Ivo Strejček
22. 12. 2018
S každým končícím rokem jsou publikovány nejrůznější žebříčky (údajně) podstatných událostí uplynulého roku či (obvykle sporných) osobností roku. S jednou takovou „osobností“ přišel i deník Financial Times, když vyhlásil osobností roku 2018 George Sorose za to, že „reprezentuje hodnoty liberální demokracie a otevřené společnosti“ a že „denně čelí nacionalistickým a populistickým silám, které proti liberální demokracii otevřeně bojují“.
Financial Times, kdysi snad respektovaný zdroj informací z hospodářského a finančního světa, svojí volbou pouze potvrdil to, že už dávno není třeba jeho názory brát vážně, neboť stojí na straně pokrokářů a tvůrců sociálně-inženýrských konstruktů post-moderního světa.
Institut Václava Klause v polovině letošního roku publikoval vážný manifest „Obrany demokracie proti liberální demokracii“. Objasňujeme v něm, že pojmy liberální a demokracie byly ukradeny a zneužity k zakrytí ideologie, která nemá s liberálností a demokracií nic společného. Dnešní „liberální demokracie“ je pláštíkem k prosazení dílčích menšinových zájmů na úkor většiny. Zvolit osobností roku právě Sorose jako „vlajkonoše liberální demokracie“ je proto kouzlem nechtěného rozhodnutím správným.
Sorosovi je totiž vlastní vše kromě demokracie, úcty k výsledkům svobodných voleb a respektu k zájmům většiny. Soros skrze svůj Open Society Fund po celá léta organizuje a financuje tzv. „barevné revoluce“, kde skrze „zmajdanizované“ davy vyvolává rebelie proti legálně zvoleným vládám. Právě Sorosův Open Society Fund je bohatým finančním zdrojem pro nejrůznější neziskové organizace, které posléze ve svých zemích plní roli jakýchsi „pátých kolon“, snadno pronikají do domácích sdělovacích prostředků, napomáhají útokům na zvolené autority a podporují rozklad demokratického řádu. Právě Sorosem financované neziskové a nevládní organizace zastupují zájmy menšin a vnášejí do společnosti cizorodé názory multikulturalismu, feminismu, environmentalismu či genderismu a spolu se Sorosem se netají vášnivou podporou migrační invaze do euro-atlantického civilizačního prostoru.
„Sorosovští mládežníci“ jsou expedováni do neziskových organizací ze Sorosovy Středoevropské univerzity. Ta se sice v Čechách díky prozíravému rozhodnutí tehdejšího premiéra Václava Klause na začátku 90. let „nechytla“, své útočiště ovšem našla v Maďarsku. V této a okolních zemích působila takové „dobro“, až se její vytlačení z Maďarska stalo jedním z významných maďarských předvolebních témat.
Vyhlášení Sorose za „osobnost roku 2018“ ovšem není možné považovat ani za směšnou absurditu, ani za formu nepozornosti. Nejde snad ani o Sorose samotného. Jde o to, co ztělesňuje a svými penězi platí. Proto nesmíme význam tohoto signálu podceňovat! Informuje nás o tom, jak vážná je krize naší civilizace a jak rychle se starý dobrý svět tradičních dobrých hodnot kolem nás hroutí.
