Na první pohled banální protesty proti zvyšování cen pohonných hmot ve Francii však skončily velkými škodami; ohořelá auta, zničené výlohy, kavárny, zastávky i banky a zraněno je momentálně na 270 lidí. Jsou též tři mrtví, z toho dva řidiči po haváriích…

Břetislav Olšer
4.12. 2018 Rukojmí
V Paříži byl kromě jiného poškozen interiér Vítězného oblouku. Prezident Emmanuel Macron na krizovém zasedání vlády vyzval k posílení připravenosti policie a k uspořádání dialogu mezi lídry politických stran a demonstranty.Před jednáním kabinetu ministr vnitra Christophe Castaner nevylučoval vyhlášení výjimečného stavu, podle informací agentury Reuters ale vláda o této možnosti nedebatovala. Zatím…

Francouzi od 17. listopadu 2018 protestovali v sobotu už potřetí v rámci hnutí takzvaných žlutých vest nejen kvůli plánovanému zvýšení cen pohonných hmot, ale i kvůli dalším vládním opatřením. K sobotním akcím se připojilo v celé zemi na 136 tisíc lidí.

Jen v Paříži utrpělo podle policie zranění přes 263 lidí a ze 412 předvedených osob policie ponechala 378 ve vazbě. Mezi zraněnými je i 23 policistů. Jsou též tři mrtví, z toho dva řidiči. Mimo Paříž je nejvíc problémů hlášeno z měst Puy-en-Velay, Tours, Tarbes, Marseille a Dijon. Úřady zatím nejsou schopné škody vyčíslit.

Projevy začaly sice jako protest proti nárůstu cen benzínu, ale později přerostly na výrazně masových obvinění proti prezidentu Emmanuelu Macronovi a jeho pokusům o hospodářskou reformu. Byly vidět stopy slzného plynu;  je jasné, že policie spolu s ním používala granáty (ohlušující) a také vodní děla, aby bojovala proti demonstrantům, známým jako „žluté fluorescenční vesty”.

Vzpomínka na pařížský Vítězný oblouk a na vítězství tatrovky Karla Lopraise v Ralley Paříž – Dakar… Snímek Břetislav Olšer

Mám v živé paměti, jak jsem s v klidu a míru procházel po pařížském bulváru Champs-Élysées; je to ten samý bulvár, na němž dnes demonstranti postavili barikády a zapalovali auta, zničili restaurace a kavárny. Vedle hesel jako „Macron – prezident bohatých“, které se objevovaly při protestech proti liberalizaci pracovního trhu už letos na jaře, se velmi hojně objevuje také „Macron – demisi“, přičemž na rozdíl od stávek a protestů, které jsou v zemi galského kouta časté, vyzývání prezidenta k odstoupení je stále poměrně raritou.

Bude Macron hasičem, nebo pyromanem…? Bude muset odstoupit, nebo čelit občanské válce…? Někdo připodobňuje žluté vesty k hnutí Nuit debout (Noc na nohou), které vzniklo jako odpor vůči novele zákoníku práce v roce 2016. Zhruba dva týdny trvají ve Francii občanské nepokoje s názvem „gilets jaunes“ – (žluté vesty). Jejich symbolem se staly reflexní vesty, které jsou součástí povinné výbavy všech řidičů a řidiček. Na demonstrace a blokády si je nyní po celé zemi oblékají stovky tisíc lidí.
Kdo jsou „žluté vesty“:

V Paříži se už protestovalo a též rabovalo od roku 2005 už několikrát. Nynější nepokoje připomínají události, kdy se bouřilo hned několik pařížských předměstí a následně i imigrantské čtvrti v dalších francouzských městech; důvodem byl útěk před policií. Dva podvodníci – teenageři se schovali v trafostanici a byli usmrceni elektrickým proudem.

Jindy se rabovalo proto, že zahynula dvojice muslimských mladíků, ujíždějících před policejním vozem na ukradeném motocyklu, když došlo ke srážce, při které byl zraněn i policista v autě. Při nočních potyčkách mezi desítkami výtržníků v Paříži vzplála policejní stanice a benzinová pumpa.

Připomeňme si, jak první větší lidové bouře začaly na první pohled rovněž zcela nenápadně již v roce 1968; Univerzita Nanterre v Paříži totiž vyloučila kvůli organizované stávce pařížských studentů proti válce ve Vietnamu několik anarchistů. Ti vzápětí svolali protestní demonstraci.

Příjezd osmdesáti policistů rozlítil mnoho studentů, jež nechali výuky a přidali se k bitce. Pokračující policejní represe a zatčení více než pěti set lidí vyvolaly další hněv, jenž skončil mnohahodinovou pouliční bitvou, během níž policie obušky a slzným plynem útočila i na náhodné kolemjdoucí.

Demonstrace po celé Francii pak vyvrcholily 13. května milionovým shromážděním v ulicích Paříže. Tváří v tvář takovému masivnímu protestu se policie rozhodla opustit latinskou čtvrť a studenti obsadili Sorbonnu. Dne 14. května uzamkli dělníci ze Sua-Aviation management v jejich kancelářích a obsadili továrnu. Továrny Cleon-Renault, Lockhead-Beauvais a Mucel-Orleans je následovaly druhý den.

 

Tu noc bylo také obsazeno pařížské Národní divadlo, které se stalo stálým shromážděním pro masové debaty a emotivní diskuze. V této době odjel president de Gaulle do Rumunska. Když se vrátil, byla Francie ve stávce. Stávkovalo 7 milionů lidí.

Tanečnice ve Folies Bergere si na protest zakryla svá ňadra… Jako další byla obsazena největší francouzská továrna Renault-Billancourt a 17. května byla v rukou dělníků již stovka pařížských továren. Brzy jich bylo už přes sto dvacet a 20. května se pak stávka stala generální a účastnilo se jí šest milionů lidí.

Komunistická strana naléhala na své členy, aby povstání ukončili. Spojila se s vládou a šéfy obsazených továren, aby dohromady vymysleli sérii reforem. Jakmile se však s jejich nabídkou vypravili do továren, byli dělníky vypískáni. Nejvyšší generálové tajně povolali dvacet tisíc loajálních vojáků pro nasazení v Paříži.

Policie obsadila komunikační centra jako televizní stanice a poštovní úřady. V pondělí 27. května vláda garantovala pětatřiceti procentní zvýšení minimální mzdy v průmyslu a všeobecné navýšení mezd o 10% a 5. června již byla většina stávek ukončena. Ty, které po tomto datu pokračovaly, byly zlomeny vojenským útokem za použití zbraní a obrněných vozů

Byl podniknut útok na oceláře ve Flinsu, po kterém následovala čtyřdenní bitva. Na jejím konci zůstal jeden mrtvý dělník. O tři dny později policie střílela na dělníky z Renaultu a dva z nich zabila a 12. června byly zakázány veškeré demonstrace. Generální stávka skončila fiaskem pro zradu odborů…

V tom zasáhl de Gaulle. Rozpustil národní shromáždění a vypsal nové volby. V nich zvítězili gaullisté. První co udělala nová vláda, byl zákaz levicových organizací a vyasfaltování všech bulvárů a chodníků – byly odstraněny kostky – to pro případ nových nepokojů…

Inu, jakým způsobem zasáhne při nepokojích a ničení franouzských měst koncem roku 2018 současný prezident Francie Macron? Splní požadavky protestujících, nebo bude vyhlášen zmiňovaný výjimečný stav, který přeroste v občanskou válku…?