Julie Gurejevová
4. 12. 2018 russian (kráceno)
Praha je vyzvána, aby zvýšila výdaje na obranu proti “ruské agresi” v Arktidě. Příslušnou zprávu, s níž se agentura RT seznámila, připravila Mary Thompson-Jonesová, bývalá zástupkyně hlavy americké diplomatické mise v České republice, v rámci mezinárodního sympozia “Česká zahraniční politika” na ministerstvu zahraničí ČR. Dokument uvádí, že podporu západním zemím, které mají přístup k Arktidě, by měly poskytnout pozemní a letecké síly středoevropského státu. Podle názoru expertů se USA pokoušejí využít jakoukoli záminku, aby přiměly své spojence k tomu, aby vydávaly více prostředků na obranu, přičemž Washington nebere v úvahu jejich zájmy. Analytici zdůrazňují, že nárůst ruské vojenské přítomnosti v Arktidě je reakcí na nepřátelské jednání západních zemí.
Česká republika byla vyzvána k větším investicím do obrany, aby čelila “ruské agresi” v Arktidě. Je to uvedeno v materiálu publikovaném v rámci X. mezinárodního sympozia “Zahraniční politika ČR – výhled pro budoucnost” na Ministerstvu zahraničních věcí ČR. Současně je uvedeno, že akce je podporována velvyslanectvím USA.
“Česká republika by měla společně se zeměmi Dálného severu a Arktidy, které jsou také členy NATO, čelit ruské agresi nenámořními prostředky – pomocí pozemních a vzdušných sil. K tomu musí Česká republika zvýšit výdaje na obranu, “píše se v dokumentu…
Přehled připravila Mary Thompson-Jonesová, bývalá pracovnice amerického ministerstva zahraničí. V roce 2009 pracovala jako chargé d’affaire Amerického velvyslanectví v Praze. Ve své zprávě diplomatka doporučuje, aby české orgány sledovaly i zahraniční investice Ruska a Číny. Toto má údajně ujistit, že tyto investice nepředstavují hrozbu pro bezpečnost a strategické cíle západních zemí.
Dále je uvedeno, že Rusko je silněji než ostatní země “zachváceno myšlenkou vlastního arktického dědictví”.
Kurz na zadržování
Zpráva také hovoří o “hrozbách” Ruska pro země v oblasti Arktidy a pobaltské země. Diplomatka tvrdí, že Kreml již údajně provedl řadu vojenských akcí proti těmto státům.
“Svými kybernetickými útoky Rusko vytváří problémy pro země Arktidy a Pobaltí a není vůči nim zrovna nejlepším sousedem: narušuje také vzdušný prostor jiných zemí, zastrašuje pobaltské státy a aktivuje působení svých ponorek, píše diplomatka. “Švédsko, Finsko, Estonsko, Lotyšsko a Litva často zažívají napětí kvůli aktivitám Ozbrojených sil Ruska poblíž nebo v jejich teritoriálních vodách”.
Současně podle Thompson-Jonesové působení Ruska údajně donutilo Švédsko a Finsko, které nejsou členy NATO a zachovávají neutralitu, aby se spřiblížily k aliancí. To se odráží v provádění společných cvičení a poskytování infrastruktury pro manévry vojenského bloku.
Zapojováním Švédska a Finska do účasti rozsáhlých cvičení aliance pokračuje ve svém kurzu na zadržování Ruska, vysvětlila dříve mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marie Zacharová.
“Činnost Severoatlantické aliance považujeme za pokus využít vojensko-politického potenciálu Finska a Švédska k realizaci vlastních konjunkturních cílů při zadržování Ruska na základě úplně vymyšlených a smyšlených záminek”, uzavřela.
I přes pokusy Západu o zostření vztahů mezi Ruskem a jeho sousedy se však Finsko vyjadřuje pro pokračování dialogu s Moskvou.
“Máme dlouhou hranici a jsme zvyklí pracovat s Ruskem. Zdá se mi, že existuje taková představa, že se Finsko bojí Ruska, ale není to tak: jsme zvyklí žít spolu s Ruskem jako sousedi”, uvedl předseda vlády Juha Sipilá v projevu v Ekonomickém klubu v USA.
Spolupráce s Moskvou na arktických otázkách je ve Finsku považována za záruku zachování míru v Arktidě. To v rozhovoru s RT řekla finská europoslankyně Liisa Yakonsaari.
“Doufám, že budeme pokračovat v konstruktivních a produktivních vztazích (s Ruskem – pozn.RT ). Zejména bych chtěla upozornit na vysokou úroveň arktického výzkumu v Rusku. Musíme zachovat duch severní spolupráce. Zatím díky spolupráci, vzájemnému respektu a dialogu zůstává Arktida mírovým regionem”, řekla politička.
Marné snahy
Zpráva americké diplomatky také Praze doporučuje, aby jako pozorovatel vstoupila do Arktické rady – mezinárodního fóra sedmi arktických zemí a Švédska a také 12 států, které jsou pozorovateli.
Rada realizuje programy na ochranu životního prostředí, rozvoje regionu a sociální podpory obyvatel Arktidy. V roce 2021 bude předsedou organizace Rusko.
Experti se domnívají, že účast České republiky v Arktické radě nebude mít vliv na politický kurz Moskvy.
“Sázka na organizace, jejichž prostřednictvím je možné na Rusko vyvíjet tlak, je marná snaha. Známe naše hranice, podporujeme dodržování svrchovanosti a zabýváme se svými záležitostmi – zkoumáme Arktidu”, konstatoval politolog Leonid Poljakov.
Strategická role
Hlavní prioritou Ruska v Arktidě je výroba. 10% HDP země tvoří výsledky podniků v tomto regionu. Arktida hraje pro Rusko strategickou roli, řekl dříve ruský prezident Vladimír Putin.
“Dnes posilujeme svou přítomnost v regionu, provádíme vědecko-výzkumné iniciativy, rozsáhlé programy pro hospodářský a ekonomický rozvoj a realizujeme ambiciózní projekty v oblasti infrastruktury”, uvedl prezident.
Dále dodal, že je důležité chránit životní prostředí, “zachovat přirozenou rozmanitost polárních území a jejich bezprostředního okolí”.
Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová
