 |
| Docent Radim Valenčík – VŠFS |
Radim Valenčík
31.10.2018 blog autora
Včera (30. října 2018) uveřejnila řada médií další katastrofickou vizi – podle titulků na tom budeme zakrátko (tj. za “pouhých” 50 let) hůř než Řecko a nebude na důchody. Například Eurozprávy uvedly zprávu ČTK vycházející ze zveřejněného materiálu Národní rozpočtové rady v této podobě (důležité jsem zvýraznil tučně):
Černý scénář pro Česko: Nebude na důchody? Hrozí kolaps veřejných financí
České veřejné finance nejsou i přes očekávaný růst ekonomiky a daňových příjmů dlouhodobě udržitelné. Dluh veřejných financí by především kvůli stárnutí populace při zachování stávajícího nastavení daňové politiky a výdajů dosáhl v roce 2068 až 230 procent hrubého domácího produktu (HDP). To je více, než nyní vykazuje jakákoli země Evropské unie včetně Řecka. Ve své první Zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí to dnes uvedla Národní rozpočtová rada.
Ministerstvo financí zprávu přivítalo jako vklad do diskuse o reformě důchodového systému. “Problematika reformy důchodového systému, stejně jako dalších částí sociálního systému, je jednou z priorit současné vlády. Ministerstvo financí je připraveno poskytnout plnou součinnost gesčně příslušnému resortu práce a sociálních věcí při přípravě opatření, která přispějí k dlouhodobé udržitelnosti důchodového systému,” uvedl úřad. Dodal, že nyní bude zprávu podrobně analyzovat a k detailům se vyjádří v následujících dnech.
Zpráva uvádí, že nepříznivému vývoji by bylo možné zabránit zvýšením daní, posunutím věku odchodu do důchodu nebo snížením důchodů nebo připustit snížení důchodů vzhledem k průměrné mzdě,” uvádí zpráva.
“Ačkoli bude české hospodářství stejně jako dosud růst rychlejším tempem než ekonomiky vyspělejších zemí, což posílí daňové příjmy, nejsou české veřejné finance dlouhodobě udržitelné. Hlavním důvodem dlouhodobé neudržitelnosti českých veřejných financí je stárnutí obyvatelstva,” uvedla rada ve zprávě.
Jedním ze zásadních problémů je vývoj důchodového systému po roce 2030, kdy začnou do důchodu odcházet silné ročníky. Do tohoto roku by měl být systém podle zprávy přibližně v rovnováze. “Do roku 2030 žádné zásadní riziko nehrozí,” uvedla na tiskové konferenci předsedkyně rady Eva Zamrazilová.
Veřejný dluh v poměru k HDP má ČR aktuálně 35,3 procenta a v rámci EU je šestý nejlepší. EU požaduje podle současných pravidel dluh země pod 60 procenty HDP. Nejlépe je na tom Estonsko s 8,3 procenta, nejhůře pak Řecko (179,7 procenta) a Itálie (133,1 procenta).
Podíl lidí ve věku 65 a více let na celé populaci se podle zprávy v následujícím půlstoletí zvýší ze současných 19 procent na téměř jednu třetinu. S tím bude podle rady spojen nejen rostoucí objem výdajů na důchody, ale zvýšené nároky na zdravotní a dlouhodobou péči. Výdaje na starobní důchody by tak stouply ze stávajících zhruba sedmi procent HDP na zhruba 13 procent v roce 2059.
Zároveň podle zprávy bude ubývat obyvatel v produktivním věku. “Česká společnost se tak bez ohledu na technologický pokrok, ekonomické sbližování s vyspělými zeměmi nebo další možné pozitivní změny ocitne před základní otázkou: zvýšit daně, posunout věk odchodu do důchodu, nebo připustit snížení důchodů vzhledem k průměrné mzdě,” uvádí zpráva.
Rada upozornila, že rychlejší růst výdajů v porovnání s příjmy by sám o sobě prohloubil dluh na zhruba 180 procent HDP. “Překročení dluhové brzdy, jež je nyní zákonem stanovena na 55 procent HDP, a následné další zvyšování zadlužení by ale vyvolalo reakci finančních trhů,” uvádí dokument. Investoři by požadovali za půjčení peněz státu rizikovou prémii, která by zvýšila úroky u půjček. Země by se tak ocitla v dluhové pasti.
Za bezpečné rozpočtová rada považuje udržovat podíl veřejného dluhu k HDP na maximálně 40 procentech. To by zajistilo, aby se v případě krize nebo jakéhokoliv nepříznivého vývoje neúnosně nezvyšovalo zadlužení země.
O vzniku Národní rozpočtové rady rozhodl loni schválený zákon o rozpočtové odpovědnosti, který má pomoci vytvořit brzdu proti nadměrnému zadlužování státu.
Podobnou, jen mírně zkrácenou, přinesly Novinky a další média.
Připojuji k tomu pár svých poznámek, které považuji z hlediska současné doby za významné, zařadím do nich i některé své aktuální osobní postřehy:
1. Celá zpráva je zde a stojí za přečtení, většina médií ovšem na ni ani neuvádí odkaz:
2. Analýza Národní rozpočtové rady je přínosná a snad i určitý apel typu “budeme s tím něco muset dělat!”, který je v ní implicitně obsažen, je na místě. Vytknout jí lze následující:
– V radě jsou zkušení lidé, a tak mohli tušit, co s tím udělají novináři prostřednictvím titulků.
– Z metodologického hlediska je vždy sporné, když se v rámci dlouhodobé prognózy (50 let) některé parametry uvažují, některé ne, k tomu podrobněji.
– Metodologicky nejpřínosnější je zavedení pojmu “míra důchodovosti” a jeho aplikace na danou problematiku, viz (nejzdůležitější tučně zvýrazněno mnou), viz:
“Počet příjemců starobního důchodu však nelze jednoduše odvozovat pouze z demografické projekce a zákonného věku odchodu do důchodu. Podstatnou roli zde hraje zejména možnost odchodu do předčasného důchodu, nebo naopak možnost přesluhovat a vylepšit si tak výši starobního důchodu. Z těchto důvodů definujeme míru důchodovosti” jako podíl počtu osob, které jsou příjemci starobního důchodu a které jsou o daný počet let mladší (nebo naopak starší), než je jejich zákonný důchodový věk Míra důchodovosti tak například říká, kolik procent osob z těch, kterým zbývají právě dva roky do statutárního věku odchodu do důchodu, již je příjemcem důchodu. Nebo kolik procent osob z těch, které měly zákonný věk odchodu do důchodu právě před rokem, již důchod pobírá. Jinak řečeno: míra důchodovosti je definována jako funkce, jejíž proměnnou je časová vzdálenost od statutárního věku odchodu do důchodu. Pro účely projekce jsme odvodili budoucí míry důchodovosti podle skutečnosti let 2013 až 2016. Konstruujeme je zvlášť podle pohlaví a předpokládáme jejich stabilitu pro obě pohlaví po celou dobu projekce.
Pro účely simulace je však podstatná otázka, do jaké míry došlo ke stabilizaci, resp. saturaci poptávky po předčasných důchodech. Podíl důchodců, kteří odešli do předčasného (a tedy trvale sníženého) důchodu, se v posledních letech zvyšoval.
Pokud by tento trend trval i nadále, míry důchodovosti použité v projekci by počet důchodců spíše podhodnocovaly. Určitý vliv mohly mít na fakticky zjištěné míry důchodovosti i fáze ekonomického cyklu, především pomalé zotavení z krize po roce 2009. S vědomím určitých metodických omezení využíváme míry důchodovosti nejen pro simulaci počtu starobních důchodců, ale také pro modelování počtu nově přiznaných důchodů.” (S. 16-17)
– Tuto nejpřínosnější část ovšem lze považovat i za nejspornější, protože neuvažuje aktivní vliv motivační funkce penzijního systému (zejména možných reforem tohoto systému) na DIFERENCOVANÉ prodloužení doby produktivního uplatnění. Jednostranně se zabývá pouze negativním vlivem možného růstu předčasných odchodů do důchodu, což je trochu tendenční (i když na druhé straně – opatrnosti nikdy nezbývá).
– V návaznosti na to lze zprávě vytknout, že její autoři nejsou seznámeni s řešením, které na bázi motivace k DIFERENCOVANÉMU prodloužení doby dobrovolného produktivního uplatnění formou toho, co nazýváme “plně uzavřená a plně zásluhová postgraduální nadstavba současného systému průběžného penzijního pojištění”. Jejím zavedením by se problém řešil na dobrovolné bázi a to tak, že by na tom vydělali všichni. – Tady prostě něco selhalo v mechanismu přenosu poznatků z výzkumu do odborné sféry. (Mám dojem, že je to zahlcení toku vědeckých ale i kvazivědeckých poznatků “vykazováním” tzv. vědy na úkor skutečného rozvoje vědy.)
– Zpráva tak navrhuje tři možnosti, které jsou všechny špatné: Vyšší daně by podlomily ekonomický růst, nediferencované prodloužení věku odchodu do důchodu či snížení důchodů by vedlo přesně k tomu, co vyvolalo protiputinovské pozdvižení v Rusku.
3. Nebudu popisovat podrobnosti našeho návrhu, protože jsem to dělal už mnohokrát, jen odkážu, kde jej lze jedním kliknutím najít:
http://radimvalencik.pise.cz/6050-penze-putinova-korekce-a-nevyuzite-moznosti.html
Zejména pak:
http://radimvalencik.pise.cz/5862-problem-penzi-lze-resit-bezbolestne-a-efektivne-1.html
http://radimvalencik.pise.cz/5863-problem-penzi-lze-resit-bezbolestne-a-efektivne-2.html
http://radimvalencik.pise.cz/5864-problem-penzi-lze-resit-bezbolestne-a-efektivne-3.html
http://radimvalencik.pise.cz/5865-problem-penzi-lze-resit-bezbolestne-a-efektivne-4.html
http://radimvalencik.pise.cz/5866-problem-penzi-lze-resit-bezbolestne-a-efektivne-5.html
(Zde je celý systém i s konkrétními příklady popsán.)
Pozitivní je, že rada nenavrhuje reformu směrem k fondovému systému (bývalý tzv. 2. pilíř u nás), ale ono to asi dnes ani nejde, pokud se podíváme na to, co se děje s penzijními fondy již nejen v Polsku, Pobaltských zemích a jinde, ale i přímo v USA.
4. Aktuálně:
– Právě dnes odlétám na konferenci do Turecka, kde budu mít na toto téma referát. Uvidím, jaké budou reakce. Systém, který navrhujeme je využitelný nejen u nás, ale téměř kdekoli (jak někdy napůl žertem říkám, kdyby jej měl Putin, neměl by s penzijním systémem problémy, které má).
– Včera jsem měl delší rozhovor se studentem, který připravuje závěrečnou práci na téma “alternativní média”. Ujistil jsem ho, nespadám mezi “alternativní novináře”, jakkoli mě může takové označení lichotit a jakkoli je to projevem dost velké čtenosti mého blogu.
Zabývám se teoretickými otázkami zásadních proměn v naší ekonomice, které souvisejí s růstem úlohy produktivních služeb (tj. služeb umožňujících nabývání a uchování lidského kapitálu) – ty považuji za základ nové ekonomiky, ke které směřujeme. Pokud jsem kritický k mediálnímu mainstreamu, tak proto, že místo toho, aby napomáhal řešení stále narůstajících problémů, tak plní právě opačnou roli.
Konkrétním příkladem je, co prováděl v době prosazování tzv. 2. pilíře, jehož včasné nepohřbení mohlo vést k těžkým ztrátám. Ostatně i dnešní podání “katastrofické zprávy” Národní rady o něčem svědčí. (K jiným než odborným otázkám se vyjadřuji jen tehdy, když už míra hlouposti, manipulace a účelového zla přesáhne únosnou mez, viz např. aktuální pokračování kauzy “Šojdrové seznam sirotýnejdžrů”.)
