Jana Maříková
31. 10. 2018
Před dvěma dny jsem zveřejnila článek o ostřelování města Kobání v oblasti, které se říká Rojava – západní Kurdistán, na severu Sýrie. Útočila turecká armáda, jak je v této oblasti minimálně od zimy zvykem. Erdogan se někam podívá, uvidí teroristy a nařídí útok. Kupodivu se to nikdy netýká teroristů z tzv. Islámského státu – to jsou kámoši, kteří léta dodávali ropu. Není to ani An-Nusra – tzv. umírnění džihádisté – ti už jsou dávmo tureckými spojenci. Erdogan je v tomto velmi politicky nekorektní a pod pojmem “teroristé” vidí pouze Kurdy, repektive jejich Lidové obranné jednotky (YPG), zahrnuté do širšího svazku Syrských obranných sil (SDF). Tedy jednotky, které proti teororistům v našem pojetí – militantům IS – bojovali a bojují. S velkými ztrátami na životech. Ono se to tady moc neví, mluví se o nich jako o separatistech, ale oni brání svou zem – Kurdistán – Rojavu. Tam žili po staletí, dříve než přišli Arabové a Turci.
Wikipedie praví, že “většina dnešních Kurdů se považuje za potomky Médů. Staromédské slovo „kur/kurd“ je výrazem pro slovo „silný“. I v dnešní době se dá toto slovo i s jeho původním významem nalézt v jednom z kurdských dialektů. Kurdský archeolog prof. Syies tvrdí, že Médové jsou kurdskými kmeny, které sousedily s asyrskou říší. Na své dnešní území dorazili zhruba v druhém tisíciletí před naším letopočtem.” To kdyby se někdo divil, proč tak urputně tvrdí, že země je jejich, a že za ni budou bojovat a umírat.
Tenhle odskok do historie jsem neudělala jen tak pro nic za nic. Spousta lidí mi neustále píše, že Kurdové jsou zlovolní sepratisté, ničící jednotu Sýrie. Není jejich vinou, ale vinou vítězných velmocí 1. světové války, že Kurdistán neexistuje a oni už sto let bojují za přežití.
Další častá námitka je, že se “spřáhli” s Američany, když měli jakousi blíže nespecifikovanou nabídku autonomie od Asada. Jednak Asad nemůže sám o sobě nic nabízet – vždyť ho nepozvou ani na jednání o jeho vlastní zemi. A druhak jsem žádné podrobnosti této nabídky nikdy nezjistila a moji kurdští přátelé mě ujišťují, že nikdy neexistovala. Dobrá, nejsou nezaujatí, ale doufám, že někdo z kritiků si dá tu práci a text dohody o autonomii mi obstará. Spojili se s Američany, protože jinou nabídku neměli a už sto let jim jde o krk. Tak to vidím já. Že jimi Američané manipulují podle svých zájmů, už je věc jiná. Brzy se ostatně ukáže, zač americké přátelství stojí. Nikdo jiný totiž už Kurdům nezbyl.
Druhý den po slavném summitu o sjednání míru v Sýrii na půdorysu Rusko-Německo-Francie-Tuecko začal Erdogan ostřelovat pozice YPG v syrské Rojavě. Dnes, na pravidlené “masírce” vrchoných členů své Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) vyslovil hrozbu přímého útoku na území pod správou kurdských sil podporovaných Američany. Zaznamenala jsem to opět na Facebooku u svých přátel v Německu.
Předseda kurdské obce v Německu Ali Ertan Toprak k nejnovějšímu vývoji napsal: “Evropané vsadili při údajném mírovém procesu v Sýrii na Erdogana.
Erdogan nyní útočí na sílu Syrských obranných sborů – SDF /YPG/YPJ, které bojovaly proti IS na straně Západu nejúčinněji.
To by mohlo znamenat, že Kurdové přivedou válku do Turecka. Mír a stabilitu nelze dosáhnout tím, že se spoléháme na nespravedlivé režimy, jako je například v Turecku. Mír a stabilita mohou existovat pouze tehdy, pokud bude kurdská otázka řešena mírumilovně a demokraticky.
Erdogan chce válku, protože viděl, že Západ mlčí a nechá ho vést jeho nezákonné války proti Kurdům jejich technologiemi – technologiemi NATO.”
Jeho informace potvrzuje i Robert Dupuis. „Turecký prezident Tayyip Erdogan oznámil bezprostředně hrozící útoky své armády na kurdské pozice v severní Sýrii. Ten bude veden i na východ od řeky Eufrat, řekl Erdogan v úterý. Tam jsou kurdské obranné jednotky jednotky (YPG) a američtí vojáci aliance v boji proti teroristické organizaci “islámský stát” (IS)”, uvedl Dupuis.
Tato konstelace, aliance YPG s USA, zatím bránila turecké vládě v útoku na kurdské síly východně od Eufratu, neboť takový krok by přivedl Turecko do otevřeného konflitu se Spojenými státy. Ve svém každotýdenním projevu k vládnoucí AKP v Ankaře ale Erdogan nyní oznámil: „Zničíme teroristické struktury východně od Eufratu. Dokončili jsme naše přípravy, plány a programy. “Již o víkendu Turecko ostřelovalo kurdské pozice v Sýrii. “Brzy začneme větší a efektivnější operaci,” řekl Erdogan o nadcházejících útocích.
Turecko klasifikuje YPG jako odnož ‘teroristické’ organizace PKK, která je aktivní především v jihovýchodní Anatolii. Ve Washingtonu jsou YPG na druhou stranu ceněny jako místní účinná pomocná síla proti IS a na rozdíl od PKK nejsou na seznamu teroristických organizací. Od roku 2016 Turecko zahájilo útoky proti YPG ve dvou kampaních a vyhnalo je z oblastí pod kurdskou kontrolou v důsledku kolapsu syrského státu. Erdogan si opakovaně si stěžoval, že Washington YPG dodává zbraně, a vyzval Američany, aby se s Tureckem spojili proti Kurdům.”
Faruk Firat upozornil na to, že Erdogan vyhlásil válku SDF ( Syrským obranným silám) apřinesl další hrozový citát tureckého prezidenta: ” : “Naše přípravy jsou dokonány! Jednoho večera udeříme!”
Pro vyznavače oficiálních státních tiskových zdrojů přikládám citát tErdogana od turecké tiskové agentury Anadolu: “Nedovolíme, aby nejprve potopili Idlib a pak celou Sýrii v ohni a krvi, nesmíme dovolit provokace syrského režimu a vzkříšení ISIS! Nezastavíme se a také nedovolíme teroristickým skupinám (SDF) aby ničili východní břehEufratu! ”
Erdogana cituje i agantura Al-Masdar: “Jsme připraveni rozdrtit teroristickou strukturu na východ od Eufratu! Dokončili jsme přípravu tohoto problému a v blízké budoucnosti zaženeme teroristické organizace (SDF) velkým a efektivním útokem do kouta. ”
Strašlivě to připomíná jednoho šílence s knírkem pod nosem. Jako říšský kancléř na stadionu v Norimberku vyřvával ke svým příznivcům a do rozhlasu : “Es kommt der Tag….” A pak šel podespat zákony, podle nichž šly miliony lidí do plynových komor.
Erdogan je obdivovatelem tohoto diktátora a nijak se tím netají. Jeho rodina celou dobu s IS obchodovala. A najednou útočí na ty, kteří proti IS skutečně bojovali, a háže je do jednoho pytle s celým světem uznanými teroristy. Džihádisty v Idlíbu si ale pečlivě hlídá, aby jim nebylo ublíženo.
A Evropa mlčí a mlčí i její hodnoty. A co Američané?
Washington vyjadřuje znepokojení nad tureckými útoky na Kobání.
Americký zvláštní zmocněnec pro řešení války v Sýrii James Jeffrey v rozhovoru pro Sky News řekl, že “USA jsou znepokojeny tureckými útoky na lidové obranné jednitky YPG/YPJ v Kobání a vyzývají k spolupráci mezi Washingtonem a Ankarou, aby se vyhnuli podobným útokům v budoucnu”.
Když poslouchám Erdogana, nezní jako někdo, kdo chce spolupracovat. Výsledek se dozvíme, obávám se, až příliš brzy. Erdogan má v rukávu několik trumfů. Od čerstvě podepsaných miliardových kontraktů s německými firmami po nově až půl miliónu Afghánců, které může kdykoli vypustit do Evropy. Jak můžete vybudovat mír s někým, kdo chce válku, to tedy nevím. A čím víc se blíží ohlašovaný útok, tím víc vidím istanbulský summit jako špatnou kartu pro Evropu – ale i pro Rusko. Nestabilní Evropa nebude dobrý soused a na jihu Ruska žije mnoho turkotatarských národů a kmenů, které bude Erdogan chtít získat pro svou novoosmanskou říši.
