Martin Koller
22. 3. 2018
Vítězství prezidenta Putina především znamená vyšší pravděpodobnost udržení míru v Evropě. To je naprosto zásadní otázka z hlediska přežití mnohých z nás a múžeme si gratulovat. Zasvěcení odborníci předpokládali Putinovo vítězství v rozsahu 70% až 80% hlasů. Rovněž účast byla velmi vysoká. Bez ohledu na mediální povyk v EU nebyla manipulace s volbami prokázána, a tam, kde se objevily pochybnosti, byly výsledky zrušeny. Důležitý je především fakt, že Putina volilo i mnoho mladých. To znamená, že v Rusku bez ohledu na všemožnou propagandu a zoufalý boj politických neziskovek placených ze zahraničí roste vlastenectví. Proto má Rusko budoucnost.
A nastartoval ji Putin. Rusko má budoucnost rovněž proto, že si většina jeho obyvatel pamatuje minulost. Veteráni z druhé světové války jsou dodnes vážení občané, protože snad každá ruská rodina tehdy přinesla oběti k osvobození vlasti a vítězné válce s nacisty. Po válce se začínalo ve zničené zemi a za amerického hospodářského embarga. Jaký rozdíl od EU a její stále ubožejší mládeže, především mnohých studentů, kteří nejen zapomínají kdo se opakovaně provinil proti českému národu a naopak kdo proti nepřátelům bojoval. Snad ani neví, kdo a co sami jsou.
Je evidentní, že čím mizernější výuka, horší znalosti a rozhled a z toho vyplývající obecný růst hlouposti vede k horšímu vztahu k vlasti a národu. Je zajímavé, že u nás mladí lidé, kteří žijí praktickým životem a nejen před displeji imaginárního světa majáí realističtější názory a vlastenečtější povědomí, než mladá inteligence, která se v mnoha případech neoprávněně považuje za elitu národa. Jedná se o další doklad skvělých výsledků českého a nejen českého multikulturního a inkluzivního středního a vysokého školství, především socialistického a samozřejmě morálního rozvratu evropské unie..
Protikandidáti
Neúspěšní protikandidáti samozřejmě musí nějak omluvit svůj neúspěch. Jinak poměrně oblíbený politický komediant Žirinovskij se ohání nevyváženým přístupem médií. Má štěstí, že nešel do voleb v naší baště pravdy a lásky. Kam se hrabou ruská média na naši veřejnoprávní ČT, která za peníze daňových poplatníků řadu let bezostyšně napadá legálně zvoleného prezidenta a předvádí místo zpravodajství kombinaci jednostranné prolhané propagandy a cenzury zaměřené na potlačení a utajení pravdivých informací.
Neoliberál Javlinskij neúspěšně otravuje na ruské politické scéně již od dob gorbačovské perestrojky. Jaksi mu stále nedochází, že Rusové po gigantických „úspěších“ korupčních vlád Gorbačova a Jelcina už nemají o západní „podporu“ a vzory ožebračující Rusko žádný zájem. Zvláště když vidí výsledky čínské ekonomické politiky a mohou je porovnat s „úspěchy“ EU, která má 26 milionů nezaměstnaných, většina obyvatel stále více chudne a růst je natolik malý, že se v praxi jedná o stagnaci.Ani Německo není zdaleka takový ekonomický tahoun, jak se nám někteří placení propagandisté snaží namluvit.
Slouha cizáckých zájmů Navalnyj může děkovat bohu, či Putinovi, že nebyl připuštěn k volbám. S ostudou nějakého jednoho procenta, či méně od zaplacených voličů by pravděpodobně přišel o podporu ze strany takzvaných západních demokratů a nakonec musel jít pracovat. Putinův slib, že sníží náklady na zbrojení, dorazil kdekoho z jeho oponentů. Zoufalci typu Jakuba Jandy vykřikují, že Putin nemá na zbrojení peníze. Jaksi jim nedochází, že v takovém případě si může půjčit v Číně, kde je peněz víc, než dost, případně odkoupit tam něco z obřích amerických dluhů a žádat o proplacení.
Rovněž nelze přehlédnout, že bez ohledu na sankce se stále snižuje ruské zadlužení a ve srovnání s „prosperujícími“ evropskými demokraciemi je téměř zanedbatelné. Putin totiž dokáže pořídit moderní zbraňové systémy za několikanásobně nižší cenu a bez korupčních zlodějin typu zmanipulovaných výběrových řízení. Jestřábi z EU a NATO, začínají vypadat jako bojechtiví šašci rozhazující peníze daňových poplatníků, v čele se zarostlým politrukem Pavlem a dalšími generály, politiky a mediálními pracovníky reprezentujícími vojenskou a ekonomickou velmoc zvanou Česko řečmi o hybridní válce, ruském nebezpečí a konec konců rovněž o Putinově plynovém útoku.
Je opravdu zajímavé, kam až mohou klesnout někteří generálové, dokonce bývalí náčelníci Generálního štábu, jestliže žijí v kolonii. Znovu lze jen opakovat, že Putin je prezidentem ruského národa a lidu a jednou z nemnoha současných světových i evropských osobností. Kdo z evropských vrcholových politiků je reprezentantem lidu své země a nikoli cizáckých zájmů, lži a korupce? Kdo z evropských politiků je osobnost? V Evropě můžeme k Putinovi jako osobnosti přidat našeho a maďarského prezidenta, byť s určitými výhradami, a potom je už jen bruselské a berlínské temno.
Plynová hysterie, či komedie vládne Evropě
Likvidace dvojitého agenta Skripala poskytla další munici válkychtivé protiruské propagandě. Zároveň marně hledám ruskou. Asi se budu muset poptat Jakuba Jandy a jeho „vědecké“ party propagandistů, kde ji nalézt. Nikdo sice neví, kdo útok provedl, ale v EU mají samozřejmě jasno. Zvláště, když tam vládnou psychotické bezdětné ženštiny, které se nezmohou ani na vlastní názor, jako Mayová, Merkelová, Mogheriniová, či neméně psychotický a bezdětný Macron a řada dalších figurek, které nemají žádnou budoucnost, a nic pozitivního po nich nezůstane.
Poté co Mayová zahájila kampaň návrhy posilování NATO u ruských hranic na základě údajného ruského chemického útoku, přispěchala jí na pomoc Merkelová. Nic divného, kamarádky spolu absolvovaly politické školení v USA, stejně jako kdysi Macron a další. Za dávných časů před listopadem jsme politicky zapálené nadšence šplhouny, obvykle nepříliš inteligentní, označovali jako ty, kteří mají v hlavě jasno a prázdno. Jasno samozřejmě ideologicky. Přesně tímto způsoben se projevují dlouhodobě mnozí evropští politici. Omezenost, jednotný názor a totalita kráčí vždy ruku v ruce. Výsledkem obvykle bývá sociální a hospodářská krize, která se promítá i do oblasti bezpečnosti. Dokladem je současná EU.
Chemické zbraně
Kdysi měli mnozí evropští politici, především v Británii, jasno o chemických zbraních v Iráku a táhli proto do války. Životy to dodnes zaplatilo více, než milion Iráčanů. Žádné se chemické ani jaderné zbraně se nakonec nenašly a žádný je po válce ani nehledal a neměl zájem hledat. Mohu to potvrdit z doby svojí mise. Když se objevila poměrně objektivně vyhlížející informace o skladišti zbytkových chemických zbraní ve skladu hutního materiálu na okraji Basry, předal jsem ji a opakovaně urgoval. Naše ani americké velení neráčilo hnout prstem. Moc dobře věděli, že by nic nenalezli, protože irácké chemické zbraně neexistovaly a byl to jen mediální podvod a důvod k vyvolání války. Stejná je situace v Sýrii, kde dochází k opakovanému obviňování vlády, že používá proti teroristům chemické zbraně. Přitom něco takového dodnes nebylo prokázáno. Sýrie pod mezinárodním tlakem předala svoje chemické zbraně k likvidaci do USA. Nakonec se ukázalo, že ty použité pravděpodobně pocházejí ze Saúdské Arábie. V současnosti se může jednat právě o chemické zbraně, které Sýrie předala k likvidaci a jsou zneužívány proti ní. Navíc amatérský vzhled údajné chemické munice nemá nic společného s tovární produkcí pro armádu a ukazuje spíš na teroristickou garážovou výrobu. A kdo podporuje v Sýrii islámské teroristy je všeobecně známo. K tomu si můžeme připomenout, že podle některých našich i zahraničních odborníků a účastníků války v perském zálivu, právě armáda USA, nikoli irácká tehdy použila, nebo nezvládla únik vlastních ilegálních chemických zbraní. Část vojáků s takzvaným syndromem války v zálivu totiž vykazuje symptomy zasažení chemickými zbraněmi.
Malajsijské letadlo a “ruská hrozba”
Obdobná je situace kolem sestřeleného malajsijského letadla nad Ukrajinou. Divoká mediální kampaň s výkřiky „Putine, vrať mi moje děti.“ Dodnes se přes veškerou snahu neprokázalo, kdo letadlo sestřelil, což je už samo o sobě více, než podezřelé. Současné technologie něco takového vylučují. Jak jsem již tehdy psal, nebude to zjištěno dlouhá léta, možná nikdy. Kdyby existovaly jednoznačné důkazy o vině Ruska, dávno bychom to věděli. Nicméně je jasné, že teroristický sestřel napomohl především ukrajinské a americké protiruské propagandě. Naopak Rusko nemohlo takovým činem nic získat, a proto na něm nemělo zájem.
Stejné je to ostatně s omílaným tvrzením, že Rusko chce přepadnout pobaltské státy. Opět je na místě otázka, co by tím získalo? Můžeme mluvit o dlouhodobé účelové protiruské propagandě s cílem vyvolat v obyvatelstvu EU nenávist k Rusku a podporu k vojenskému útoku na Rusko bez ohledu na vlastní ztráty v takové válce. Nedávná prezentace ruské výzbroje ovšem bojechtivce značně ochladila a dodnes se nezmohli ani na odpověď v médiích. Možná i proto je zde chemický útok na dvojitého agenta. Je třeba odvézt pozornost a podpořit protiruskou válečnou propagandu. Profláknutý dvojitý agent nemá cenu ani použitého toaletního papíru, takže naposled poslouží aspoň k propagandě.
Plynová propaganda
Téměř bychom mohli konstatovat, že některým evropským politikům plyny doslova tlačí na mozek. Britský premiér Johnson, který vypadá a projevuje se, jako výsledek incestního styku je typickým příkladem. Nelze se divit, že veřejně vykřikuje, že Skripala otrávil Putin, přestože k tomu neexistuje jakýkoli důkaz. Už takové veřejné prohlášení je zcela mimo diplomatickou mluvu a ukazuje profesní úroveň Johnsona. . V současné Anglii, kde je premiérkou potrhlá bezdětná ženština, ministr zahraničí o nic lepší, primátorem Londýna muslim a královská rodina se na základě zvláštních sexuálních choutek prince Harryho, zděděných po neurotické matce, možná dočká černého prince, či princezny, je pravděpodobně možné všechno. Vidět to Vilém Dobyvatel, Richard Lví srdce, Francis Drake, královna Alžběta, Oliver Cromwell, admirál Nelson, vévoda z Wellingtonu, Winston Churchill a možná i Robin z Loksley, volali by národ do zbraně.
Nicméně na základě dosažitelných informací je velkou otázkou, odkud nervově paralytický plyn pocházel. Vyráběl či vyrábí se v několika zemích, nejen v Rusku. V USA má laboratoř zaměřenou na výrobu jedovatých látek CIA, v Británii by to zvládlo armádní centrum technologického výzkumu v Porton Dawn. Vyrobit laboratorní množství použitelné k likvidaci jednoho člověka není zase tak velký problém a není k tomu třeba továrna. Mezi odborníky vládne názor, že USA mají ilegální zásobu chemických zbraní, stejně jako Saúdská Arábie a řada dalších zemí.
Tvrdit, že agenta nechal zlikvidovat Putin jen proto, že určitý druh chemické bojové látky se vyrábí, či vyráběl také v Rusku je minimálně neomalená propaganda, ne-li urážka. Kdybychom vycházeli z takového názoru, mohli bychom v případě každého člověka zabitého střelou z náboje 9 mm Luger, což je nejrozšířenější pistolový náboj tvrdit, že vrahem je Merkelová, protože tento náboj byl kdysi zkonstruován v Německu. Případně hnát před soud ředitele automobilky proto, že někdo z autem jeho značky provedl teroristický útok. Ilustrativní je, že k plynovému propagandistickému šílenství se přidal i náš vševědoucí bývalý náčelník Generálního štábu, který není známý tím, že by pracoval s plyny, spíše má problém s počtem těch, kteří ho platí. Každý má svou cenu, i za mediální vystoupení.
Komu to slouží…?
Každopádně je zde opět první otázka římského práva. Kdo má prospěch z útoku na dvojitého agenta? Putin sotva. Představa, že se zabývá zabíjením nějakého bývalého profláknutého agenta jen ukazuje úroveň myšlení takových, kteří o tom píší, případně těch, kteří jim podobné úkoly zadávají. Dvojitý agent nemá žádnou cenu, stejně už vše vyžvanil. Kromě toho byl v Rusku ve vězení, kde se ho mohli potichu a elegantně zbavit.
Použít k útoku poměrně lehce zjistitelnou chemickou látku může jen primitiv. Jednodušší by bylo zinscenovat obyčejné loupežné přepadení, či multikulturní pouliční rvačku a dobře vedenou ránu kusem trubky, nožem, naostřeným šroubovákem nebo úder karate, či zlomení vazu v tlačenici. Tak to dělají profesionálové. Útok na Skripala však připomínal spíš připravenou televizní show. Zajímavé je, že na místo dorazili tak rychle chemičtí specialisté, jako by byli předem připravení a věděli, co hledat. Prezident Putin je silový prezident, jiný být v krizové době ani nemůže, ale rozhodně to není hlupák, který by nařídil akci, která se dá skvěle propagandisticky využít proti Rusku.
Výše uvedený článek je upravený text, který byl v úterý 20. 3. večer po dvacáté hodině a v noci prezentován na parlamentních listech.
