Jana Maříková
16. 10. 2018 hu-berlin.de/inst-islam-theol
Nejstarší berlínká vysoká škola – Huboldtova univerzita – otevírá Islámský institut. Má jít o muslimskou obodbu teologické fakulty, na níž studují budoucí křesťanští kněží. Do vzniku instituce, která bude připravovat budoucí imámy a učitele islámského náboženství, investuje jen město Berlín minimálně 13,8 milionu Eur. Ve vedení institutu zasedli představitelé extrémně konzervativní formy islámu. “V německém tisku je nová universitní složka ironicky označována jako Šárija institut”.
Na slavné Humboldtově univerzitě v Berlíně vzniká “Šaríja institut”. Po otevření největší německé mešity v Kolíně nad Rýnem v době návštěvy tureckého prezidenta Recepa Tayipa Erdogana je to další v řadě mnohých náznaků, že Německo se zcela podvoluje agresivním formám politického islámu. Už mnohokrát jsem čerpala z německých zdrojů. Cicero, Online magazín pro politickou kulturu přináší mnoho zajímavého. Tentokrát mě upoutal článek Tobiase Maydla “Nový berlínský Šaríja isntitut. Tři islámské spolky, reakční názory a spousta peněz od státu – to jsou ingredience pro nový Islámský institut na Humboldtově univerzitě v Berlíně.” Mají se tam prý vzdělávat imámové a učitelé islámského náboženství. Autor článku dodává, že “ale většinu muslimů nereprezentují.”
Článek popisuje vznik institutu, jehož radu budou podle znalkyně islámu Rity Breuer tvořit “velmi konzervativní spolky, orientované na šaríju”. Mezi členy rady nejenže nebude ani jeden moderní profesor islámské teologie, ale liberální muslimové budou vůbec vyloučeni z působení institutu.
Vedení univerzity se zdá, že tři spolky – Islámská berlínská federace, Centrální rada muslimů Německa a Islámské společenství šíitských německých obcí (IGS) budou německé muslimy reprezentovat dostatečně. Centrální rada Muslimů přitom prý reprezentuje necelé jedno procento v německu žijících muslimů a asi 75% tamějších muslimů o ní “v životě neslyšelo”. Tolik expertka na islám Rita Breuer.
Dodává ještě, že ve vybraných spolcích vůbec nefigurují liberálně smýšlející muslimové a muslimky, žijící v Německu. A tím pádem se ani nebude konat tolik potřebné ukotvení liberálního islámu na akademické půdě. Žádné zohlednění svobody, rovnosti, demokracie a lidských práv. Ještě horší to bude s posunem islámu k hodnotám, slučitelným s německou ústavou.
Islámský institut se téměř jistě bude ubírat přesně opačným směrem, k politickému islámu, reprezentovanému už dnes spolkem “Turecko-islámský svaz instituce pro náboženství, registrovaný spolek” (DITIB) přímo řízeným z Turecka, jehož v mnoha ohledech skandální otevření mešity v Kolíně je ještě v živé paměti. I díky tomu, že starostka Kolína při něm nesměla promluvit, protože je “jen” žena.
Studentský parlament je proti vzniku Islámského institutu. Dosud ale nenalezl sluchu nebo narazil jen na ty, kteří věří slibům těchto spolků. Berlín chce do roku 2022 investovat do Islámského institutu 13,8 milionů Euro. Jak asi bude tento institut naplňovat myšlenku svobody vědeckého bádání, když představitelé zmíněných muslimských obcí, kteří budou v radě institutu sedět, už dnes kritizují liberální islámské vědce a potlačují jejich názory? A cožpak teprve ti, kteří z něho vzejdou jako imámové a učitelé náboženství? Na jejich záverečných vysvědčeních bude pečeť Humboldtovy univerzity…
Rita Breuer zakončuje svou úvahu: “Tady vůbec nejde o otevřený teologicko-akademický diskurs, ale jednoznačně o konzervativně reakcionářský názorový monopol. Jde především o to, marginalizovat liberální muslimy a pronásledovat každou kritiku islámu.”
Romantické představy o islámu jakožto součásti života v demokratické a svobodné zemi se svobodou náboženství zdá se, konečně berou za své i v Německu, které do této doby ústy většiny svých politiků zarputile odmítalo, že by s islámem mělo jakýkoli problém. Ale po sérii posledních událostí, radikalizaci německých Turků právě i díky imámům v mešitách spolku DITIB, jejich jednoznačnému příklonu k tureckému nacionalismu a nikoli naposledy i díky aktivitám spolků jako jsou již zakázaní Osmani Germánie, se zdá, že dochází k pochopení reality. Že islám ve své militantní podobě, která utlačuje i své vlastní bratry ve víře, pokud nejsou “ti správní muslimové”, není slučitelný s německou ústavou, s hodnotami, ve kterých jsme si zvykli žít a o které můžeme až překvapivě rychle přijít.
Sami liberální němečtí muslimové mají značný problém s přístupem německých politiků k islámu a zejména v případě německé levice kritizují, že to, co u německých občanů považují “lefties”za Zlo, tedy nacionalismus a náboženskou intoleranci, u lidí s migračním původem nevidí.
Ali Ertan Toprak, jeden z představitelů Kurdské německé obce, uvedl k tomuto článku na svém profilu: “Neznám žádnou zemi, která tak podporuje své nepřátele, jako je Německo”
Jak pravil filosof, obhájce otevřeného myšlení a otevřené společnosti Karl Popper: “Neohraničená tolerance musí nutně vést k vymizení tolerance. Když rozšíříme bezmeznou toleranci až k těm, kdo tolerantní nejsou, když nejsme připraveni bránit společnost tolerance proti jejich útokům, budou ti tolerantní zničeni, a tolerance s nimi. Musíme proto vyhlásit, ve jménu tolerance, že nebudeme tolerovat intoleranci.”
Kde jinde by se tyto myšlenky měly bránit, než na akademické půdě? Ale ta už není to, co bývala… Ve jménu politické korektnosti jsme si zakázali kriticky myslet a říkat nahlas své názory. Agresivní nositelé “jediného správného” názoru opanovali veřejný diskurs. Německo zašlo, zdá se, už příliš daleko.
