St.Hroch
17. 10. 2018
K rozdmýchávání sporů uvnitř Pravoslavné církve…
Jestliže o církevním sporu musí jednat bezpečnostní rada jaderné mocnosti, je to nejspíš vážné. Podle agenturní informace prezident Ruské federace (RF) Vladimír Putin jednal na mimořádné schůzce se členy Bezpečnostní rady RF o rozhodnutí „Vesmírného patriarchátu“ navrátit ukrajinských pravoslavným církvím kanonický statut a zrušit rozhodnutí (z roku 1686) o předání ukrajinské církve Moskevskému patriarchátu…
Závěry porady zveřejněny nebyly. Kreml už předtím oznámil, že sdílí znepokojení Ruské pravoslavné církve (RPC) kolem této situace a že bude pravoslavné bránit.
Připomínám, že 11.října rozhodl synod Konstantinopolské (Istanbulské) církve (KPC) o anulování výnosu z roku 1686 o předání Kyjevské metropole Moskevskému patriarchátu. Současně bylo rozhodnuto o odvolání klatby nad nejvyššími představiteli dvou nekanonických církví – „Ukrajinské pravoslavné církve Kyjevského patriarchátu“ Filaretem a „Ukrajinské autokefální pravoslavné církve“ Makariou, což by umožnilo vznik jednotné ukrajinské církve. RPC se snahou o odtržení ukrajinské pravoslavné církve nesouhlasí a už 14. září oznámila, že přerušuje modlitební připomínání patriarchy Bartoloměje, jakož i svoji účast ve strukturách pod předsednictvím tohoto patriarchy.
V interview ruského ministra zahraničí Lavrova pro RT France, Paris Match a Figaro se hovoří o tom, že Konstantinopolský patriarcha Bartoloměj v situaci kolem ukrajinské církve „vyvolává provokace“, které přímo a veřejně podporují USA.
Na slova novináře o tom, že se „ukrajinský patriarchát rozhodl otočit k Moskvě zády a získat nezávislost na RPC“, Lavrov odpověděl:
„Ukrajinský patriarchát se neobracel k RPC zády proto, že Ukrajinská pravoslavná církev (UPC) vystupuje proti provokacím vyvolávaným nyní Konstantinopolským patriarchou Bartolomějem za přímé a veřejné podpory z Washingtonu.“
Šéf ruského ministerstva zahraničí poznamenal: „Vměšování do církevních záležitostí je zákonem zakázáno na Ukrajině, v Rusku a doufám, že i v každém jiném normálním státě. Jestliže ale zvláštní představitel USA pro církevní otázky přímo vítá rozhodnutí patriarchy Bartoloměje a zvláštní představitel Státního departamentu USA Kurt Wolker, jehož posláním ve jménu USA je zabývat se součinností při ukrajinském urovnání na základě Minských dohod, prohlašuje o těchto procesech to, co prohlašuje, pak se tomu u nás říká, že na zloději čepice hoří, jinými slovy, že se sám prozradil“, dodal Lavrov.
Expert na Ukrajinu, politolog a ředitel Centra systémové analýzy a prognóz Rostislav Iščenko na televizním kanálu „Ukrajina.ru“ informace upřesňuje:
Především nikdo neřekl, že rozhodnutí o autokefalii (osamostatnění) bude vydáno právě teď. Naopak exarchové, které Bartoloměj na Ukrajinu vyslal (kanadský a řecký biskup) hned po příjezdu na Ukrajinu prohlásili, že to nebude záležitost jednoho dne, ale nejspíš ani jednoho roku. Jde tedy o proces. Za druhé pak dnes Bartoloměj nemá komu na Ukrajině autokefalii předat. Pravoslavná církev moskevského patriarchátu, jako jediná kanonická, ho o autokefalii nežádá. Žádá ho o ni ukrajinský stát a Bartoloměj přijal jeho koncepci, že musí mít svoji nezávislou církev. K poskytnutí autokefalie ale taková musí existovat – ale taková tam není. Jsou tam odštěpenecké církve, které se z hlediska kanonického pravoslaví jeví v nejlepším případě jako společenské organizace, ale jinak jsou „raskolnické“ – odštěpenecké. A těm Bartoloměj poskytnout autokefalii nemůže, protože by se dostal do rozporu s celým světovým pravoslavím. Všichni mají svoje „raskolniky“ a nikdo z nich nechce, aby jim z Konstantinopole udělovali nezávislost.
Takže tam Bartoloměj nezbytně potřebuje vytvořit strukturu, které by mohl autokefalii poskytnout. Proto vlastně jde na Ukrajině o zřízení exarchátu KPC, o znovuvytvoření kyjevské metropole, podřízené konstantinopolskému patriarchátu, který nikoli náhodou apeluje na události ze 16. – 17.století, kdy UPC spadala pod konstantinopolský patriarchát.
Bartoloměj se dostal tak daleko, že prohlašuje výnos ze 17. století za nezákonný s tím, že ho KPC nikdy neuznala – třebaže ho uznala, a dokonce zpochybňuje oprávněnost existence RPC a jejího patriarchátu v Rusku. Tak se snaží buď zabrat UPC moskevského patriarchátu jako takovou, nebo tam zřídit novou strukturu, novou kyjevskou metropoli, která by, v čele s metropolitou Onufrijem, uznala Bartoloměje za svého nadřízeného s tím, že jednou jí bude přiznána autokefalie, protože Konstantinopol samostatnou UPC nepotřebuje. KPC potřebuje rozšířit svůj vlastní vliv. K tomu využívá situaci Porošenka, který se snahou o onu autokefalii a prohlášením o jejím udělení dostal do komplikace vpředvečer voleb a potřebuje na informačním poli nějaké vítězství. K tomu mu stačí pouhý příslib udělení autokefalie „nové UPC“ s tím, že „je třeba jen upřesnit nějaké detaily“… a přiznání autokefalie v budoucnu je přislíbeno. Tím se stává Porošenko, na rozdíl od svých politických konkurentů, jakýmsi centrem celého toho úsilí. Následně dojde i k fyzickému vytlačování „promoskevských“ pravoslavných duchovních. Konstantinopol už začala zakládat odpovídající struktury, které si budou nárokovat statut kyjevské metropole, a to včetně zabavování majetku UPC moskevského patriarchátu…
Takže Porošenkovi, Bartolomějovi a jejich zámořským patronům vůbec nejde o samostatnost UPC, ale hlavně o její odtržení od Moskvy. Oni sledují každý svoje cíle a to, že si tak zahrávají s ohněm, že mohou na Ukrajině rozpoutat náboženskou válku, která jak ukazuje historie, může být ještě krvavější než válka občanská – to je ani v nejmenším nevzrušuje. A amíci (pindosové) jsou nejspíš skutečně rozhodnuti bojovat proti Rusku do posledního Ukrajince…
A koho by zajímaly dávné kořeny konfliktu a rozumí rusky, pro toho přikládám odkaz na besedu na dané téma na TV kanálu „Deň TV:
