Přemysl Votava
13. 12. 2018
Každá historická zmínka o Sovětském svazu či Rusku, se hodí k protiruské rétorice. Před měsícem jsme si připomenuli 80.výročí mnichovské zrady, na politicích i médiích bylo vidět křečovitou snahu nevířit tyto události. Tedy rychle nechat zapomenout a hledat jiné vhodné téma. Kdo hledá najde, proto dnes usilovně hledáme ruské špiony, přitvrzujeme v sankcích, přepisujeme historii, odstraňujeme pomníky….
V těchto dnech si připomínáme 75let podpisu „Smlouvy o přátelství a vzájemné pomoci… “, mezi Československem a SSSR, podepsané v Moskvě 12.prosince 1943. Tato smlouva navazovala na obdobnou smlouvu z května 1935. I toto výročí našlo živnou půdu pro protiruské výpady, pravicoví politici a jejich média hovoří opět o zradě prezidenta Beneše a o naší následné orientaci na Východ.
Vím, že je to marné, marné…. mají své noty. Přesto je třeba zdůraznit, že Dr. Edvard Beneš přijel do Moskvy až po Teheránské konferenci (28.11. – 1.12. 1943), která se konala za účasti nejvyšších představitelů USA, Británie a SSSR. Tedy Roosvelta, Churchilla a Stalina. Právě tato jednání v Teheránu byla zásadní pro poválečný vývoj v Evropě.
Prezident Beneš ještě před jednání v Moskvě se Stalinem, jednal v květnu 1943 v USA s F. D. Roosveltem. A právě na základě těchto všech jednání Dr. E. Beneš vyhodnotil vzniklou politickou situaci a jel do Moskvy jednat, Beneš si byl vědom poválečného vývoje, tedy válkou oslabené Francie, Británie, ale také rostoucího vlivu SSSR na poválečné uspořádání ve světě. Odhal zcela správně, že Československo bude osvobozeno Rudou armádou. Zároveň chtěl odstranit důsledky Mnichova, proto hledal bezpečnostní záruky a cestu k obnovení Československa.
Kdo dnes žije těmito událostmi před 75lety ? Většina pamětníků této válečné doby již není mezi námi… Historie je mnohdy ohebná. Připomínám, že v době podpisu smlouvy Rudá armáda postupovala Ukrajinou, Běloruskem… S úctou připomínám, že 1. československá samostatná brigáda společně s Rudou armádou osvobodila 6.11.1943 Kyjev. Naši vojáci bojovali na východě proti agresorovi, naopak na západní frontě byl klid. Československo i díky jim patřilo ke státům vítězné koalice.
Prezident Beneš si byl při jednání se Stalinem vědom i skutečnosti, že „Slovenský štát“ se v červnu 1941 po boku německé armády se vydal do boje proti SSSR, do boje za „novou Evropu“. Přes 100.000 vojáků se zúčastnilo tažení proti SSSR. Bylo tomu i v době jednání prezidenta Beneše se Stalinem v Moskvě. Za slovenskými jednotkami zůstaly tisíce mrtvých rudoarmějců, přes 16 000 zajatců, dle historické literatury slovenští letci sestřelili kolem 250 letadel….Příliš se o tom nemluví, možná časem, až se z nich stanou hrdinové. I to je možné.
Přemysl Votava (Národní socialisté)
