Michal Brand
20. 6. 2018
Hotspoty v Africe, nový plán mutlitkulti neomarxistů na „omezení nelegální migrace“ – nad čím to jásáte, občané? To není ústupek od dovozu milionů „uprchlíků“. To není ukončení plánu nomenklaturních „elit“ na rozvrácení evropské civilizace a na vyhlazení evropských národů pomocí masové migrace negramotných lidí z civilizačně, kulturně a morálně zcela nekompatibilních zemí. To není „pochopení“ „elit“, že je třeba omezit dovoz zcela neintegrovatelných no-go zone zločinců a nezaměstnatelných doživotních ekonomických přítěží (např. zde a zde a zde). (Dále zde, zde, zde, zde a zde)
To je pochopení elit, že evropské národy se začínají příliš bouřit proti plánu, který „elity“ naplánovaly a realizují. To je pochopení „elit“, že přes námořní transport milionů krimigrantů zločinci z neziskových organizací a taxi službou Frontex a přes následné rozdělování přes kvóty to nepůjde. Tak se to udělá jinak. Cíl je stejný, jen prostředky jiné. „Uděláme hotspoty v Africe“. „K omezení nelegální migrace“. Ale k čemu to bude ve skutečnosti?
„Syrský inženýr nebo jaderný vědec“ tedy negramotný pasák koz (v lepším případě; v horším případě jen negramotný) ze Somálska nebo Čadu nebo Nigeru nebo Středoafrické republiky přijde do hotspotu. Tam ho zločinci z neziskových organizací prověří, ujistí se, že je negramotný a zcela nezaměstnatelný v evropské ekonomice. Ujistí se, že opravdu nemá nic, co by se podobalo evropským normám kulturním, morálním ba dokonce ani nic podobného běžným vzorcům chování evropských občanů (o míře kriminality, kterou považují „uprchlíci“ za standard, více např. zde a zde). Tím se ujistí, že takový „uprchlík“ bude opravdovým obohacením Evropy a přispěje k diverzitě.
O diverzitě nám multikulti neomarxističtí fanatici tvrdí, že je hodnotou sama o sobě. Vlastně je podle nich tou nejvyšší hodnotou, hodnotou stojící v ideologickém fanatismu multikulturalistů vysoko nad čímkoli jiným. Bezpečnost lidských životů (řádných občanů a jejich dětí), nízká kriminalita, občanské svobody, prosperující ekonomika, sociální stabilita – to vše, čeho si každý z nás cení a váží na naší civilizaci (zejména když porovnáme s jakýmikoli jinými civilizacemi a kulturami), to vše jsou podle multikulturalistů pseudohodnoty, které diverzitě nesahají ani po kotníky. Uklízíte si doma? Trapné. Rozmažte na několika místech svého bytu nebo domu fekálie, nechte všude chuchvalce prachu, okna zapatlejte blátem a různými zbytky jídla – zvýšíte tím diverzitu, tedy zlepšíte svoje bydlení. Divím se, že to ještě neomarxisté nepublikovali v nějakém magazínu typu „Moderní multikulti bydlení“. Jestli je diverzita tou nejvyšší hodnotou, pak skutečně nejrozmanitější čtvrť, čtvrť, kde není žádná nudná upravenost, je u nás v ČR Chánov. Divím se, že se tam nestěhují miliardáři, když tam je nejvíce diverzity všude, kam oko pohlédne, a tedy tam musí být nejkvalitnější bydlení.
Takovému hotspotovému prověřenému „uprchlíkovi“, zcela nekompatibilnímu s evropskými normami fungování společnosti a s evropskými zvyky a zvyklostmi, pak následně neomarxističtí euro-byrokraté udělí azyl a posadí ho do letadla. Přesně v souladu s Marakéšskou „dohodou“- „migrace je prospěšná, všichni ji musí mít rádi a podporovat ji“, jen je potřeba, aby nebozí krimigranti, ekonomičtí parazité a no-go zone zločinci neriskovali při plavbě přes moře. Tak tedy pěkně letenku, cestou halal jídlo, výběr alespoň ze dvou, ze tří menu, možná i sklenku šampáňa na oslavu „jak jsme vy….li s těmi hloupými Evropany“. Následně letadlo s novým herrenvolkem, letadlo s novými SA-many pro novou “novou Evropu“ odletí do Evropy. Cílová destinace – země vybraná evropskými neomarxistickými úředníky podle Dublin IV. Tedy zejména země zatím nejméně postižené migranty ze zcela nekompatibilních civilizací. Tedy zejména země Visegrádu. Hlavní destinace letadel z hotspotů – Česká republika, Polsko, Slovensko, Maďarsko. To je nový plán, nový podraz zločinných „elit“.
Namísto dovozu statisíců krimigrantů loděmi od pobřeží Libye postačí nakládat a letecky transportovat Kalergiho (dále zde a zde) SA-many (srovnej zde a zde) přímo v Africe. Letadla pak budou přistávat přímo v zemích, které je „podle letového Dublin IV plánu“ potřeba rozvrátit masovým přílivem neintegrovatelných ekonomických parazitů a no-go zone zločinců a teroristů. Přistávat ta letadla budou na letištích po celé České republice. („Česká“ „armáda“ už vybírá letiště pro migrační vlnu.) Do roka řekněme pět tisíc Kalergiho SA-manů pro ČR. Pět tisíc krimigrantů, kteří ale již v Africe dostali od neziskovek a bruselských neomarxistů „azyl“. Takže mají právo si pozvat rodinné příslušníky. Nezletilí osamocení uprchlíci, ubohé prchající děti bez rodičů ale zato s univerzitním diplomem z kybernetiky si tak pozvou svoje rodiny, včetně vnuček a vnuků. Do pěti let řekněme dvě stě tisíc krimigrantů a jejich rodinných příslušníků. „Viva hotspots“, „konečně jim došlo“, jak naivně píší v diskusích někteří čtenáři o tomto novém podrazu „elit“. Nový podraz – a mějte na paměti, že zdaleka ne poslední. Ale ano, konečně jim to došlo, „konečně“ „elitám“ došlo, že svůj zločinný plán musí realizovat jinak. Lodní taxi a kvóty? Tudy to už dál tlačit nepůjde. Tak to neomarxistické nomenklaturní elity zkusí jinak.
„Elity“ nyní nic nepochopily. „Elity“ chápou už dávno velice dobře – to jen jejich plán vůbec není postaven pro dobro evropských národů. Plán nomenklaturních „elit“ není stavěn a zaměřen na dobro Němců, Francouzů, Italů, Čechů, Slováků, Španělů, Katalánců, Švédů… Plán a cíl „elit“ je postaven a stanovován vždy ve prospěch těchto nomenklaturních „elit“. A naopak my „ne elity“ musíme pochopit. Musíme pochopit a vždy mít na paměti, že politiku ovládli deprivanti, sociálně adaptovaní psychopaté. A dokud si občanská společnost, občané, obyčejní lidé nevezmou politiku zpět od svých rukou, bude to přesně podle Platona (volná citace):
Za svoji neochotu podílet se na politice budete potrestáni tím, že Vám budou vládnout ti nejhorší z Vás.
A je to tak – jsme trestáni. Za svoji lenost podílet se na správě věcí veřejných, za svoji lenost držet politický život ve svých rukou, za svoji lenost, se kterou jsme my, evropští občané přepustili politiku do rukou deprivantů a sociopatů.
Občanská společnost se proměnila v pasívní stádo ovčanů. Zejména v západních zemích, které si neprožily očistnou kůru „vymetení starých struktur“ jako země postkomunistické. Nomenklaturní „elity“ chápou velice dobře. To my musíme pochopit, že pasívní stádo ovčanů, ve které se občanská společnost proměnila, nevyvíjí dostatečný tlak na politickou sféru. Každodenní, permanentní a nemilosrdný tlak na mocenský aparát, na nomenklaturní mocenské „elity“. Nemilosrdný tlak – stejně nemilosrdný jako je tlak manažerů na výkon pracovníka u výrobní linky – neplníš, odcházíš. Bez zlatého padáku, bez šolíchu v neziskovce, ve státním úřadu, ve spřátelené firmě, které bys dohazoval státní zakázky přes bývalé kolegy. Tak nemilosrdný musí být permanentní tlak občanské společnosti na nomenklaturní úřednický aparát (kam patří veškerá sféra politiky, politické strany, dnes jen formálně volení politici, celá státní správa atd). Neschopnost nebo neochota plnit zadání občanů znamená vyhazov a konec kariéry. Ale tak to dnes není.
Bez permanentního a nemilosrdného tlaku občanské společnosti na poltické struktury dochází v průběhu odhadem 25-40 let k degeneraci politických struktur, jejich parkinsonizaci v tom smyslu, že si žijí zcela vlastním životem, neplní původní funkce, resp. jedině formálně, a fakticky čím dál více plní výhradně svoje cíle – svoje cíle, které se čím dál více ocitají v přímém rozporu se zájmy občanů, se zájmy občanské společnosti.
Dnešní nomenklaturní „elita“ (politická sféra, státní úředníci) už dávno nekoná podle cílů a zájmů občanů. Nomenklaturní „elita“ jedná podle cílů svých – podle cílů, u kterých se ale ztratila vazba na cíle občanů a na potřeby občanské společnosti. Nomenklaturní „elita“ se chová jako dělník v továrně, který už dávno není placen za práci, za plnění norem, za dodržování kvality atd., ale je placen třeba za čas, který věnuje hraní her na mobilu, klábosení s kolegy, hvízdání na hezkou svačinářku. Do takové situace se dostala občanská společnost se svými dělníky, se svými zaměstnanci, se svojí nomenklaturní „elitou“.
Z hlediska zájmů a cílů dělí občany a nomenklaturní „elitu“ hluboký příkop. Merkelovou dělí od Němců stejně hluboký příkop, jako Hitlera od Židů. Stejně hluboký příkop jaký dělí Macrona od Francouzů, Junckera od Lucemburčanů, Tuska od Poláků, Teličku od Čechů.
Marakeš, Dublin IV, Globální compact, hotspoty v Africe.
To není ústupek, to není rozumnější přístup. To je lépe maskované svinstvo. To je stále stejný zločinný plán na vyhlazení evropských národů a jejich nahrazení „syrskými inženýry a lékaři“ z těch nejzaostalejších zemí světa, ze zemí, jejichž populace je v čele světového žebříčku v negramotnosti, nevzdělanosti, násilnosti, ne-respektu k zákonu jinému než zákon silnějšího (v doslovném slova smyslu fyzického násilí, schopnosti zranit, zmlátit, dokopat, zabít jakýmkoli způsobem, pro jakýkoli „důvod“), ze zemí, jejichž populace je světovou špičkou v zaostalosti kulturní i morální.
Evropská nomenklaturní „Elita“ má pro Evropany „nový“ plán – hotspoty v Africe. Aneb – verze 2018 již velice starého plánu „Jste v Auschwitz, ničeho se nebojte, nástup do sprch!“
Takže se neradujte z hotspotů – vážně to není o tom, že se po dlouhé cestě konečně umyjete.
