25.4.2018 Sputnik
Centrální banka Turecka se rozhodla vyvézt ze Spojených států své zlaté zásoby o váze 220 tun. Největší komerční banky následovaly tomuto příkladu.
Zástupce organizace Ludwig von Mises Institute a konzultant Švýcarského centra drahých kovů Claudio Grass vysvětlil Sputniku, proč tento krok předznamenává nevyhnutelný návrat ke světové finanční multipolaritě.
Co bylo podle Vašeho názoru impulsem pro Ankaru, aby začala přesunovat své zásoby zlata z Federálního rezervního systému USA?
Claudio Grass: Myslím si, že je k tomu několik důvodů, ale zřejmě tím největším je to, že bývalý Erdoganův přítel Fethullah Gülen žije ve státě Pensylvánie pod ochranou americké vlády. Erdogan tvrdí, že Fethullah pracuje s ozbrojeným blokem v Turecku, který se ho snaží svrhnout z funkce. Proto tvrdí, že Gülen stojí za pokusem převratu, k němuž došlo před rokem a půl. Proto se domnívám, že Erdogan už nedůvěřuje Gülenovi ani Američanům… Na druhé straně ekonomika je nyní ve složité situaci a turecká lira už dlouho pociťuje nátlak…
Kromě toho Erdogan a asociace Muslimské bratrstvo jsou pevně rozhodnuti vrátit něco na způsob „Osmanské říše. Verze 2.” Také si myslím, že chápe, že zlato, to jsou peníze, zvláště vzhledem ke statusu zlata v muslimském světě… a jeho historický status skutečných peněz. Proto návratem zlatých zásob ukazuje, že už nepočítá s USA jako s partnerem.
Co vyvolalo tendenci nakupovat zlato a vyvážet ho ze Spojených států? Je to spojeno s geopolitickou situací existující od té chvíle, kdy se Donald Trump stal prezidentem USA?
Žili jsme v americké impérii, která přišla k moci po Druhé světové válce; během posledních šedesáti let nahromadila obrovský světový dluh. Americký dolar byl vždy světovou měnou; dokonce i dnes kolem 60 % všech zásob centrálních bank je uchováváno v amerických dolarech. A kromě toho, co se týče mezinárodního obchodu, zde je dolar základní měnou.
Ale nákup zlata a jeho vývoz ze Spojených států — to je ukazatel dezintegrace. To vše svědčí o tom, že se z monopolárního světa opět vracíme do multipolárního.
Nacházíme se na konci cyklu dlouhodobého dluhu. Vše je cyklické. Tiskli jsme peníze ze vzduchu, vytvářeli jsme je z ničeho téměř padesát let od té doby, kdy prezident Nixon odešel od zlatého standardu. Od té doby byl americký dolar převládající měnou. Ale vše končí. Nemůžeme bojovat proti dluhové krizi a vytvářet ještě větší dluh. Domnívám se, že všechny měnové války, které jsme pozorovali během posledních deseti let, ukazují, že svět se mění, že svět, který jsme znali, se doslova rozpadá na části.
Související:
