Vladislav Černík
6. 8. 2018
Rozhodnutí Ivana Davida přijmout nabídku kandidatury do Senátu v senátním obvodu č. 17 (Praha 12, 16 a další obce viz: ZDE) za SPD ( vzbudilo dunivé, ba spíše dutoprázdné ohlasy?). Jak zevnitř ČSSD, tak i od těch, kteří se cítí povoláni tak nějak radit, jak by ČSSD měla vypadat.
A navíc to SPD je cosi, s kým slušný člověk, podle Bruselu, přece nemluví, že?
S KSČM sice také ne, ale zde se jaksi předpokládá, že její toleranční podpora oligarchovi jí pošle pod 5%, což u SPD t.č. nehrozí, Sorry jako.
Zkusme si k tomu něco říci, tady přece nejsme v mainsteamu…, ale ani v (Dolejšího) Blistech.
Po třech letech, kdy I. David vystoupil z ČSSD již se mocenské poměry v ČSSD za pomoci jejího sjezdu natolik změnily, včetně Prahy, že stěží by to nějaký rozumný člen či sympatizant mohl pokládat za Davidův kapric. Ivan vždy ctil stranickou disciplinu, řekl sice zřetelně uvnitř ČSSD svůj odlišný názor, ale nevytvářel různá spojenectví, jako ze Stinadel… Ale také netleskal těm, kteří stáli momentálně u kormidla a nezdravil okázale U vrbiček ty, kteří někdy i sami sebe považovali za Činitele či Hybatele. Ale nepsal na rozdíl o nich doporučení spolustraníkům, aby toho či onoho jejich názorového oponenta nevolili… Nešikoval o přestávkách stranických sjezdů nějaké své maníky u toalet s cílem zpravidla dosáhnout nezvolení někoho.
I. Davida znám řadu let, z různých povětšinou diskuzních akcí. Své myšlenky si formuloval sám, max. si je lehce prodiskutoval s pár známými. Nenechal si je psát pobočkami Zámořských agentur, tak, aby se daly použít na cokoliv a v koalování s Kýmkoliv. Takže na jeho umenšování se nevyslalo nějaké Úklidové komando Viktora Čističe (i když v době jeho zdravotnického ministrování tehdejší Farmakolobby dokázala dát o sobě vědět), použilo se jen ho nezvat do odborných komisí, pokud v nich byl a pak ho znovu nevolit, nezajímat se o jeho názory. To vše ale soustavně. Tak nezbylo než takové stranické přátelství s přáteli spolustraníky ukončit.
Ostatně přicházela nová generace těch s MBA, LL.M, těch, kteří ve vhodný čas Č a den D jsou pak jmenováni ministry. Zcela aktuálně jsou ovšem předtím prověřeni, zda jejich diplomka obsahuje správné citace na správném místě. Drobným doplňujícím předpokladem kromě onoho
S NATO a s EU společně vždy a ve všem a na věčné časy (Jugoslávie sem, Libye tam, jedem dál …) je, že Bohumínské usnesení je nějak přežité, ale nerušit, co kdyby, že?
I. Davida znám řadu let, z různých povětšinou diskuzních akcí. Své myšlenky si formuloval sám, max. si je lehce prodiskutoval s pár známými. Nenechal si je psát pobočkami Zámořských agentur, tak, aby se daly použít na cokoliv a v koalování s Kýmkoliv. Takže na jeho umenšování se nevyslalo nějaké Úklidové komando Viktora Čističe (i když v době jeho zdravotnického ministrování tehdejší Farmakolobby dokázala dát o sobě vědět), použilo se jen ho nezvat do odborných komisí, pokud v nich byl a pak ho znovu nevolit, nezajímat se o jeho názory. To vše ale soustavně. Tak nezbylo než takové stranické přátelství s přáteli spolustraníky ukončit.
Ostatně přicházela nová generace těch s MBA, LL.M, těch, kteří ve vhodný čas Č a den D jsou pak jmenováni ministry. Zcela aktuálně jsou ovšem předtím prověřeni, zda jejich diplomka obsahuje správné citace na správném místě. Drobným doplňujícím předpokladem kromě onoho
S NATO a s EU společně vždy a ve všem a na věčné časy (Jugoslávie sem, Libye tam, jedem dál …) je, že Bohumínské usnesení je nějak přežité, ale nerušit, co kdyby, že?
Okamurova SPD se do takové škatulky tzv. zavedených stran zařadit (snadno) nedá. Např. v daních se tváří poměrně rezervovaně, ale její dominancí je v českých podmínkách přímá demokracie, referendum atd. Věci, které pravice u nás, platné Ústavě navzdory 25let(!) odmítala a socdem levice sice navrhovala, ale tak nějak po jejím, oportunisticky.
SPD v rámci EU tvoří frakci Evropa národů a svobody (ENF), která se orientovaná protiimigračně a protiislámsky. Naši politici a mediální mainstream šíří představu, že to jsou politici s nimiž se nikdo nebaví. Což pochopitelně není pravda, italský ministr vnitra Salvini či rakouský vicekancléř, předseda FPÖ Heinz-Christian Strache jsou osobnosti, které na sebe v Evropě dovedou strhnout pozornost. A to navzdory (nebo spíše díky?) jejich kritičnosti vůči postupům EU (zvláště v oblasti migrace) pozornosti větší, než se dostávalo premiérovi Sobotkovi a zaminiru Zaorálkovi s jejich europeismem.
Nahlédnutím do programu SPD (https://www.spd.cz/program) bych měl problém s tzv. nezvyšováním daní, kde nedostatek prostředků ve státních rozpočtech chce SPD řešit získáním dalších prostředků po event. odpojení se od EU (kde se získá ústavní většina a že i tak to bude otázka min 3let – to SPD neřeší), dále pak „zkrouhnutím“ dávek tz.nepřizpůsobivým ( t.č. je oficiální nezaměstnanost cca 2%, neoficiální možná 4%, což by neřešilo ani deficit důchodového účtu.).
Progresivita našich daní je u nás dalece pod úrovní, které ve své rodné zemi uznává Okamurova kamarádka Marie le Pen. A platí, že progresí (aspoň mírnou) lze více a o dost získat na daňovém inkasu, než zlepšováním daňového výběru. Snad to I. David svými frankofonními znalostmi šéfovi SPD dovysvětlí. A dále T. Okamura chce nahradit DPH (kterou sám beru jako tzv. drahou daň) daní z obratu, zde by taková transformace byla něco jako Tunel Blanka, díky transakčním nákladům.
Snad bych „daně“ uzavřel poukazem na Lafferovou křivku. Po jejím publikování (na hospodský účet) se řada občanů od tuctových pisálků až po renomované nobelovské ekonomy pustila do hledání onoho bodu optima. Dosud nebyl nalezen!
I u úspor u sociálních dávek tuším asi 5 laureátů Nobelovy ceny řešilo úlohu jak snížit nezaměstnanost alespoň o počet tzv. nabízených volných pracovních míst. Závěr byl asi takový, že nějaké řešení patrně existuje, ale po každé je jiné.
SPD v rámci EU tvoří frakci Evropa národů a svobody (ENF), která se orientovaná protiimigračně a protiislámsky. Naši politici a mediální mainstream šíří představu, že to jsou politici s nimiž se nikdo nebaví. Což pochopitelně není pravda, italský ministr vnitra Salvini či rakouský vicekancléř, předseda FPÖ Heinz-Christian Strache jsou osobnosti, které na sebe v Evropě dovedou strhnout pozornost. A to navzdory (nebo spíše díky?) jejich kritičnosti vůči postupům EU (zvláště v oblasti migrace) pozornosti větší, než se dostávalo premiérovi Sobotkovi a zaminiru Zaorálkovi s jejich europeismem.
Nahlédnutím do programu SPD (https://www.spd.cz/program) bych měl problém s tzv. nezvyšováním daní, kde nedostatek prostředků ve státních rozpočtech chce SPD řešit získáním dalších prostředků po event. odpojení se od EU (kde se získá ústavní většina a že i tak to bude otázka min 3let – to SPD neřeší), dále pak „zkrouhnutím“ dávek tz.nepřizpůsobivým ( t.č. je oficiální nezaměstnanost cca 2%, neoficiální možná 4%, což by neřešilo ani deficit důchodového účtu.).
Progresivita našich daní je u nás dalece pod úrovní, které ve své rodné zemi uznává Okamurova kamarádka Marie le Pen. A platí, že progresí (aspoň mírnou) lze více a o dost získat na daňovém inkasu, než zlepšováním daňového výběru. Snad to I. David svými frankofonními znalostmi šéfovi SPD dovysvětlí. A dále T. Okamura chce nahradit DPH (kterou sám beru jako tzv. drahou daň) daní z obratu, zde by taková transformace byla něco jako Tunel Blanka, díky transakčním nákladům.
Snad bych „daně“ uzavřel poukazem na Lafferovou křivku. Po jejím publikování (na hospodský účet) se řada občanů od tuctových pisálků až po renomované nobelovské ekonomy pustila do hledání onoho bodu optima. Dosud nebyl nalezen!
I u úspor u sociálních dávek tuším asi 5 laureátů Nobelovy ceny řešilo úlohu jak snížit nezaměstnanost alespoň o počet tzv. nabízených volných pracovních míst. Závěr byl asi takový, že nějaké řešení patrně existuje, ale po každé je jiné.
Předseda SPD Okamura podle mne deficitem sebevědomí netrpí, ale míra excesu je u něj pod úrovní u nás obvyklé, a to nemusím zrovna jmenovat V. Klause, stačí volit jako normativ prof. Fialu. Zde se ptám, má snad T. Okamura mezi našimi mediálními matadory stát skromně v koutě jako stával předseda ČSSD B. Sobotka a směřovat tak k jeho skromným výsledkům?
Se svou troškou kritiky na páně Davidovo rozhodnutí přispěchal i vysokoškolský pedagog Pehe (https://www.novinky.cz/komentare/479619-komentar-dlouha-cesta-k-politickemu-domovu-jiri-pehe.html). Vyjímám:
…Ivan David se profiloval jako sociální demokrat. I jeho názory ovšem byly poněkud „výstřední“. Jakmile začal komentovat cokoliv, co přesahovalo jeho odbornost, bylo zřejmé, že by mu bylo politicky mnohem lépe v nějaké krajně pravicové nebo krajně levicové formaci.
…Ivan David se profiloval jako sociální demokrat. I jeho názory ovšem byly poněkud „výstřední“. Jakmile začal komentovat cokoliv, co přesahovalo jeho odbornost, bylo zřejmé, že by mu bylo politicky mnohem lépe v nějaké krajně pravicové nebo krajně levicové formaci.
Tady opravdu nevím od kterého turbodiplomkáře to akademik Pehe opsal, navíc bez citace(!). Ostatně jak říká, a pregnantněji K. Poláček v Hostinci u kamenného stolu již v r. 1941:
“Já neříkám tak ani tak, ale na má slova dojde.”
Asi, nejen podle mne, demagogizující server Demagog.cz by možná vyzvěděl, co tím chtěl básník, tedy akademik Pehe vlastně říci, nám občanům nepolitologům. Takže zde jen připomenu, že psychiatr MUDr. Ivan David před léty kandidoval v Praze do Senátu s mottem:
Umím léčit korupci.
Takže třeba mi politolog Pehe bude schopen vysvětlit,co je na korupci psychiatrického?
Na pana Peheho navázal pan Petr Huďa (http://www.novarepublika.cz/2018/08/drobna-sonda-do-duse-levicovych.html). Nepochybně přijdou i další a zadarmo. Když už s něčím začít, tak proč si to komplikovat a dělat to jinak, než se t.č. sluší a žádá.
“Já neříkám tak ani tak, ale na má slova dojde.”
Asi, nejen podle mne, demagogizující server Demagog.cz by možná vyzvěděl, co tím chtěl básník, tedy akademik Pehe vlastně říci, nám občanům nepolitologům. Takže zde jen připomenu, že psychiatr MUDr. Ivan David před léty kandidoval v Praze do Senátu s mottem:
Umím léčit korupci.
Takže třeba mi politolog Pehe bude schopen vysvětlit,co je na korupci psychiatrického?
Na pana Peheho navázal pan Petr Huďa (http://www.novarepublika.cz/2018/08/drobna-sonda-do-duse-levicovych.html). Nepochybně přijdou i další a zadarmo. Když už s něčím začít, tak proč si to komplikovat a dělat to jinak, než se t.č. sluší a žádá.
I. David zmínil (http://www.novarepublika.cz/2018/08/mali-zaslepenci-zmatek-v-jejich-hlavach.html) rovnost šancí jako princip, kterýsi zaslouží být v přijatelných stranách, tedy i v SPD hájen. Zde se domnívám, že jde o podmínku pro řadu věcí nutnou, nikoliv však postačující. Za takovou beru rovnost zbraní a to ještě s mírnou extenzí. Klasickým příkladem jsou např. pracovně právní spory. Leccos nebylo dáno písemně a na řadu věcí si spolupracovníci nevzpomínají, bez možnosti opřít se o „další munici“ bývá pracovník bez šance.
Parlamentní volby daly Babišovu ANO znatelně větší podporu, než jiným parlamentním stranám. Pravicové parlamentní strany, včetně ČSSD milého koaličního partnera, lidovců (což v ČSSD vytrvale říkají lidovcům patrně z nějakého politického masochismu), to chtěly řešit koalováním bez Babiše. ANO řeklo NE, kupodivu, a A. Babiš začal hovořit již o termínu předčasných voleb. SPD zájem o koalici projevovalo, ale Babišovi to (údajně?!) nedoporučili v Bruselu. ČSSD předem do Bruselu nahlásila (údajně?!), že s Okamurou NIKDY. Zbyla ČSSD (koaličně smluvní) a KSČM (konkludentně tolerantně koaliční). Snad tomu neříkáme rovnost šancí, prý se zatím nestalo, že by ne jedna, ale rovnou dvě levicové strany kryly oligarchu.
Ale rovnost zbraní to asi také nebude, tygr se nedrží zkrátka špuntovkou. Ale SPD se drží opodál, Babiš nebo Fiala jsou v tomhle jedna rodina. A političtí meteorologové předvídají, že to vydrží dýl, než do švestek, čímž nemyslí tu sklizeň švestek v napřesrok.
U letošních senátních voleb v Praze se ale pořád předpokládá, že tam se bude střídat ANO s pravicí. Nebo možná obráceně. Prostě nějak podobně jako u komunálních voleb. Ale jistý prostor pro nekonvenční a zároveň zajímavé osobnosti spolu s tím, s čím nás současný establishment bude vytáčet by mohlo být šancí i uchazeče sice v barvách SPD, nikoliv však z jejích řad.
Ale rovnost zbraní to asi také nebude, tygr se nedrží zkrátka špuntovkou. Ale SPD se drží opodál, Babiš nebo Fiala jsou v tomhle jedna rodina. A političtí meteorologové předvídají, že to vydrží dýl, než do švestek, čímž nemyslí tu sklizeň švestek v napřesrok.
U letošních senátních voleb v Praze se ale pořád předpokládá, že tam se bude střídat ANO s pravicí. Nebo možná obráceně. Prostě nějak podobně jako u komunálních voleb. Ale jistý prostor pro nekonvenční a zároveň zajímavé osobnosti spolu s tím, s čím nás současný establishment bude vytáčet by mohlo být šancí i uchazeče sice v barvách SPD, nikoliv však z jejích řad.
Z hlediska vyššího principu mravního:
Kandidovat za SPD není zločinem
Bohužel v současné době pohodlné stezky, které někam vedou, prostě nemáme.
Kandidovat za SPD není zločinem
Bohužel v současné době pohodlné stezky, které někam vedou, prostě nemáme.
Já také jako dosud člen ČSSD podporuji kandidaturu I. Davida do Senátu za SPD.
