Finian Cunningham
21. 10. 2018 russia-insider
Dvojí zmizení člověka a dvojí odlišná reakce západních vlád na ně, ilustruje jejich až nebetyčnou licoměrnost. Když se začátkem tohoto roku ztratil z očí světové veřejnosti Sergej Skripal, okamžitě následovala trestná akce britské vlády a jejích spojenců z NATO proti Moskvě. Ale když došlo k šokujícímu a prokázanému zavraždění saudskoarabského opozičního novináře Džamala Chášakžida, projevily a doneška projevují západní vlády vůči tomuto zločinu zdrženlivost až nadlidskou.
Reakce západních vlád a médií na „kauzu Skripal“ byla ovšem ohlušující a následovala vypovězení celých zástupů ruských diplomatů z Britanie, USA a 28 dalších západních zemí – a to jen a jen na bázi neopodstatněných domněnek, že za pokusem otrávit Skripala stojí Rusko. Důkazy pro tyto domněnky nebyly a nejsou dodneška pochopitelně žádné.
Jisté se tak stalo jen jedno. A totiž to, že britské úřady se postaraly, aby Skripalovi, to je otec Sergej Skripal a jeho dcera Livia, zmizeli 4. března 2018 z očí veškeré veřejnosti. A to dokonale a navzdory nespočetným prosbám ruských úřadů a Skripalových příbuzných, aby se se Skripalovými měli možnost setkat. Což Londýn vytrvale odmítá, třebaže Livia je občankou Ruské federace se všemi konzulárními právy.
Nyní porovnejme tento případ s reakcí Britanie, USA a dalších západních vlád na nezpochybnitelnou vraždu Chášakžida.
Poté, co před dvěma týdny vešel do budovy saudskoarabského konzulátu v tureckém Istanbulu, nebylo po něm dál už ani stopy – zmizel – a až v průběhu minulého týdne oznámil saudský režim, že Chášakžid byl v budově konzulátu zavražděn – a to prý v průběhu „zpackaného výslechu“. Avšak už nějaký čas předtím oznamovaly turecké a americké zpravodajské služby, že Chášakžid byl na saudské diplomatické půdě zavražděn – a to patnáctičlenným saudským trestním komandem, které do Istanbulu vyslal Riád.
Nejen že se proslýchá, ale jeví se dnes už jako jisté, že tělo Chášakžida bylo po jeho zavraždění rozřezáno chirurgickou pilou na kusy, které byly uloženy do krabic a pak dvěma letadly převezeny do Riádu až k očím saudské královské rodiny. K čemuž jak Turcí, tak Američané sděluji, je barbarské spiknutí, cílené k Chášakžidově zavraždění, dílem nejvyšších saudských vládců, jmenovitě pak korunního prince Muhamada Salmana.
To, že se o Chášakžidovi vůbec hovoří, lze připsat jedinému faktu: byl americckým občanem a sloupkařem listu Washington Post. O tisících dalších obětí saudské pomsty se v západním světě zásadně nemluví.
Nicméně bez ohledu na to, jak strašný a odsouzeníhodný zločin saudská monarchie spáchala, je reakce na něj ze strany Trumpovy administrativy, Britanie a dalších západních zemí téměř až patlízalská. Trump např. reagoval prohlášením, že prodeje amerických zbraní Saudské Arabii se kauza nedotkne. A Britanie, Francie a Německo vydaly sice minulý týden společné prohlášení, vyzývající k „věrohodnému vyšetření případu“, avšak ani jeden z evropských států nenaznačil vůči Saudům možnost nějakých sankcí, jako např. omezení dodávek zbraní či diplomatických vyhoštění. A saudští vládci dokonce pohrozili svými odvetnými opatřeními, kdyby se na ně západní vlády odvážily jakékoli sankce uvalit.
Ale žádný strach, Saudská Arabie je západní spojenec, takže mu žádný trest ze strany západních zemí nehrozí. Zatímco když jde o Rusy platí, že rozum a dekorum jde v jejich případě stranou a každá hůl na ně je dobrá a prospěšná.
Čímž čirá licoměrnost poráží nikoli jen mravnost, ale dokonce už i jen pouhou západem předstíranou hru na ni.
Výbral a přeložil Lubomír Man
