 |
| Ruští agenti, kteří neměli čas Skripala s dcerou otrávit |
-rp- a Jaroslav Bašta
14. října 2018 PrvníZprávy
Ve středu pozdě večer jsem byl pozván do vysílání České televize do pořadu Události komentáře s tím, že se bude mluvit o nejnovějších odhaleních v kauze otrávení Skripalových Novičokem a o výrazném poklesu popularity prezidenta Ruské federace Vladimíra Putina.
Pro jistotu jsem prolétl ruské servery, zda nepřinášejí k oběma otázkám nějaké nové zásadní informace. Nezklamaly mé očekávání, píše v komentáři pro Prvnizpravy.cz Jaroslav Bašta.
V tom prvém případě petrohradský internetový časopis Fontanka obsáhle citoval z českých zdrojů o návštěvě dvou obviněných ruských agentů vojenské rozvědky plukovníka Anatolije Čepigy alias Ruslana Boširova a Alexandra Miškina alias Alexandra Petrova v České republice v roce 2014. Byl jsem zvědavý, jak se Fontánka (či spíše její informátoři) vypořádá se zjištěním amerického analytika George Beebeho, který na základě informací publikovaných Brity udělal časový snímek pobytu obou ruských rozvědčíků v Salisbury, a vyšlo mu z něho, že namazat tu kliku u Skripalových Novičokem před jejich odchodem z domu prostě nemohli, protože by se tam nedostali včas.
Fontanka zmíněnou logickou mezeru vyplnila originálním způsobem – zveřejnila identitu třetího agenta, Sergeje Fedotova, zatím bez jeho občanského jména a vojenské hodnosti. Má mít také pas série 64 a jeho číslo je blízké číslům pasů obou dvou obviněných. Měl být v roce 2014 v České republice jako oni dva, v době kdy se zde nacházel Skripal, aby školil českou kontrarozvědku, jak poznat ruské agenty. Fedotov minimálně třikrát navštívil Londýn, pokaždé v březnu (2016, 2017), naposledy letos 2. 3., tedy ve stejný den jako Boširov a Petrov, avšak jiným letem. 4. 3. 2018 však všichni tři nasedli do stejného letadla na zpáteční cestu do Ruska. Podrobnosti o tom, kde se Fedotov v ty dny pohyboval, Fontance známy nejsou, přesouval se nezávisle na těch dvou, které zachytily kamery. Takže se v kauze otrávení Skripalových můžeme těšit na další díl detektivního příběhu s novými pikantními podrobnostmi o tom, jak snadno se dají najít tajní agenti ruské Zpravodajské služby Generálního štábu (dříve GRU).
Mám k němu několik poznámek: obecně platí, že kdo zradí jednou, klidně to zase zopakuje. Propuštění Sergeje Skripala z vězení tedy nemuselo být jen humanitární gesto, ale závazek, že své pochybení napraví prací pro vlast. Jsou-li Boširov a Petrov opravdu Hrdinové Ruské federace Čepiga a Miškin vyznamenaní za záchranu ukrajinského prezidenta Janukoviče, pak by fungovali spíše jako záchranáři než zabijáci. Na špinavou práci jsou příliš staří a profláknutí.
Independent: Případ Skripal? Celé je to nepřesvědčivé a nepravděpodobné
Pokud se týkalo druhého tématu v televizním pořadu, tedy výraznému poklesu popularity prezidenta Vladimíra Putina, tak jasnou indicií, že současný vládce Kremlu situaci nepodceňuje, může být článek předsedy Ústavního soudu RF Valerije Zorkina v Rossijskoj gazetě. Vyzývá v něm ke změně ústavy, která by pomohla naplnit její článek 7 o sociálních právech občanů. Zorkin varuje před tím, že velmi podobný pocit nerovnosti a sociální nespravedlnosti, který panuje dnes, před více než sto lety vedl k revolucím roku 1917.
Řešení kupodivu vidí ve změně politického systému, v tom, že by opozice měla nejen slovo, ale také sílu prosadit své myšlenky. Proto navrhuje vznik systému dvou stran, podobný tomu americkému, ale „efektivnější“. Podle jeho názoru takovéto politické uspořádání dovoluje „formulovat politickou vůli základních sociálně-politických sil jak v masách, tak mezi elitami“. Ústava Ruské federace se naposledy změnila před 25 lety za Borise Jelcina po rozstřílení budovy ruského parlamentu v říjnu 1993.
Když jsem si ten článek přečetl, napadlo mě, že tzv. populistické režimy a politici dokáží dobře reagovat na společenské dění. Pokles popularity prezidenta Putina totiž způsobil odpor občanů k penzijní reformě, kterou považují za nespravedlivou…
