Paul Craig Roberts
22. 8. 2014 PaulCraigRoberts
Politické a mediální dovršení genocidy řeckého národa začalo včera (20. srpna), kdy Evropská unie oznámila, že řecká krize skončila. To znamená, že skončilo Řecko, je mrtvé. Bylo zcela vyrabováno a mršina předhozena psům. 350 000 Řeků, v převážné většině mladí odborníci Řecko opustili. Index porodnosti je zde dnes mnohem nižší, než je potřebné k tomu, aby obyvatelstvo v delším časovém horizontu přežilo. Tvrdá omezující opatření, jež byla na Řeky uvalena, způsobila pokles řecké ekonomily o 25 %.
Což je ekvivalent poklesu ekonomiky USA v důsledku Velké hospodářské krize ve 30. letech minulého století. S tím rozdílem ovšem, že prezident Roosevelt zmírnil dopad masivní nezaměstnanosti zákonem o sociálním zabezpečení a programem veřejných prací, zatímco řecká vláda, poslušna diktátu Mezinárodního měnového fondu a EU, zhoršila dopad řecké masívní nezaměstnanosti tím, že zrušila celou svoji sociální zachraňující síť.
Tradiční až dosud bylo, že když se suverénní země ocitne v situaci, kdy není schopna splácet dluhy, veřitelé sníží její dluhy na úroveň, která ji umožní se s dluhy vyrovnat.
S Řeckem se však sehrála jiná hra. Evropská centrální banka a Mezinárodní měnový fond nařídily, že Řecko musí zaplatit nejen všechny dluhy, ale i úroky z dluhů, nalézající se na vládních obligacích, držených bankami německými, holandskými, francouzskými a italskými.
Kdo přijde po Řecku na řadu jako další, zůstává otázkou. Bude to Itálie, Španělsko, Portugalsko, Francie, Belgie, Kanada, Austrálie – řada tak dlouhá, že nakonec už žádná země mimo tento seznam nezbude?
Vybral a přeložil Lubomír Man
