TARAS2
5. 12. 2018 TarasovaTerasa
Dotyčný pravil: „Kontrarozvědka velmi hlasitě varuje před ruskými a čínskými zpravodajskými službami, které se v Česku chovají agresivně a nepřátelsky. Nikdy v naší moderní historii nepronikl nepřátelský stát tak hluboko do českého politického establishmentu.“ Janda nepochybně patří k nikým nevyžádanému establishmentu, ale nikdy bych si neodvažoval pomyslet, že bude národ informovat o tom, jak hluboko do něj někdo pronikl. Není to náhodou přehnaná a nevyžádaná intimnost?
Už jsem se jednou nabízel, že výroční zprávy všech našich bezpečnostních služeb napíšu za mírný poplatek (počítám s pětimístnou sumou) sám, a co do objevnosti nebudou horší. Stát však raději vyhazuje stovky milionů za něco, co je po literární stránce mizerné, nudné až pitomé a nedá se k tomu připojit žádná reklama. Já bych například mezi státy před kterými se je nutno mít na pozoru zařadil USA. To by byl sukces! S nudnými Čínou a Ruskem dnes žádnou díru do světa PR nikdo neudělá. Přitom po faktické stránce tohle bude sedět naprosto přesně, není možné se splést, NSA přece odposlouchávala kdekoho, i zcela bezvýznamného, například německou kancléřku. Když ale raději vyhazují peníze za škvár…
Premiérův synek se zatoulal na Krym. Samozřejmě byl sledován všemi tajnými službami světa, protože taková akce představuje bezpečnostní riziko: co kdyby ho Rusové zajali a požadovali na České republice výkupné, například… (nic mě nenapadá, co by od nás ještě mohli požadovat, když do Jandy už hluboko pronikli).
Jeho kamarád se jménem, co napodobuje zvuk AK 47, ho vyfotil s přítelkyní, zde dokumentováno, že doslova s přítulkyní:
 |
| Investigativní novináři v tom hledají fotomontáž a vůbec kde co. Prý: „WTF, Co to kurva je!?“ Ale no tak, je to přítelkyně! |
Ze sousední Ukrajiny se Babiše jr. (trapně opožděně) vydaly hledat hned tři vojenské čluny, při šplhání na krymská pobřežní skaliska je ale ruští hrubiáni sundali dolů a teď vyšetřují příčetnost posádek. Pokud čluny zabaví, je to definitivní konec ukrajinského vojenského námořnictva.
A konečně nám senior potvrdil platnost pořekadla „Co tě nezabije, to tě posílí!“ Takovou práci si s tím kavárna a mainstream daly – a pět procent navrch. Kdyby byli chytří, začali by Andreje chválit, Slonková s Kubíkem by vyjeli na reportáž do Čapího hnízda, zachytit rozzářená dětská očička v zoologické zahradě, Šafr v jedné z řídkých chvil s nula promile by napsal o tom, jak malý Andrejko pomohl staré paní ze sousedství odnést nákup a kavárna by vyvěsila na muzeum obrovský plakát „Andrej navždy!“
A šel by!
