout datová centra poskytovatelů telekomunikačních služeb, kteří tuto síť používají. Tohle má být nástroj, kterým čínská zpravodajská služba poleze do cizích domácností?
Jenže v téhle ulici je provoz obousměrný, připomínají New York Times. Roku 2010 se americký Národní bezpečnostní úřad NSA vháknul do centrály Huawei v operaci s kódovým označením Shotgiant. Sami by o tom nikdy nemluvili, ale jeden z najatých pracovníků Edward Snowden se na to nemohl koukat a zveřejnil to na Wikileaks. Najdeme tam dokumenty, které ukazují, že NSA se pokoušel ověřit podezření o skryté kontrole Huawei Čínskou lidovou armádou. Vycházel z obavy, že zakladatel společnosti Žen (Ren), bývalý vojenský spojař, armádu ve skutečnosti nikdy neopustil.
Vedle toho se měly prozkoumat čínské technologie, a hlavně najít ona slavná zadní vrátka a pootevřít je, nebo aspoň skrytě nainstalovat. Kdyby se to podařilo, NSA by byla schopna kontrolovat provoz v zemích, které tuto technologii koupí. Takže, jak konstatují New York Times, Američané se pokoušeli přesně o to, co sami Číňanům vyčítají.
Dnešní otevřené americké nepřátelství vůči Huawei je tedy dokladem, že tam nic takového nenašli (to by mlčeli a měli radost) nebo že Huawei neustoupila nátlaku a odmítla tam vrata pro NSA vytvořit. Pak je ale tato čínská společnost opravdu nebezpečná. Což má i své světlé stránky: pro řadu českých činitelů a čučkařů je to jedinečná příležitost, jak se vlísat do náruče velkého bratra. Téměř s nadšením mu sdělují, že raději dáme větší peníze, a třeba i za zpozdilejší řešení, protože pokud nás má někdo očuchávat, musí být z přízně.
