Lubomír Man
5. 10. 2018
„Ne všechny země, včetně těch ve východní Evropě, si mohou zvolit vlastní orientaci v zahraniční politice, aniž by ohrozily svou svrchovanost a územní celistvost“, řekl Hamáček coby zastupující ministr zahraničí České republiky před pěti dny v OSN, a ať už posluchačům jeho projevu či pozdějším jeho čtenářům v novinách či internetu, okamžitě vytanuly na mysli ty organizace či státy, které by onu svrchovanost a územní celistvost zemí, pocítivších chuť mít konečně svou vlastní zahraniční politiku, mohly asi tak ohrozit.
A vsadím všechny miliony, které nemám, na to, že spontánně a bez jediné vteřiny přemýšlení se do hlav všech těchto posluchačů a čtenářů nahrnula jména: NATO, USA, EU – a pak už nic jiného.
Ale omyl. Pan Hamáček mínil Rusko. A aby tenhle svůj z vyšinuté mysli vzešlý „vynález“opentlil čímsi ještě zpitomělejším, dodal, že ruská anexe Krymu je očividným porušením mezinárodního práva.
Takže se tam demokraticky a v souhlase s tehdy platným ukrajinským právem nehlasovalo? A nebylo tam nic před tím? Nebylo pěti miliard dolarů, kterými vláda USA proti veškerému mezinárodnímu právu i proti prostému pomyšlení ukrajinský puč zafinancovala? Nekupovali se protestující na Majdanu za zdarma rozdávané pelmeně a zdarma rozlévanou vodku, to vše z oněch pěti miliard pořízeno? Nebylo žádného pomajdanovského ukrajinského premiéra Jaceňuka, který v Berlíně prohlásil, že Ukrajinu a Německo pojí společný osud: protože obě ty země prý přepadlo v r. 1944 Rusko?
Ale jaképak ohledy, když máte hůl a máte už též vyhlédnutého psa, kterému tou holí chcete pohladit hřbet. Takže do toho, na nic se neohlížet, napověděla duševní a morální výbava Hamáčkovi jeho životní projev v OSN, který byl samozřejmě i projevem jeho současného nadřízeného pána Babiše, bez jehož souhlasu, a možná spíš nápovědy, by Hamáček své nitro v OSN – jménem nás všech Čechů – nikdy lidem světa neodkryl.
Jménem nás všech Čechů! Jak dlouho ještě si takovéto zlotřilosti necháme líbit?
