Judith Bergmanová
10. 10. 2018 PravýProstor
Web Pravý prostor si všímá cesty k cenzuře, kterou nastoupila Evropská unie v mnoha svých členských zemích. Text se týká bohužel i nás v Česku.
- Dokonce i před právními předpisy platnými v celé EU se podobná “protiteroristická legislativa” ve Francii například používá jako politický nástroj proti politickým oponentům a omezuje nežádoucí svobodu projevu.
- Ve Francii je prostě šíření informací o zvěrstvech ISIS považováno za “podněcování k terorismu”. Zdá se, že právě takovou legislativu chce Evropská komise nyní uvalit na celou Evropskou unii.
- Sociální mediální giganti – Facebook, Twitter, YouTube, Microsoft, Google+ a Instagram – fungují jako dobrovolní cenzoři Evropské unie.
- Evropská komise uvádí, že má specifický zájem o financování projektů, které se zaměřují na “vývoj technologií a inovativních webových nástrojů, které zabraňují a bojují proti nezákonné nenávistné řeči on-line a podporují shromažďování údajů”, a studie analyzující “šíření rasistických a xenofobních nenávistných projevů v různých členských státech … “
V březnu Evropská komise – nevolená výkonná organizace Evropské unie – informovala společnosti vlastnící sociální média o nutnosti odstranění nezákonného online teroristického obsahu během jedné hodiny – nebo budou čelit riziku, že na ně EU uvalí legislativu v této oblasti. Toto ultimátum bylo součástí nové sady doporučení, která se vztahují na všechny formy údajně “nezákonného obsahu” online. Tento obsah se pohybuje “od terorismu, k podněcování nenávisti a násilí, materiálu sexuálního zneužívání dětí, padělků a porušování autorských práv”.
Zatímco jedno-hodinové ultimátum bylo údajně jen o teroristickém obsahu, následující úryvek ukazuje to, jak Evropská komise v té době předložila nové doporučení:
“… Komise podnikla řadu opatření na ochranu Evropanů online – ať už je to teroristický obsah, nezákonné nenávistné řeči nebo falešné zprávy … neustále hledáme způsoby, jak zlepšit boj proti nezákonnému obsahu online. Pod tím se rozumí jakákoli informace, která není v souladu s právem Unie nebo právními předpisy členského státu, jako je obsah, který podněcuje lidi k terorismu, rasistické nebo xenofobní nezákonné projevy nenávisti, sexuální zneužívání dětí … Co je nezákonné offline je také nezákonné online”.
„Ilegální projev nenávisti“, je pak obecně definován Evropskou komisí jako „podněcování k násilí nebo nenávisti namířené proti skupině osob nebo proti příslušníkovi této skupiny vymezené podle rasy, barvy pleti, náboženského vyznání, původu nebo národnostního či etnického původu”.
EU se nyní rozhodla, že tyto “dobrovolné snahy” o odstranění teroristického obsahu za hodinu ze strany sociálních mediálních gigantů nestačí: nová legislativa musí být zavedena. Nedávná tisková zpráva Evropské komise uvádí:
„Komise již pracuje na základě dobrovolnosti s řadou klíčových zainteresovaných stran – včetně on-line platforem, členských států a Europolu – v rámci internetového fóra EU. Cílem je omezit přítomnost teroristického obsahu online V březnu Komise doporučila opatření, která mají podniknout společnosti a členské státy k dalšímu posílení této práce. Zatímco toto úsilí přineslo pozitivní výsledky, celkový pokrok nebyl dostačující.”
Podle tiskové zprávy budou nová pravidla zahrnovat drakonické pokuty udělené internetovým společnostem, které nedokáží splnit nové právní předpisy:
“Členské státy budou muset přijmout účinné, přiměřené a odrazující sankce za nedodržování příkazů k odstranění online obsahu podporující terorismus. V případě systematické neochoty odstranit takový obsah bude poskytovatel služeb čelit finančním postihům vy výši až 4% svého celosvětového obratu za poslední fiskální rok”.
Takové astronomické tresty pravděpodobně zajistí, že žádná internetová společnost nepodstoupí žádné riziko, a proto bude sama cenzurovat materiál “jen tak pro jistotu”.
Podle tiskové zprávy Evropské komise budou pravidla vyžadovat, aby poskytovatelé služeb “přijali proaktivní opatření – například používání nových nástrojů – k lepší ochraně svých platforem a jejich uživatelů před zneužíváním teroristy”. Pravidla budou také vyžadovat větší spolupráci mezi poskytovateli hostujících služeb a Europolem a členskými státy s tím, že členské státy “určí kontaktní místa přístupná 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, aby usnadnila sledování příkazů k vymazání obsahu”, jakož i vytvoření:
“… efektivních mechanismů podávání stížností, které budou muset všichni poskytovatelé služeb zavést. Pokud je obsah neodstraněn neodůvodněně, bude poskytovatel služeb povinen jej co nejdříve obnovit. Platformy a poskytovatelé obsahu budou mít právo napadnout příkaz k odebrání. Pro platformy, které používají automatizované detekční nástroje, by měl být zaveden lidský dohled a ověřování, aby se zabránilo chybným odstraněním”.
Je těžké pochopit, proč by někdo věřil, že budou existovat účinné soudní opravná nařízení a že chybně odstraněný obsah bude obnoven. Dokonce před těmito právními předpisy platnými v celé EU se podobná “protiteroristická legislativa” ve Francii například používá jako politický nástroj proti politickým oponentům a omezuje nežádoucí svobodu projevu. Marine Le Pen, vůdkyně francouzské Front national, byla obviněna počátkem tohoto roku za snímky na Twitteru v roce 2015, které zobrazovali zločiny ISIS, včetně popravy amerického novináře Jamese Foleyho a fotografii člověka, kterého upálil ISIS v kleci. Stojí před obviněním z rozesílání “násilných poselství, které podněcují k terorismu nebo pornografii nebo vážně poškozují lidskou důstojnost”, a to může být považováno za trestné. Údajný trestný čin je trestán až třemi roky ve vězení a pokutou 75 000 EUR (88 000 dolarů). Le Pen zveřejnila snímky pár týdnů po pařížských teroristických útocích v listopadu 2015, kdy bylo zabito 130 lidí a také napsala ke snímkům tento text: “Takhle vypadá islámský stát!” Ve Francii je prostě šíření informací o zvěrstvech ISIS nyní považováno za “podněcování k terorismu”. Právě takovou legislativu se zdá, že Evropská komise nyní chce uvalit na celou EU.
Rozhodnutí přijmout právní předpisy v této oblasti bylo přijato na zasedání Evropské rady v červnu roku 2018 – shromáždění všech představitelů států EU -, v němž Rada uvítala“záměr Komise předložit legislativní návrh na zlepšení odhalování a odstraňování obsahu, který podněcuje k nenávisti a páchání teroristických činů “. Zdá se však, že EU neplánuje legislativu jenom proti “terorismu”.
V květnu 2016 se Evropská komise, Facebook, Twitter, YouTube a Microsoft dohodly na ” Kodexu chování v boji proti nezákonnému nenávistnému on-line obsahu ” (Google+ a Instagram se také připojili k etickému kodexu v lednu 2018). Kodex chování vede společnosti vlastnící sociální média, aby do 24 hodin přezkoumaly a odstranily obsah, který je považován za “nezákonný projev nenávisti”. Podle etického kodexu, když společnosti obdrží žádost o odstranění obsahu, musí“posoudit žádost v souladu s pravidly a obecnými zásadami a případně s vnitrostátními právními předpisy o boji proti rasismu a xenofobii …”. Jinými slovy, mediální giganti slouží jménem Evropské unie jako dobrovolní cenzoři.
Evropská rada vítá legislativní návrh Evropské komise na téma “Zlepšování odhalování a odstraňování obsahu, který podněcuje nenávist”. To zjevně zní, jako by EU chtěla vytvořit také kodex chování.
Na neformálním summitu EU v Salcburku v září se členské státy EU dohodly na “zintenzivnění boje proti všem formám počítačové kriminality, manipulací a dezinformací”. Vedoucí členských států byli dále vyzváni , aby “diskutovali o tom, co očekávají od Unie, pokud jde o … zabránění šíření teroristického obsahu online” a “nalezení správné rovnováhy mezi účinným bojem proti dezinformacím a nezákonným kybernetickým aktivitám a ochranou základních práv jako je svoboda projevu”.
Zároveň však Evropská komise v rámci svého Výzkumného a inovačního programu vyzývá k předložení výzkumných návrhů o tom, jak “sledovat, předcházet a potlačovat nenávistné projevy on-line” s termínem podání v říjnu.
Ve výzvě k předkládání návrhů Komise uvádí, že je “odhodlána omezit trend nenávistných on-line projevů v Evropě” a zdůrazňuje, že “návrhy založené na aktivitách týkajících se uplatňování kodexu chování v boji proti nenávistným projevu online představují zvláštní zájem”.
Komise uvádí, že má specifický zájem na financování projektů, které se zaměřují na “rozvoj technologií a inovativních internetových nástrojů, které předcházejí nezákonnému nenávistnému projevu a bojují proti němu a podporují shromažďování údajů”. Studie, které analyzují “šíření rasistických a xenofobních nenávistných projevů v různých členských státech, včetně zdroje a struktur skupin vytvářejících a šířících takový obsah …”. A projekty, které vyvíjejí a šíří “on-line informace propagující hodnoty EU, toleranci a respektování základních práv EU a faktické kontrolní činnosti zvyšující kritické myšlení a povědomí o přesnosti informací”, jakož i aktivity “zaměřené na školení zúčastněných o právním rámci EU a členských států, který kriminalizuje hate speech”. [1]Jeden se jen ptá, které členské státy a jaká “nenávistná řeč” bude postihována a která ne.
Zdá se, že se EU rozhodla – přinejmenším pro internet – zabít svobodu projevu.
Judith Bergman je publicistka, právnička a politická analytička.
[1] Evropská komise ve své výzvě píše, že si přeje, aby financované projekty měly následující výsledky:
- Potlačení rostoucích trendů nezákonných projevů nenávisti na internetu a přispění k lepšímu porozumění, jak jsou využívány sociální média k náboru stoupenců nenávistného projevu a myšlenek;
- Zlepšení zaznamenávání údajů a vytváření trendů, včetně negativních účinků nezákonné nenávistné řeči on-line, včetně případů, kdy jsou adresovány klíčoví hráči demokracie, jako jsou novináři;
- Posílení spolupráce mezi vnitrostátními orgány, organizacemi občanské společnosti a internetovými společnostmi v oblasti prevence a potírání on-line nenávistných projevů;
- Posílení organizací občanské společnosti v jejich činnostech v boji proti nenávistným projevům on-line a při vytváření účinných proti-narativů;
- Zvyšování povědomí a mediální gramotnosti široké veřejnosti o rasistických a xenofobních on-line projevech nenávisti a zvýšení povědomí veřejnosti o této problematice.
