Paul Craig Roberts
12. 4. 2018 PaulCraigRoberts
Kriminálně chromyslné vlády USA, Britanie a Francie vysílají flotilu lodí s raketami, ponorek s raketami a jednu mateřskou letadlovou loď k břehům Sýrie s cílem tuto zemi napadnout – a to vzdor ruskému varování. Jaké jsou pravděpodobné důsledky této skandální agrese, která je znepokojivější a nebezpečnější, než cokoliv spáchané nacistickým režimem v Německu?
Z evropských vlád se ale žádný protest neozývá. Na ulicích evropských a amerických měst se žádní protestující nesrocují. Americký Kongres Trumpovi nepřipomenul, že mu k útoku na suverénní zemi, který může vznítit 3. světovou válku, žádné pověření neposkytl. Každý je, jak se zdá, s vyhlídkou na konec světa spokojen.. A imbecilní americké presstitutky tuto amorfní náladu přiživují.
Zde jsou možné důsledky nastálé situace:
1) Rusové v zajetí své klamné víry, že fakta a důkazy bere Západ přece jen v úvahu a že zdravý rozum přece jen nakonec získá vrch, útok flotily na Sýrii přijmou. Tato reakce je ze všech nejnebezpečnější, protože povzbudí Západ k útokům dalším, pokračujícím tak dlouho, až Rusku, zahnanému do kouta, nezbude jiná možnost, než přímý nukleární útok na USA.
2) V doutnajícím konfliktu převezme Rusko iniciativu a bude americký torpédoborec s raketami Donald Cook eskortovat ještě dřív, než na místo plánovaného srazu dorazí celá flotila. Poté vyhlásí obvodou linii, po jejímž překročení se lodě flotily stávají terčem útoku. To by měla být situace, jež povede k měření sil mezi Trumpovou válečnickou vládou a americkým Kongresem, který by Trumpovu pravomoc zatáhnout USA do války poté zpochybnil.
3) Rusko zeskortuje torpédoborec Donald Cook ze scény a současně z ní vymaže ivojenskou kapacitu Saudské Arábie a Izraele, čímž přibližující se flotile odejme její nezbytné pozemní základny. To mu pomůže získat náskok a Západu tím současně dá najevo, že je připraveno i k útoku a nebude tedy jen trpně čekat na jeho akce.
4) Rusko v klamavé víře, že je povinno dokázat, že je v právu, útok na Sýrii i s jeho nepředvídatelnými škodami přijme – a teprve po něm na něj odpoví. Tato reakce je stejně špatná jako první, protože vyřazuje možnosti 2 a 3, jež přece jen dávají Američanům potenciální příležitost uplatnit zdravý rozum.
5) Vysocí němečtí politikové budou premiérku Merkelovou informovat v tom smyslu, že britská a francouzská podpora amerického útoku na Sýrii by mohla do války s Ruskem zatáhnout celou alianci NATO. Protože Němci svou zkušenost s válkou proti Rusům už jednu mají, mohli by premiérku Merkelovou dotlačit k tomu, aby Německo z aliance stáhla. Zděšeni z takovéto možnosti by Američané mohli svůj útok Sýrii-Rusko zastavit.
6) Americký spojený sbor náčelníků štábů by se ctí i snadno mohl vydat zprávu, že případnou ruskou odpovědí na útok proti Sýrii může být i ztráta celé flotily, včetně mateřské letradlové lodi, která by znamenala ponižující porážku pro celou americkou ozbrojenou moc. Z tohoto důvodu se tedy Americký spojený sbor náčelníků štábů proti provedení útoku na Sýrii vyslovuje. (Možná dokonce, že se tohle už skutečně událo a osvětlovalo by to jisté Trumpovy pochybnosti, jež lze v jeho posledních tweetech vystopovat).
I kdyby se nadějné vyhlídky 5 a 6 dostavily, jsme dnes zajatci nadmíru nebezpečné situace, jež k životu vyvovaly ty kruhy v americké a britské vládě, které zinscenovaly domnělou otravu Skripala i domnělý Asadův chemický útok.
Že se něco takového mohlo vůbec stát, dokazuje že nemáme dnes ani demokracii a ani skutečně nic významného, co by svévolné počínání našich vlád mohlo v jakékoli smyslu omezovat.
Překlad: Lubomír Man
