Kadibudkou proti šestému vymírání druhů včetně nás, homo sapiens

Aleš Macháček
23.11.2018   E-republika
Kanalizaci s čističkami jsem dosud vždy doporučoval. Malý zádrhel je v tom, že peníze za stočné přes VODAKVU Karlovy Vary platím SUEZu, další francouzské korporátní firmě a pitnou vodu platím Veolii přes firmu Ravos.

Není pochyb o tom, že „ tvorba a ochrana krajiny“ se v našem pojetí liberálního kapitalismu dostala na smetiště dějin, jako feudalismus s výstavbou romantických zámků a rozlehlých parků, malebných vinic a dominant, které jezdíme dodnes obdivovat. Na smetiště dějin patří zotavovny ROH občas naplněné dětmi z městských škol. Místo toho nám všemocná ruka trhu pohodí pár stříbrňáků za to, že nás pomalu zabíjí.

V minulém článku volám po pomoci těm, kteří by se snažili použít dešťovou vodu na něco jiného, než odvést ji do strouhy, a proto oceňuji snahu podělit se o nějaký peníz ze společné pokladny na dobrou věc. Je to věc záslužná a dobře myšlená:

Program Dešťovka byl vyhlášen poprvé loni v dubnu. V prvním kole rozdělovalo ministerstvo 110 milionů korun. Částka se vyčerpala za 28 hodin od spuštění výzvy. Nejvíce lidí mělo zájem o systém na použití dešťové vody jak pro splachování, tak pro zálivku.

(Zdroj: Ekolist.cz)

Vypadá to skvěle. Zhruba tedy nejméně 2000 lidí o budoucí akci vědělo, měli projekt připravený a hlavně, korporace zase o nic nepřišly. A za letošní rok: Více a lépe…

Odpadní vody z nově vybudované čističky ve Slabcích proudí Berounkou do moře a jsem tomu rád. Kanalizaci s čističkami jsem dosud vždy doporučoval. Malý zádrhel je v tom, že peníze za stočné přes VODAKVU Karlovy Vary platím SUEZu, další francouzské korporátní firmě a pitnou vodu platím Veolii přes firmu Ravos. (Více Pravda o vodě Radka Novotného).

Suez to bere hákem. Fakturuje mi paušálem 35 kubíků ročně za bratru 40 Kč za m3. Je to prý nejlevnější, co je na trhu, říká naše obec. Nevím, když je můj odběr vody pod 30m3, platím víc za stočné než za pitnou vodu. Kdybych měl náhodou dešťovou vodu na splachování, což by bylo mnohem lepší než splachovat pitnou vodou, peníze neušetřím, ani kdybych měl celý systém zachytávání a redistribuce dešťovky zcela zadarmo. Ale aspoň bych měl pocit, že dělám něco pro udržení života, když už jsem přestal věřit na recyklaci. Ale ouha…

Vloni deště spadlo řádově v dlouhodobém průměru 104 %, tedy když v dubnu napršelo 167 %, vydrželo to skoro přes květen (51 %) do června (111 %). S mými sedmi kubíky zásob jsem projel jen tak tak, aby nic neuschlo. Že bych mohl splachovat, ani nápad. To, co jsem měl v čističce (ČOV je napojena jen v části pro hosty a je používána od června do září), jsem použil v srpnu a září na rododendrony, co už smutně věšely své listy a květy místo opadání uschly. (Zdroj)

Letošních 70 % srážek oproti dlouhodobému průměru nevěští nic dobrého a nevypadá, že se to do konce roku zlepší. Buď budeme jako ostatní státy cpát peníze do výzkumu uměle vyvolaného deště a z Krušných hor a Šumavy střílet rakety se stříbrem, tedy platit zase nějaké další korporátní firmě, nebo si pořídíme kadibudky.

Jak říká odborník Bruintjes, výsledky naočkování dešťů jsou nejisté, je však dokazatelné, že smog a částice zamořující vzduch ve městech jsou významně důležitějším prostředkem k tvorbě deště než současná krajina bez lesů. Takže pršet bude ve městech, kde je praxe společné dešťové a splaškové kanalizace normou a nikoliv v naší bezlesé, holé, nepřipravené krajině.

Ještě je tu varianta, že bychom místo čarodějnic mohli pálit loňské listí a vyvolávat déšť bubnováním. Jistější by však bylo konečně začít znovu a s lepší politickou stranou.

Carpe diem.