Podle jejich zkušeností nezřídka dochází k situaci, kdy náboráři některých zaměstnavatelů před začátkem směn vytipovaným zaměstnancům nabízejí peníze na ruku, pokud hned půjdou pracovat jinam. Někteří zaměstnanci na to slyší, a aniž by informovali svého současného zaměstnavatele a podali výpověď či respektovali výpovědní dobu, nastoupí u jiného zaměstnavatele. Postižení zaměstnavatelé proti takovému jednání zaměstnance nemají příliš velkou obranu. Pro hrubé porušení pracovní kázně může být na hodinu propuštěn a případně žalován. Žaloba ale takového zaměstnance nenahradí, a proto zaměstnavatelé po takovém kroku téměř vůbec nesáhnou.
Největší potíže s přetahováním zaměstnanců se objevují v lokalitách s vyšší koncentrací firem, typicky jde o průmyslové zóny. V některých lokalitách se kvůli přetahování zaměstnanců roztáčí mzdová spirála, protože firmy přidávají na mzdách bez ohledu na odvedenou práci jen proto, aby si zaměstnance udržely. Dochází tak k odtržení vývoje mezd od vývoje produktivity práce, což je pro ekonomiku riskantní vývoj. Podle výsledků šetření mezi 580 zaměstnavateli museli čelit „predátorským“ praktikám přetahováni zaměstnanců nejen největší firmy, ale i malé a mikrofirmy. Náboráři agresivně přetáhli alespoň jednoho zaměstnance každé páté mikrofirmě, každé třetí firmě s maximálně 50 zaměstnanci a u středních a velkých firem s tím mají zkušenost více než čtyři firmy z deseti.