Jan Pravda
12. 3. 2018 PHP-FusionCzech
Český lev 2018. V kinech se loni ze šesti vyznamenaných filmových děl prosadily pouze dva až tři. A když má publikum konečně šanci zjistit něco víc také o zbylých titulech, místo toho dostane politické školení. Plamenné politické výzvy, místo oslavy filmu. Křečovitý antizeman. Anticharta 2018. Sjezdu angažovaných filmařů chyběla už jen busta Kalouska.
Česká televize má problém. Svou orwellovskou desetiminutovku nenávisti, rozuměj antizeman, přenesla do Českého lva. Umělci z nějakého důvodu nabyli dojmu, že jsou hlasem národa, vycházející ze své vlastní a mezi sebou navzájem odsouhlasené neomylnosti. Tak nějak si nevšimli, že národ si myslí něco jiného a svůj názor důrazně projevil v tajných demokratických volbách.
Trocha statistiky. Na 25. ročníku Lvů soutěžilo 51 filmů. V koprodukci s veřejnoprávní obrazovkou jich vzniklo 29, čímž ČT plní svou povinnost ze zákona. Většina filmů je pro diváky velká neznámá. Přesněji, nedá se na ně dívat.
Z čísel vyplývá, že umělci nehájí svobodu České televize, ale vlastní koryta. Z koprodukčních 29 filmů diváků propadlo 26. Přehlídka plýtvání. Rozpočet jednoho filmu je v desítkách miliónů, Ať mi nikdo z dotyčných tvůrců netvrdí, že v natáčení propadáků v koprodukci ČT nemají své místo vztahy já na bráchu, brácha na mě. Jinak by Česká televize měla každou druhou sobotu či neděli v osm večer vlastní nový film.
Konečný verdikt? Z české televize se stala zapáchající, nikým nekontrolovaná žumpa. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání zadala za 327 000 korun výzkum, který měl posoudit zásady objektivity veřejnoprávních médií. Ani televize, ani rozhlas dle závěrů tohoto dokumentu nedávaly všem subjektům stejný prostor, trvale podle něj znevýhodňovaly všechny neparlamentní strany, a naopak stranily TOP 09, podrobnosti např. ZDE. Podle redakce svou nečinností Rada posvětila neobjektivitu veřejnoprávních médií.
Díky absenci kontroly ze strany Rady se pak nesmíme divit, že ve zpravodajství a publicistice a sportovních přenosech i filmových koprodukcích nelze přehlédnout rozhazování peněz koncesionářů. Jen si všimněte, kolik reportérů, kameramanů, techniků (a soukromých firem) vysílá český fotbal, hokej či zprávy. Nebo kolik “nevysílatelných” filmů v hlavním čase ČT natočí v koprodukci. Pokud vydělíte velikost ročního rozpočtu ČT (7 miliard) počtem dní v roce, zjistíte, že ČT na den vysílání potřebuje přibližně 19 miliónů korun.
Přitom ve zprávách nejsou borci z ČT schopni odvysílat ani pravdu o platech v Lidlu. Stačilo se jít zeptat do prvního Lidlu mimo Prahu. Nástupní plat pokladní určitě není 28 tisíc, jak nám tvrdili odborníci z kavek z obrazovek i z webu. Samotnou kapitolou je vysílání Moravcovy věže. Pronájem exkluzivních prostor, přenosový vůz. Výsledek je nezajímavý, připomíná studio s klíčováním pozadí.
P.S.: Na ČT se nedívám od dob majdanu na Ukrajině. Koprodukční filmy nedává v hlavním vysílacím čase (proč asi) a zprávy jsou jednoznačné dezinformační. Zanedlouho odhlásím televizi. Díky přechodu na nový standard vysílání DVB-T2 mi přestane fungovat.
