mbi
16. 10. 2018 Eurasia24 politikus.ru
Washington se může donekonečna snažit dusit Rusko sankcemi, ale je řada klíčových oblastí, kde se jakékoliv obdobné snahy nejenže míjejí účinkem, ale současně stimulují ruskou ekonomiku k maximální soběstačnosti a uplatnění produkce na světových trzích.
Rusko letos překoná svůj dosavadní rekord ve sklizni obilí platný již více než 30 let. Podle údajů agentury Bloomberg přesáhla letošní sklizeň hranici 130 milionů tun, což je o 2,6 % víc než maximální sklizeň dosažená ještě za časů SSSR.
„Po více než čtvrtstoletí od rozpadu SSSR se ruští farmáři chystají překonat rekord ve sklizni obilí vytvořený ještě za sovětské éry,“ píše Bloomberg.
A na ministerstvu zemědělství USA se kvůli tomu už bije na poplach. Podle jeho prognóz totiž ruští zemědělci vyvezou na export rekordních 31,5 milionu tun pšenice, čímž se v této komoditě stane Rusko světovým lídrem, když první místo jim budou muset přepustit právě američtí pěstitelé. Všechny okolnosti totiž svědčí o tom, že podíl amerického obilí na světových trzích klesne z 29,5 až na 26 milionů tun.
„Podle všech prognóz lze v zemích Evropské unie a v Rusku očekávat vyšší hektarový výnos obilí, což těmto zemím umožní zvýšit export pšenice. Tím se současně sníží podíl USA a Kanady na exportu této komodity ve světě,“ uvádí se v prognóze.
Z americké zprávy navíc vyplývá, že konkrétně v případě pšenice dosáhne její sklizeň výše asi 77,5 milionu tun, přičemž její spotřeba v Rusku vzroste ze 40 na 42 mil. tun. Zato v USA se produkce pšenice s největší pravděpodobností sníží z 62,9 na 47,9 mil. tun.
Pro Spojené státy představují tyto skutečnosti novou hrozbu vyvolávající především nutnost zvážit rostoucí konkurenci ve světě. Přestože Washington uvaluje na Rusko stále další sankce, žádné zvláštní zisky z toho USA nemají. Naopak – Rusko se stává stále silnějším a nezávislejším. A to je hlavní důvod, proč Američané bijí na poplach.
Ruská politika nahrazování dovozu přináší svoje ovoce. Jen během prvního pololetí se „nesurovinový“ export zvýšil o plných 23 % na 70 mld. US $. Navíc začala Moskva prodávat do zahraničí o 34 % víc zpracovaných kovů, o 30 % víc potravinářského zboží a 26 % pak představuje nárůst exportu produkce dřevařského a papírenského průmyslu.
