Vladimír Balhar
21. 8. 2018
Dovoluji si váženým čtenářům NR předložit svůj pohled na srpen 68 jako pohled pamětníka, a proto jiný, než má dnešní ideologické a informační soustrojí. Buchary propagandy vykovaly naše povědomí do nesmyslna. Vše je jinak, jak kdysi řekl moudrý rabín na smrtelné posteli. K roku 68 patří hlavně rok 67, a to nejen číselně. Začněme proto rokem 67. Marta Kubišová pěla své songy, a krásně, a Alexandr Dubček skákal střemhlav z vysokého skokanského můstku. Jan Werich vyprávěl své židovské anekdoty a se Škutinou řešil otázku, kam s tím vápnem. Knihy dříve nevydatelné množily se o překot, a zlí komunisté byli s lidem, a slibovali, že konečně vytvoříme ten správný socializmus. A rozvinutý československý průmysl začal pokukovat směrem na západ, na obrovské odbytiště.
Kapitalizmus skoro nikdo nechtěl, ani prostý lid. Lid chtěl Dubčeka a socializmus s lidskou tváří. V roce 1967 bylo krásně a v roce 1968 do srpna ještě krásněji. Všichni jsme četli Literární noviny, které psaly tak, že byla odvaha to číst. A co teprve časopis Reportér…..
Leč, určeno bylo jinak.
Jako mladý student jsem byl náhodným řízením osudu přítomen v oné krásné době na strojírenském veletrhu v Brně, na stánku velké československé strojírenské firmy. Tam jsem poznal obchodního zástupce z tehdejšího západního Německa, byl to československý emigrant z roku 48, strojař, zaměstnanec velké strojírenské firmy, ale zahraniční. No a ten nám vyprávěl o obrovském zděšení průmyslníků v Německu a ve Francii z toho, že by československé firmy mohly volně pronikat na západní trhy.
Dnes jsem skálopevně přesvědčen, že okupace Československa byla dohodnuta mezi tehdejším Sovětským svaze a tehdejším západem, velmi pečlivě a kvalitně byly ochráněny zájmy tehdejších vlastníků výrobních a obchodních kapacit. Lze to prokázat množstvím detailů, které unikly do veřejnosti. Samotná vojenská operace nepředstavovala problém, protože vojska varšavské smlouvy měla vysokou bojovou připravenost. Obdobná vojenská operace by dnes byla nemožná, neb armády států Evropy v podstatě neexistují.
Sovětští představitelé zcela jistě vyjednávali nejen s vojenskými představiteli západu. Sověti museli mít v ruce naprostou jistotu, že se pohyby milionu vojáků v Evropě nezvrhnou v jadernou válku. A tu jistotu získali a měli. Proto v pohodě přepadli Československo. Západ, mimo propagandistického vřeštění ani nepípl. Proč? Protože za to „někdo“ „něco“ získal. Můžeme si myslet cokoliv, mimo jiné to byla ochrana tehdejšího trhu, který byl plně v rukách několika lidí. Co bylo to jiné?
Uvědomme si, že v r. 1967 okupoval Izrael Golany. Dodnes. Já myslím, že jedna z dohod zněla, vy nebudete vrtat do našich Golan, a v Československu si dělejte suché vrby. Kdo má o věc zájem, doporučuji k přečtení knihu od Vladimíra Čermáka.
Platí takové neveřejné pravidlo, že politika je jenom prodloužená ruka kšeftu. Základem je obchodování, kdy jedna strana vytváří zisk, a druhá strana vytváří ztrátu. Obchody, vzájemně výhodné jsou zakázány. To je princip celého tzv. „západu“. Tím trpíme dodnes, a žel, bude to příčinou krachu Evropské Unie. Co ještě zažijeme?
Literatura: Vladimír Čermák, Operace srpen 1968.
